Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Carlos Ruíz Zafón rozehrál Andělskou hru

Dagmar Čechová

Dagmar Čechová

26. 3. 2010

Andelska_hraAndělská hra je nový detektivní román španělského autora Carlose Ruíze Zafóna, který se svou předchozí knihou Stín větru upoutal pozornost  i v našich končinách. Příběh nás zavádí do Barcelony počátku 20. století, kde jsme svědky života Davida Martína a jeho vzestupů a pádů na literárním poli i v soukromém životě. Všední dny ale začnou naplňovat mrazivé události…

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Ilustrační foto. Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

David Martín je spisovatel začínající u novinového plátku sporné kvality. Jeho kariéra vyletí do nebes závratnou rychlostí s úspěchem jeho mysteriózních příběhů z Barcelony. Stane se doslova otrokem dvou pochybných nakladatelů, z jejichž spárů ho vysvobodí až tajemný Andreas Corelli – záhadný vydavatel. Eponymní anděl dá Davidovi zakázku na knihu, která má změnit jeho život. Jak se – nyní ne už tak mladý – spisovatel potýká s přípravou knihy, začne objevovat podivné skutečnosti vedoucí k jeho patronovi, jak začne po čase Corellimu říkat. Kdo je ve skutečnosti jeho bohatý, podivný nakladatel?

Příběh na prvních desítkách stran má spád, nedrtí čtenáře nudnými detaily a zanechává nevyřčené otázky. A my čekáme. Čekáme, až se konečně objeví onen tajemný nakladatel z anotace na obálce. A trvá to dlouho – celých sto stran, než se s ním setkáme poprvé. Dalších sto stran uplyne, než se dozvíme o podivné zakázce. A dalších sto, než se začnou dít ty zajímavé, ale zároveň podivné věci. Jsme tak provedeni možná i několika lety spisovatelova zjevně banálního života. A proč? Dalo by se říct, že nám to pomáhá pochopit situaci, ale spíš to vytváří dojem příběhu, který by vydal na další samostatnou knihu.

Ačkoli se kniha čte velmi dobře, děj je neskutečně rozvleklý. Popis všedních situací Davida Martína sem tam naruší jiné postavy, ale většinou nijak markantně. Dvě třetiny knihy mají ještě jakžtakž zajímavý obsah, pak se pomalu začnou objevovat velmi nudné pasáže plné filosofických úvah o náboženství a lidech všeobecně. Nakonec se ocitáme jen v hamletovské krvavé koupeli, což po takto laděném úvodu působí kýčovitě, jako by autor už nevěděl, jak dál.

Andělská hra

Když pominu pomalu se rozvíjející zápletku, je styl autora poměrně čtivý – většina detailů není na škodu, ba naopak – naturalisticky popisují okolí, ať už město nebo Martínův dům. Navozují nutnou atmosféru i za cenu stopadesáti stran navíc.

I přes schopnost autora v oblasti popisu, musím říct, že postavy neměly dostatečnou hloubku, potřebnou pro takto rozsáhlý román. Hlavní hrdina ještě podléhá jakémusi vývoji, i když spíš s hlediska společenského než psychologického. Jedná prvoplánově, jeho kroky jsou nám jasné dopředu – nepřekvapí, nepotěší.

Některé vedlejší dějové linie se zdají také jaksi nadbytečné. Pokud se autor snažil o gotický román – čemuž mnohé napovídá – nepodařilo se mu to. Problémem této knihy není ani tolik obsah jako její délka. Někdo by měl autora naučit škrtat, škrtat, škrtat, protože i velmi dobrý příběh zbytečným natahováním strádá.

Název originálu: El Juego del Angél
Český název: Andělská hra
Autor: Carlos Ruiz Zafón
Překlad: Athena Alchazidu
Obálka: Ivan Brůha
Počet stran: 555
Vazba: vázaná
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, Praha 2010
Doporučená cena: 359 Kč
Hodnocení: *** (50%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Carlos Ruíz Zafón rozehrál Andělskou hru