Menu
TOPZINE.cz
Čtenářský deník, profily spisovatelů

Autor Slezských písní Petr Bezruč. Pošťák bojující za práva slezského lidu

Redakce

Redakce

3. 2. 2012

FOTO: Reliéf Petra Bezruče z roku 1947 u Velkých Opatovic od sochaře Karla OtáhalaPetr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl český básník, autor jediné sbírky Slezské písně, která poprvé vyšla v roce 1909.

FOTO: Reliéf Petra Bezruče z roku 1947 u Velkých Opatovic od sochaře Karla Otáhala

Reliéf Petra Bezruče z roku 1947 u Velkých Opatovic od sochaře Karla Otáhala Zdroj: wikimedia.org, Autor: Lasy

Téměř jediná sbírka básníka skrývajícího se za jménem Petra Bezruče byla od počátku obestřena tajemstvím a nejednoznačností. Stejně tak to bylo i s jejím autorem.

Čtěte také: Autor sbírky Nové mýty Josef Kainar. Osobnost, která v sobě skrývala mnohá nadání

Svou identitu básník skrýval z autostylizačních i existenčních důvodů a kolem autorství Slezských písní, pod nimiž byl podepsán nový zjev soudobé literární scény jakýsi Petr Bezruč, se tak vytvořil mlžný opar, který trápí literární kritiku i v současnosti.

Kdo byl Petr Bezruč?

Vladimír Vašek stylizující se ve svých básních do barda slezského lidu Petra Bezruče se narodil 15. září 1867 v Opavě, v srdci země zmírajícího slezského lidu. Vašek vystudoval Slovanské gymnázium v Brně, poté studoval v Praze klasickou filologii, studium však z osobních i finančních důvodů nedokončil. V roce 1888 se vrátil do Brna, kde začal pracovat na stavebním úřadě.

Opava, rodné město Vladimíra Vaška, centrum města u Slezského divadla

Opava, rodné město Vladimíra Vaška, centrum města u Slezského divadla

V letech 1891 až 1893 působil jako poštovní asistent v Místku (dnešní Frýdek-Místek). Při této práci se mohl blíže seznámit se sociální a národnostní problematikou slezského kraje. Vašek si osvojil a zamiloval tamější krajinu, přírodu, jazyk, práci i osudy lidí.

Čtěte také: František Halas: Odstrašující příklad básníka i básník skepse a zmaru

Prožil tu i osudové přátelství s Ondřejem Boleslavem Peterou a dva milostné vztahy. V jeho nitru se začínal rodit námět budoucí slavné sbírky básní a z poštovního úředníka Vladimíra Vaška se zde postupně stával Petr Bezruč, zlověstný sýček na těšínské věži.

Slezské písně zrozeny ze smrti

Tvůrčí jiskra zažehnutá během poštovního úřadu však plně vzplála až v období, kdy Vašek těžce onemocněl nervovou a plicní chorobou, která mu znemožnila vykonávat předchozí činnosti. Hrozba smrti Vaška přiměla k básnické tvorbě.

FOTO: Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech

Pomník Maryčky Magdonové ve Starých Hamrech

V letech 1899 až 1900 zaslal několik svých básní redaktoru časopisu Čas J. Herbenovi, který básně otiskl a žádal anonymního básníka o další. Z těchto básní postupně vznikla sbírka Slezské písně, která byla prvně knižně vydaná v roce 1903 pod názvem Slezské číslo.

I.

Čí jsi, ztepilá ty krásko?
Sama chodí, pyšno hledí,
knížky v ruce, na můj pozdrav
nikdy nemá odpovědi;

temné pleti, temných vlasů,
pohled třpyt je hvězdy v šeře,
myšky – nožky, každý pohyb
kmit labutí na jezeře –

Chceš mi být jen beznadějné
lásky smutnou upomínkou?
Jak jmenovat kněžnu svých snů?
Nazvu si tě Labutinkou.

(BEZRUČ, Petr: Labutinka. Ostrava: Kraj. nakl., 1961.)

Žánrově jsou básně této sbírky značně různorodé. Setkávají se tu sociální balady (Maryčka Magdonova) s intimní lyrikou (Labutinka), básně společenské (Praga caput regni) i sociální revolty s melancholickými verši osobního ztroskotání a rezignace (Osud). Pojítkem sbírky je hluboký vztah básníka ke Slezsku.

Je Petr Bezruč skutečně autorem Slezských písní?

Literární historici řadí Bezruče do generace tzv. anarchistických buřičů. Spekuluje se však o tom, zda je autorem všech básní ze sbírky Slezské písně, či je jím jeho přítel Ondřej Boleslav Peter, který spáchal sebevraždu.

FOTO: Z poštovního asistenta se stává básník

Z poštovního asistenta se stává básník Zdroj: sxc.hu

Otázku autorství Slezských písní naposledy otevřel Jan Drozd ve své knize Autoři slezských písní (2003). Nicméně oficiálně je autorství Slezských písní připisováno Vladimíru Vaškovi, synu předního organizátora národního života ve Slezsku a profesora klasické a slovanské filologie Antonína Vaška.

Čtěte také: Karel Jaromír Erben a jeho Kytice. Sbírka balad odráží motiv viny a trestu s nadčasovou platností

Antonín Vašek vydal rukopis dosvědčující nepravost Rukopisů, pro který byl označen za zrádce národa. Tragický osud otce předurčil i životní postoj budoucího autora Slezských písní Vladimíra Vaška.

Milostná lyrika balancující nad smyslem života

Intimní lyrice Slezských písní se blíží samostatně vydaná báseň životního bilancování Stužkonoska modrá (1930). Výbor Přátelům a nepřátelům (1958) byl vydán až po jeho smrti, jedná se o milostnou lyriku a verše přemýšlející o smyslu života. Dále napsal řadu příležitostných básní a drobnějších časopiseckých próz, které byly souborně vydány pod názvem Povídky ze života (1957).

Petr Bezruč půl roku ve vězení

V září 1915 byl Bezruč zatčen a obviněn z velezrady pro podezření z autorství dvou protirakouských básní otištěných v časopise českých emigrantů v Paříži. Podle znaleckého posudku šlo však o podvrhy, takže byl Bezruč v únoru následujícího roku z vězení propuštěn.

Bezruč jakožto nositel titulu národního umělce

Po válce se Vašek vrátil k práci poštovního úředníka, kterou vykonával do roku 1928, kdy odešel do penze. Poté žil životem „starého ještěra“, jak sám konstatoval, v Brně, v Brance u Opavy, ale i ve starých Hamrech v Beskydech. Od roku 1939 žil v Kostelci na Hané, kde vytrval až do své smrti.

Vladimír Vašek zemřel 17. února 1958 v Olomouci. Pochován je na opavském hřbitově na Otické ulici pod náhrobkem ze slezské žuly se sedící sochou slezské ženy. V roce 1945 mu byl udělen titul národní umělec.

Zdroj: MENCLOVÁ, Věra a kol.: Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2002.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Autor Slezských písní Petr Bezruč. Pošťák bojující za práva slezského lidu