Jiří Chotaš z AV ČR přednesl ústeckým studentům zajímavou analogii. Reformní snahy ministerstva školství přirovnal k systému francouzského císaře Napoleona a varoval před ohrožením akademických svobod.
Ocitnou se naši akademici pod pomyslným dohledem napoleonského orla?, Zdroj: sxc.hu
Jeho přednášku s názvem Idea moderní univerzity: Napoleon contra Humboldt, kterou odstartoval protestní Týden neklidu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, navštívil v aule Pedagogické fakulty UJEP bezpočet studentů i pedagogů.
Měla za úkol zejména historicky dokázat, jak (co do kvality vzdělání) funguje vysokoškolský systém s výrazným zásahem a kontrolou státu jako protiklad k univerzitám se svobodou bádání a vědeckých záměrů.
Univerzita jako společenství učitelů a studentů
V jejím úvodu se Jiří Chotaš zabýval nejstaršími pojetími univerzity, z nichž za nejdůležitější v současné době považujeme ideu pocházející z právnické literatury. Ta označuje univerzitu jako korporativní společenství učitelů a studentů se zásadami podobnými cechům.
Čtěte také: OBRAZEM. Tisíce studentů vyšly do ulic. Kvůli vysokoškolské reformě
Nikde však v těchto dokumentech nepadá ani slovo o tom, že by mezi studenty a učitele měl vstupovat třetí subjekt. Tím upozornil hlavně na snahu politiků (a tedy státu) a vlivných podnikatelů o posílení vlivu správních rad jednotlivých škol, kterých jsou členy.
Na jejich úkor chce ministr Dobeš navíc odebrat některé pravomoce Akademickým senátům a snížit počet studentů v jejich řadách na jednu třetinu, čímž dojde k citelnému narušení tohoto svazku mezi učiteli a studenty. Za druhé pak vstoupí do vysokého školství nežádoucí byznys a politika.
Státní řízení univerzit přinese omezení akademických svobod a klientelismus
V druhé části přednášky byl rozebrán rozdíl mezi univerzitními idejemi francouzského císaře Napoleona a německého filozofa a zakladatele nejstarší berlínské univerzity Wilhelma von Humboldta.
Vstup třetího subjektu a státní řízení univerzit po vzoru Napoleona mělo tehdy totiž za následek rušení, vyvlastňování univerzit a zakládání takzvaných specializovaných vysokých škol, orientovaných především na praktickou specializaci pro výkon povolání, nikoliv však na podporu vědeckého bádání.
Čtěte také: Týden neklidu nejen v Praze. V Hradci Králové se také protestovalo
Chotaš upozornil na tehdejší zneužívání moci státu a odebírání svobody akademikům ve vztahu k bádání a určování vědeckého záměru univerzit. Omezení těchto základních univerzitních svobod by prý z vysokých škol učinilo spíše lepší střední školy.
Oproti tomu, základním pilířem Humboldtovy univerzity byla na jedné straně právě svoboda a jednota výuky a bádání, na straně druhé předpoklad akademické samosprávy.
Jeho pojetí navíc napomáhalo vytvoření provázaného systému zkoušek i dalšího kvalitního vzdělávání absolventů. Není náhodou, že tento systém bývá uplatňován na mnoha elitních univerzitách ve Spojených státech, které se zároveň těší celosvětově nejvyšší prestiži.
[youtube_660]http://www.youtube.com/watch?v=iCgCPO7YzYc[/youtube_660]Především však zůstala zachována zmiňovaná tradiční myšlenka kolegiality mezi učiteli a studenty. Ta by byla podle Chotaše ohrožena právě připravovanou reformou ze strany Josefa Dobeše a jeho kabinetu. Namísto kolegiality totiž směřuje k vytvoření vztahu firma vs. klient.
Úvodní přednáška Týdne neklidu byla rozhodně zajímavým historickým srovnáním k zamyšlení. Je na posouzení všech členů akademických obcí i veřejnosti, do jaké míry hrozba napoleonského systému koresponduje s věcnými záměry navrhovaného zákona.
Čtěte také: Školné. Bouří se studenti proti zákonu nebo řešení problému?
Je nutné přihlédnout i k tomu, že Napoleonova představa měla svůj základ v dostupnosti vysokoškolského vzdělání mnohem větší skupině lidí, a to především ze sociálního pohledu. Se zavedením školného bude nejspíš nabourán i tento zdánlivě pozitivní aspekt celého sporného přístupu zestátnění univerzit.
Studenti a pedagogové v Praze, Brně, Plzni a Ústí nad Labem již svůj negativní postoj vyjádřili právě v rámci zmiňovaného Týdne neklidu. Ten vyvrcholil ve jmenovaných městech happeningy a demonstracemi studentů za plné podpory vysokoškolských pedagogů.
Ing. Jiří Chotaš, Ph.D.
- v roce 1998 získal titul doktora (Ph.D.) v oboru Filosofie na Univerzitě Karlově v Praze
- zakladatel a vedoucí Oddělení pro studium novověké racionality ve Filosofickém ústavu AV ČR
- řešitel a spoluřešitel mnoha grantových projektů (Dějiny politického myšlení, Nové přístupy k německé klasické filosofii aj.)
- externě vyučuje na Katedře politologie a filosofie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebo Institutu politologických studií Univerzity Karlovy v Praze
