Od 21. do 27. září proběhl po celém světě festival oslavující svobodu umění a tisku. Týden zakázaných knih chtěl připomenout, že i v dnešní době stále existují knihy, které se kvůli zásahu cenzury nedostanou ke svým čtenářům a čtenářkám.
I v dnešní době se na knihy uplatňuje cenzura. Zdroj: Nakladatelství XYZ
Týden zakázaných knih (Banned Books Week) má dlouholetou tradici, kterou započala Americká knihovnická asociace v roce 1982. Tehdy se snažili poukázat na množství zásahů do výběru titulů v knihkupectvích, knihovnách a školách.
Situace se od té doby příliš nezměnila – všude po světě jsou na autory a vydavatele stále podávána trestní oznámení a možnost volby čtenáře je zužována legislativou. Právě na tento problém se snaží poukázat i letošní Týden zakázaných knih.
Zákaz mířil i na Alenku v říši divů
V minulosti cenzuře podlehlo mnoho významných literárních děl, bez kterých si můžeme knižní svět těžko představit – Alenka v říši divů, Farma zvířat, Hrozny hněvu, Lolita nebo Paní Bovaryová. Jako důvod se udávala urážka náboženství, morálky nebo protistátní myšlení.
Těžko uvěřit, že i v dnešní době padají trestní oznámení, a to převážně na světové bestsellery. Americká knihovnická asociace mezi nejzakazovanějšími knihami minulé sezóny uvádí například kontroverzní erotickou ságu Padesát odstínů šedi od E L Jamesové, která je napadána za sexuální explicitnost a dokonce urážku náboženství.
I úspěšné knihy pro mládež byly často napadány, a to obzvlášť proto, že se zabývají tématy jako drogy, alkohol a homosexualita. Mezi takové tituly patří například Hledání Aljašky od Johna Greena nebo Ten, kdo stojí v koutě. Oblíbené Hunger Games jsou zase údajně nevhodné pro mladistvé a též uráží náboženství.
A co svoboda tisku?
V rámci Týdnu zakázaných knih se diskutuje o validitě těchto udání a znovu se otevírá otázka svobody tisku. Mnoho knihovníků, vydavatelů i autorů pořádá debaty se čtenáři, autorská čteních a speciální vydání, rámci kterých se snaží tuto debatu otevřít.
Ani Česká republika nezůstává pozadu. Týden zakázaných knih slaví například Knihovna Jiřího Mahena v Brně, která si pro své čtenáře připravila soubor „zakázaných knih, mluveného slova i hudby“. Takto si můžeme připomenout díla jako je Lolita od Vladimira Nabokova, Deník Anny Frankové a dokonce Harry Potter J. K. Rowling.
Za zmínku stojí též výběr českých, v minulosti zakázaných a zároveň vynikajících autorů – Milan Kundera, Václav Havel nebo Pavel Kohout, v hudební knihovně The Plastic People of the Universe a Karel Kryl.
