Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Brent Weeks žene své hrdiny na samotnou Hranici stínů. A ještě mnohem dál

Alžběta Lexová

Alžběta Lexová

3. 3. 2011

Jedna rychlá bitva. Jedna zrada. Jedna poražená země. Jeden uzurpátor. A jediná naděje v podobě bývalého nájemného vraha. Druhý díl trilogie Noční anděl, Hranice stínů, přivádí čtenáře zpátky do Cenarie, kterou opustil na konci předchozího dílu po drtivé porážce a invazi Khalidořanů. Najde zlomený cenarijský národ sílu znovu se postavit nepříteli?

Ilustrace na obálce knihy Hranice stínů Autor: Calvin Chu

Cenarie, kterou vždy více než královský rod ovládalo mocné kriminální podsvětí, leží tváří v prachu. Po invazi Khalidoru a vyvraždění panovnické dynastie, nastal v zemi chaos a teror. Vojáci Bohokrále, vůdce Khalidoru, drancují, znásilňují a vraždí, obchod upadá, lidé hladoví a umírají. Přesto není nikdo, kdo by se Bohokráli postavil. Logan Gyre, právoplatný následník trůnu, je nezvěstný, nebo pravděpodobněji mrtvý a Kylar, jeho nejlepší přítel a zároveň nejlepší nájemný vrah v zemi, se rozhodl vzdát cesty stínů a začít nový život.

Jenže není tak lehké zanechat zabíjení, když jen Kylar by dokázal Bohokrále zabít. Obávaný a opovrhovaný vrah teď představuje jedinou naději Cenarijců. Přijme Kylar zakázku, která ho bude stát lásku milované ženy i jeho nový život? A bude to zakázka poslední?

Nebe a dudy. Vzdálenost velká, ale očividně překonatelná

Rozdíl mezi prvním dílem trilogie, Cestou stínů, a Hranicí stínů překonává devatero hor, řek i údolí. Kde byl v prvním díle chaos, neurčitý zmatený děj, ploché postavy, nesmyslné věty a pochybná překladatelská práce, tam je v díle druhém řád, postavy živé a barevné, věty smysluplné a děj logický. Brent Weeks se nenechal zlákat pokušením vytvořit vysvětlující a zdržující druhý díl. Naopak stvořil prostřední dílek skládačky, bez něhož by celá série ztrácela smysl a ve výsledném obrázku by mohla zet obrovská díra.

Weeks se více než na akční stránku děje soustředil na jeho postupný vývoj. Věnuje se dopadům války na psychiku postav, ať už na straně poražených Cenarijců, nebo mezi násilnickými Khalidořany. Plynule a logicky provází postavy na cestě od absolutní porážky a zlomení k naději, odhodlání a znovunalezené hrdosti a odvaze.

obálka Brent Weeks: Hranice stínů

Nejvíce je to zřetelné na postavách hlavních. Kylar se do další války, politiky, intrik a vraždění už míchat nechce, ale autor ho postaví před otázku, na níž neexistuje správná odpověď. Postrkuje ho až na hranice jeho sil a následně ho škodolibě žduchne ještě dál. Když už se zdá, že nic horšího se Kylarovi přihodit nemůže, Weeks se vytasí s další překážkou. S další volbou, která má rozhodnout, jestli se Kylar vydá po pěšince gándhíovského nenásilí, nebo se vrátí na cestu stínů a plně přijme myšlenku machiavelistického rčení, že účel světí prostředky.

Stejně tak Logan prochází celospektrální proměnou od černé k bílé. Z rozmazleného následníka trůnu se během jediné minuty stane vězeň nejhorší části vězeňských kobek zvané Pekelná řiť. Logan se ocitá mezi nejhoršími z nejhorších, mezi lidskými troskami, které se neváhají snížit k vraždě a následnému kanibalismu, jen aby přežily. Postupně dochází k poznání, že nikdo nemá právo soudit ostatní, dokonce ani král sám, a že čest, hrdost a loajalita není výsadou šlechtických vrstev, ba právě naopak.

Cizí motivy, nový přístup

Jen těžko se dnes píše fantasy, jež by byla zcela originální. Dříve či později čtenář narazí na motiv, který už někde viděl, četl nebo slyšel. Hranice stínů není v tomto ohledu nijak výjimečná. Nelze si nevšimnout podobnosti mezi ka’kari, mocnými artefakty, po nichž touží hlavní záporák a Prsteny moci či Relikviemi smrti. Stejně tak když Kylar postupně odhaluje, jak málo vlastně znal svého mistra, silně připomíná rozervanost Harryho Pottera na začátku sedmého dílu série. A když se objeví mocný meč Curoch, jako by zpoza rohu vystrkovala růžky artušovská legenda o Excaliburu. A motiv zločince-recidivisty, kterého dostihla minulost, provází lidstvo od chvíle, kdy se definovalo slovo zločin.

Ale nejde o to, že by Weeks ploše kopíroval známé motivy. Zasazuje je do silného příběhu, jenž si klade velké otázky a postupně se na ně snaží nacházet odpovědi. Na pozadí prachobyčejné války a podmaňování si poraženého národa hledá autor odpovědi na to, co je dobro a co zlo, jak moc člověka může změnit láska a jestli se jednou zlomený emocionální mrzák může uzdravit. Otázky živé, aktuální, beznadějně nezodpověditelné, ale přesto, nebo možná právě proto obrovské a silné.

Hranice stínů velmi mile překvapila. Celou sérii posunula na ploše tří set stran úplně jinam a dala jí nový řád a smysl. Postavy se čtenáři přiblížily a jejich osudy se propojily v příběhu o síle, lásce, hrdinství a obětování. Navíc se dá očekávat, že stejně jako v Hranici stínů, ani ve třetím díle, Za stíny, který nakladatelství Fantom Print již připravuje, nečeká čtenáře epická bitva mezi dobrými a zlými, ale spousta malých bitev v hrdinech samotných. A ty jsou odjakživa mnohem zajímavější.

Název originálu: Shadow’s Edge
Český název: Hranice stínů
Autor: Brent Weeks
Překlad: Jakub Mařík
Obálka: Calvin Chu
Počet stran: 336
Vazba: brožovaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2010
Doporučená cena: 249 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Brent Weeks žene své hrdiny na samotnou Hranici stínů. A ještě mnohem dál