Zrní: Fandíme kapelám a interpretům, kteří píšou texty v mateřštině

Zrní
„Cena Anděl potěšila nás, i naše blízké," říká Honza Ungert (uprostřed). Zdroj: oficiální facebook kapely

O existenci kladenské pětičlenné partičky Zrní se toho dlouhou dobu mnoho nevědělo. Až po deseti letech sbírání zkušeností se začíná kapela, již tvoří čtyři Honzové a jeden Ondřej, probíjet na výsluní. Co jim vadí na tuzemské hudební scéně a jak se kapela těší na letošní United Island, na němž zahájí svou letní festivalovou šňůru, prozradil v rozhovoru frontman Honza Unger.

Zrní
„Cena Anděl potěšila nás i naše blízké,” říká Honza Unger (uprostřed). | Foto: Taka Tuka, zdroj: www.zrni.cz

Prý nesnášíte odpovídat na otázku, proč se jmenujete zrovna Zrní. Uděláte v tomhle případě výjimku, aby měli i ti nejméně zasvěcení jasno?

Neuděláme. (smích)

Jste z Kladna, tudíž se nabízí otázka – říká se správně v Kladně, nebo na Kladně?

Správně je na Kladně. Jako na Šumavě, na Václaváku a tak. A ještě k předchozí otázce – Zrní se jmenujeme podle toho, že kluci jeli tenkrát na našem úplným začátku stopem z Kladna do Prahy hrát do Celetný do Klobouku a chytli tenkrát stopa – traktor, kterej je vzal na valník plnej zrní. Takhle jeli do hlavního města. Byl to takovej úlet, že jsme tehdy podle toho zrní pojmenovali kapelu.

S vaším jménem je spojené nedávné prvenství v cenách Anděl, v nichž jste zvítězili v kategorii Objev roku za CD Soundtrack ke konci světa. Kam vás tento úspěch posunul? Otevřel vám nějaké dosud nespatřené obzory?

Víc lidí se o nás dozvědělo, což bylo fajn, jelikož do té doby jen málokdo tušil, že vůbec existujeme. Díky tomu teď máme na koncertech větší publikum, můžeme si dovolit hrát i ve větších prostorách a organizátoři nám víc věří, že klub naplníme. To je určitě i odraz Anděla, byť ten nárůst je znát už někdy od vydání Hrdiny, kdy na nás upozornila Radůza (zpěvačka a multiinstrumentalistka Radka Vranková, pozn. red.)

To je to hlavní, co nám Anděl přinesl, kam nás posunul. Plus to samozřejmě byla příjemná satisfakce. Ač to není hlavní důvod, proč člověk hudbu dělá, tak takovéhle ocenění přeci jen potěší. I kvůli lidem kolem nás – třeba rodičům a kamarádům, kterým to udělalo velkou radost.

Daří se vám se i nadále přibližovat ke snu živit se muzikou, anebo máte spíš pocit, že se od svého ideálu čím dál víc vzdalujete?

My od začátku věříme, že to tak jednou bude, a taky jsme přesvědčeni o tom, že když člověk něčemu věří, dodává tý myšlence energii,  zvyšuje tak i šanci, že se stane skutečností. Když na tom navíc poctivě pracuje, možnost, že to vyjde, je skutečně velká. Nikdo z nás nemá velký životní nároky, jsme skromný a nepotřebujeme přepych, takže už teď je to tak na hraně, že se muzikou tak napůl můžeme živit. Mimo to máme i víc času na zkoušení, cvičení a vymýšlení nových věcí, což byl vždycky náš sen.

Tuzemským mladým kapelám vytýkáte to, že zpívají v angličtině ve snaze se odlišit, přičemž tímto přístupem podle vás často činí opak. Myslíte, že je jazyk z hlediska originality skutečně tak podstatný?

Já bych nerad, aby to vyznívalo tak, že ostatním kapelám něco vytýkáme. Samozřejmě je to každýho věc, jen prostě máme jinej názor, neoslovuje nás to a fandíme těm, kteří dělají texty v mateřštině.

Samozřejmě chápeme kapely, které chtějí oslovit primárně zahraniční publikum anebo je pro ně angličtina úplně přirozeným jazykem. Moje filosofie je ale taková, že jedině mateřskej jazyk s člověkem rezonuje do takový hloubky, aby mohl vyjádřit a svým spolumateřčanům předat opravdu niterný věci. Když pak slyším některý anglicky zpívající český kapely, nemůžu se zbavit pocitu, že si to jen chtějí ulehčit, že se jen bojí jít vlastní cestou. Chtějí znít jako jejich zahraniční vzor a tím být světový. Světoví ale budete, když budete sví. Takový je můj názor, ale jak už jsem řekl – je to každýho věc.

Spolupracovali jste s Markétou Irglovou na hudbě k fantasy filmu Poslední z Aporveru. Jak to celé probíhalo?

Oslovil nás režisér filmu Tomáš Krejčí a nabídl nám konkrétní scénu, který chyběla hudba. Prý něco romantickýho, euforickýho, a že by bylo ideální, kdyby to byl duet. No a dostali jsme na to měsíc. Celý to pro nás byla velká výzva, první zkušenost s takovýmhle konkrétním zadáním. I ta tematika – romantický duet ve fantasy filmu pro děti – to pro nás bylo něco úplně novýho. Ale zajímalo nás to, písničku jsme vymysleli, oslovili Markétu, která do toho filmu dělala víc věcí. Byla pro, líbilo se jí to, přiletěla tudíž na natáčení a song jsme spolu nazpívali. Bylo to moc milý setkání. No a z písně se nakonec stal hlavní singl filmu.

FOTO: Zrní
Foto: Šimon Vejvančický, zdroj: www.zrni.cz

Seznamovali jste se nějak s dějem filmu a k němu přizpůsobovali text a hudbu?

Jasně. Viděli jsme ukázky, znali jsme příběh, hlavní postavy, náladu. Pro film jsme nahráli i verzi ve smyšleným jazyce, aby to sedělo k tomu, že obyvatelé světa, ve kterým se příběh odehrává, mají svou vlastní řeč.

Film se ale zmítá trochu v problémech – nejprve ČT vypověděla koprodukční smlouvu, pak mu byly zamítnuty pobídky. Jaká od něj máte očekávání? A víte něco bližšího, například kdy se dostane do kin?

Víme, že problémy jsou, premiéra měla být už hodně dávno, ale konkrétněji do toho nevidíme a ani to nezkoumáme. Určitě ale filmu fandíme, aby se to nakonec povedlo. Neviděli jsme sice víc než ukázky, ale technika zpracování i sdělení, který předává, jsou podle nás moc pěkný. A byla by velká škoda, kdyby se nepovedlo to dotáhnout a dostat ho k lidem.

V létě odehrajete řadu velkých festivalů, počínaje United Islandem 22. června v Praze. Jak vzpomínáte na loňský ročník, kde jste rovněž vystupovali?

Loni to bylo moc pěkný, povedlo se to. A letos to podle všeho bude ještě mnohem větší, hrajeme v lepším čase a Kinského zahrada, kde je tentokrát hlavní pódium, je fakt moc hezká. Bude to pro nás určitě velkej zážitek.

Kromě vás se představí třeba Prago Union, o nichž jste se vyjádřili jako o kapele, která umí skvěle pracovat s jazykem. Nepřemýšleli jste třeba o nějaké formě spolupráce?

Přemýšleli, dokonce jsme to s Katem už i domlouvali, ale nakonec to celý vyznělo do ztracena. Nějak to prostě vyšumělo – MCs jsou zevláci a my taky. Zkrátka ještě neuzrál čas. Jednou se to ale třeba povede.

Kterého z interpretů si podle vás návštěvníci nemohou nechat ujít?

Ty jo, tam je jich tolik zajímavých a pro mě neznámých, že vůbec neumím a ani nechci říct. Ale vím, že organizátoři mají fakt dobrej vkus a cit, sledujou, co se v hudebním světě děje, a tudíž jsem si jistej, že na Ostrovech zazní tolik zajímavých projektů, že ani nebude možný, aby člověku něco pozoruhodnýho neuniklo.

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Adam Vrána
Autor je redaktorem rubriky Hudba. V minulosti působil jako editor této rubriky a hudba je současně i jeho největším koníčkem. Studuje obor Žurnalistiku na Univerzitě Karlově.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*