×
TOPZINE.cz

Zpívající právník Ivo Jahelka: Právo jsem si zvolil vylučovací metodou

Ivo Jahelka, známý pod přídomkem zpívající právník, letos výjimečně vystoupil na jednom z hudebních festivalů, kde jsme ho pro sebe na chvíli ukradli. Jaký je jeho oblíbený vtip o právnících, který film z dětství si pustí i po letech a proč se vlastně stal advokátem; to vše se dočtete v následujícím rozhovoru.

Ivo Jahelka na Sázavafestu 2010, Foto: Karel Slabý, Topzine.cz

Ivo, nedá mi to, ale mám poněkud neoriginální otázku. Proč jste se stal právníkem?
Upřímně to byla taková znouzectnost, protože jednak nejsem manuálně zručný, matematika a podobné vědy mi taky nic neříkají, takže jsem humanitně zaměřen. A tehdy tam takový výběr nebyl, tak padla volba práva. Říkal jsem si, že to bych mohl zvládnout, a už jsem u toho nějak zůstal.

Dnes jsou práva vnímána jako jeden z nejtěžších oborů, minimálně co se týče přijímacího řízení…
Já myslím, že to není tak horké. Taková medicína je rozhodně daleko horší, na studium určitě. Právo se musí vysedět, musíte se to naučit zpaměti, myslím, že to nijak náročné není, pokud rádi sedíte.

Máte svůj nejoblíbenější soudní případ?
Ono jich za tu dobu byly tisíce, nemůžu říct, že bych měl nějaký zvlášť oblíbený. Ale vzpomínám si na jeden z prvních případů, kdy jsem začínal jako advokát v dobách minulých. Měl jsem hájit člověka, který nadával policistovi, ale nadával mu prostřednictvím jeho psa. Vypadalo to asi takhle: „Ty máš ale blbýho pána, to je takovej vůl, jak s ním můžeš chodit po ulici…“ Byla z toho urážka veřejného činitele. Dodnes na to vzpomínám.

Byl jste někdy ve vězení nebo ve vazbě jako klient?
Naštěstí ne, ale možné je všechno. Mám ovšem tu výhodu, že vím, co mě tam čeká.

Jste věřící člověk, věříte v Boha?
Přímo takhle bych to neřekl. Věřím ale v nějakou sílu, v nějakou svoji spravedlnost.

Váš oblíbený film z dětství?
Knoflíková válka určitě. Je v tom obrovská dávka sentimentality, protože si vždycky vzpomenu na dobu, kdy jsem ji viděl poprvé, a pořád ji vnímám stejně.

Jste zároveň i hudebník, zhudebněnými soudními případy jste se proslavil, jaká hudba vám bere dech?
Nejsem nijak žánrově vymezen, dech mi bere třeba Dvořákova hudba, byl to úžasný člověk, který skládal nádhernou hudbu, folková hudba, začínal jsem na Nohavicovi, Jarek je naprostý fenomén, stejně jako Karel Plíhal. Žasnu při poslechu černošské hudby, soul – to je nádhera.

Když jsme u té hudby, co vy a hudební festivaly? Jezdíte jako návštěvník?
Dřív jsem jezdil na Portu, ale dnes už na festivaly nejezdím, pokud tam přímo nevystupuju, což činím výjimečně, nerad hraju venku. Letos tou výjimkou byl Sázavafest.

A líbilo se vám tam?
Byl jsem velice mile překvapen, bylo to milé prostředí, obvykle bych se toho zděsil, ale tohle bylo vážně fajn, užil jsem si to. Bylo to zas něco nového, jiného.

O právnících koluje mnoho vtipů. Znáte nějaký?
Mám jeden oblíbený od přátel z Ameriky. Víte, jaký je rozdíl mezi přejetým advokátem a přejetým skunkem? Před skunkem je brzdná stopa.

[album:



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..