6 fotek 
Doba soudruhů a soudružek je sice již minulostí, narážíme však na ni stále: je častým námětem hovorů, hádek, vzpomínek. Je naší součástí, ať chceme či nechceme. Snad proto se na toto období zaměřily hned dva přední brněnské výstavní prostory: Dům umění a Muzeum města Brna. Obě výstavy, probíhající téměř současně, tedy od května do července 2010, se zaměřují na umění a život v ČSSR, každá je však zacílena na jiné časové období a poskytuje návštěvníkům zcela odlišný pohled, informace i zážitek.
Zdroj: archiv Domu umění města Brna Foto: Michaela Dvořáková
Brněnská osmdesátá na Špilberku
Výstava Muzea města Brna je orientována na uměleckou scénu v Brně v 80. letech 20. století, konkrétně na její neoficiální proud. V té době totiž do umění doslova vtrhla nová generace mladých nezávislých umělců, kteří se odmítali podřídit socialistickému diktátu. Návštěvníka obstoupí atmosféra vzdoru a snahy o vnesení nového pohledu do umění, vnoří se do prostředí brněnských nonkonformních center kulturního dění, kde mladí inovátoři hledali způsob vyjádření sebe sama.
Velká část vystavovaných buřičů a rebelů se řadí k významným osobnostem současné české kulturní scény. Lze se tak seznámit s jejich ranou tvorbou v kontextu doby a tvorby jejich kolegů a přátel. Mezi třemi desítkami autorů nalezneme jména jako Otmar Oliva (mezinárodně uznávaný umělec, jenž se stal oficiálním sochařem Vatikánu), Tomáš Ruller (působící v současnosti jako profesor na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně), Vladimír Kokolia (držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990) a mnohá další.
Zdroj: Muzeum města Brna Foto: Miloš Strnad
Kromě obrazů, kreseb a soch lze sledovat několik nevšedních záznamů performance, které nejsou příliš často k vidění. K dotvoření atmosféry pak poslouží útržky z korespondence mezi jednotlivými umělci či černobílé fotografie, vzpomínající na výstavy, které probíhaly v zahradě, kde byly obrazy zavěšené na šňůrách, a na akce, o které museli umělci bojovat, aby se vůbec mohly uskutečnit, v prostorách jako Galerie Na bidýlku, Kulturní dům v Kamenné kolonii či galerie Drogerie zlevněné zboží.
Poručíme větru dešti
Naprosto jinou atmosféru a zcela jiný pohled na dobu socialismu nabízí expozice Planeta Eden, kterou připravil Dům umění města Brna. Kurátoři výstavy Tomáš Pospiszyl a Ivan Adamovič se totiž zaměřili na představení vize budoucnosti v umění a populární kultuře poválečného Československa.
Dům umění se tak stal zrcadlem sovětských snah a touhy ovládnout vesmír, využívat neomezeného vědecko-technického rozvoje a samozřejmě rozšířit víru v komunistickou utopii sociálně spravedlivého světa. A tyto ideje se samozřejmě promítly i do československého umění a výrobního průmyslu, v němž začal vzkvétat vědecko-fantastický žánr.
Rozčlenění expozice do sedmi částí pomáhá návštěvníkovi snadno se zorientovat v proměnách dobového kontextu a s tím souvisejícími proměnami estetiky a uměleckých tendencí v průběhu let 1948–1978.
Zdroj: Dům umění města Brna Foto: Michaela Dvořáková
V první části v přízemí si na své přijdou především milovníci českého filmu, kteří budou mít možnost prohlédnout si kolekci výborně designově zpracovaných plakátů k vědecko-fantastickým snímkům jako Útok z neznáma či 2001: Vesmírná Odyssea, zopakovat si nejznámější scény z několika filmových klasik, jako je Což takhle dát si špenát, a zblízka si prohlédnout ukázky kostýmů Teodora Pištěka pro film Zítra vstanu a opařím se čajem a seriál Návštěvníci.
V dalších částech v horním patře lze sledovat pronikání sci-fi do české literatury, kreslířství, malířství, ale i architektury, designu hraček a současného umění 90. let 20. století a 21. století. Výstava nezaujme jen svými exponáty, ale také osobitým a nápaditým způsobem seřazení a vystavení děl a výraznými a barevně jednotnými popisky, vystihujícími atmosféru dané doby. Příjemným zpestřením je například možnost prohlížet si knihy vystavené ve skleněných vitrínách pomocí igelitových rukávů.
Zdroj: Dům umění města Brna Foto: Michaela Dvořáková
Silně emotivně působící je neobvyklá projekční jeskyně, uměle vytvořená potemnělá místnost, v níž se promítají úryvky filmů Ikarie XB 1 a Muž z prvního století. Jedinými doplňky v jinak zcela prázdné místnosti jsou židle, na kterých se můžete plně oddávat iluzi, že se nacházíte spolu s ostatními astronauty ve vesmíru, což značně posiluje fakt, že filmy jsou promítány na průčelní stěnu a na strop.
Příjemným zážitkem pro mě byla část nazvaná Sluneční město, díky níž jsem se na chvíli ocitla zpět ve svém dětství, prostoupeném Neználkem a deskovými hrami typu Cesta ke hvězdám či Do vesmíru. Vzpomínkám a smutnému pousmání se člověk neubrání ani při pohledu na výtisk časopisu Ohníček za 1 Kčs.
Zdroj: Dům umění města Brna
Mé zběžné nastínění expozice Planeta Eden je jen zlomkem toho, co všechno je v ní k vidění. Dům umění navíc nabízí doprovodný program jako minifestival sci-fi filmů v kině Art, turnaj stolních her pro děti, bazar tiskovin atd. V blízké budoucnosti nás ještě čekají výtvarné dílny a animace pro děti i mládež nebo komentovaná prohlídka výstavy, která proběhne 13. 7. 2010 pod vedením kurátora projektu Tomáše Pospiszyla.
