Zlomené srdce měl, má či kdykoliv v budoucnu může mít kdokoliv z nás. Pár našich redaktorů se rozhodlo podělit se s vámi o své zkušenosti se zlomeným srdcem a poradí vám pár ozkoušených tipů, jak se z této bolestné situace co vlastně dostat.
Foto: Marián Luha, Topzine.cz
Alkohol, práce a čas
Mnozí z nich uváděli, že nejlepšími léky jsou alkohol, práce a čas. Tyto tři léky vítězí na celé čáře. Otázkou je, nakolik nás poznamenají jejich nežádoucí účinky.
„Je to trapně neoriginální, ale nejlepší je čas. Nějak to samo vyprchá. Já jsem jedno takový zase slepila samotou a přemýšlením o „světlých zítřcích“ a úžasným pomocníkem je také syndrom nestíhání, práce až nad hlavu, že člověk nemá čas utápět se v slzách, což stejně nikam nevede. A samozřejmě nesmím zapomenout na kamaráda, který si říká sport – pár táhlých, nekonečných kopců v sedle a bolest se z tebe asi v krůpějích potu dostane sama.“
Dělila jsem se s kamarádkou o jednoho kluka!
„Sama moc dobře vím, jaké je to být šest let milenka, necelý rok a půl přítelkyně a půl roku nenáviděný blázen. A to všechno v historii s jedním mužem.“
Příspěvek redaktora:
Rád bych také přispěl do této diskuze o zlomených srdcích. Jelikož mě baví psát o jakémkoliv tématu, tak i toto pro mě není cizí. Navíc mám, i vzhledem ke svému věku, nějaké zkušenosti. Zlomené srdce je podle mě stav, kdy člověk nějakým způsobem přijde o člověka (chápáno jako, že už s ním nebude, ale ten člověk ještě žije), ke kterému měl po všech směrech hodně blízko, věřil mu a měl k němu citovou vazbu. Je málo lidí, kteří jsou ledově chladní a drží si od partnerů odstup, to by navíc ani nemohlo fungovat. Takže dříve nebo později si na sebe lidé vytvoří již zmíněnou vazbu, zvyknou si na sebe a pak je těžké nebýt spolu. Tedy pro jednoho je to lehčí, protože od něj vznikl ten konečný impuls.
Onen impuls může vzniknout různými způsoby. Ať už jako cílený, předem promyšlený tah, který se zrodil na základě nějaké dlouhodobé analýzy nebo nahodilý impuls, který do jisté míry může být spontánní a je vyvolán například nevěrou nebo jinou záležitostí. Jak už se dlouhodobě ví, zlomené srdce vyléčí čas. Vždy záleží na míře závislosti ke druhému člověku. Čas, který je potřebný na „léčbu“ zlomeného srdce se dá úspěšně zkracovat různými podpůrnými prostředky.
Já se snažil efektivně využívat čas, dělat věci, které mě baví, být hodně s přáteli, poslouchat hudbu a číst knihy, aby se moje mysl neměla čas utápět ve vzpomínkách a v minulosti. A jelikož moje „závislost“ byla celkem velká, potřebný čas na „léčbu“ tomu byl přímo-úměrný.
Každé zlomené srdce má určitý dopad na člověka do budoucna. Ten se snaží kolem sebe vystavit pomyslnou bariéru a je nepřístupnější, protože nechce způsobit, aby se jeho zklamání opakovalo. Jenže tak to prostě už v životě bývá.
Zdroj: Marián Luha, Topzine.cz
„To je když máte pocit, že jste ztratili část sebe a cítíte to prázdný místo.“
„Může to být rozchod, zrada, ublížení či jen neopětování lásky, příp. odmítnutí ještě před rozvinutím nějakého vztahu… vždy však u člověka, kterého hodně milujete (v mém případě šlo o tu poslední variantu) buď jen velmi těžce nebo vůbec, resp. je to jako rána, po které zůstane jizva – dlouho trvá, než se zahojí, později už jí tolik neřešíte nebo zabolí jen málo a málokdy, ale nikdy jí úplně nevymažete.“
„Skoro nic nepomáhá, maximálně na dotyčného (zkusit co nejvíce) nemyslet a ideálně ho ani nevidět, neslyšet, zkrátka zapomenout. Lze zkusit přebít jiným vztahem nebo třeba zájmem, prostě odsunout ho co nejvíce do pozadí.“
