×
TOPZINE.cz

Život jako jedno sólo

SamotářiSvoboda pro singles! Nezávazní, mladí, úspěšní. I v této zjednodušené době je stále mnoho osamělých lidí. Každá třetí žena žije sólo. Možná jste to vy, možná vaše kamarádka nebo sestra. Někdo hledá a najde, někdo nenajde, ale máme tu i specifickou sociální skupinu lidí, kteří nehledají. Možná jsou znaveni z neustálých neúspěchů, možná jsou až moc sobečtí a natolik zvyklí na svou soběstačnost a svobodu, že by prostě za jiný životní styl neměnili. Říká se jim singles.

Foto: Klára Haluzová, Topzine.cz
Foto: Klára Haluzová, Topzine.cz

Single znamená sám, být single znamená, že z vlastního přesvědčení partnera nehledáme, nepostrádáme. Jsme sami se svou prací, zájmy, přáteli, možným milencem či milenkou a nic nám nechybí. Pro mnohé z nás je samota něčím děsivým, někdo se cítí méněcenný, další společensky odstrčený.

Zdá se logické, že se takovýchto lidí objevuje čím dál více. Současná společnost lidí se orientuje především na výkon, práci, úspěch a společenské postavení. Mnohdy je značně vysilující snažit se studovat, pracovat, bydlet, milovat a v neposlední řadě se z toho nezbláznit. Člověk je nicméně předurčen k tomu, aby žil v páru. Už když se podíváme na primitivní kultury, vidíme, že manželství je nepsanou povinností, uzavírá se hned, co dívky vyspějí a ruku v ruce kráčí muž po boku ženy každou kulturou. Již celá tisíciletí.

Singles jsou převážně lidé od dvaceti do čtyřiceti let, jsou ekonomicky nezávislí, pracující a odmítají jakýkoli vztah. Dokonce neuznávají ani tzv. kohabitaci (tj. život ve dvou na hromádce). Tito lidé si neplánují a nelinkují svou budoucnost, nepřemýšlí nad potomky, nad tím, co kdy a jak bude. Jsou se svým stanoviskem – žiji teď a tady – spokojení. Tato sociální skupina lidí má jakási společná specifika, jak zde již bylo zmíněno, jsou úspěšní. Mnohdy jsou ve své kariéře až nebývale úspěšní. Jejich práce je pro ně velice důležitá. Mnohdy je právě práce jakýmsi spouštěcím mechanismem. Kvůli práci se ukončí vztah a jeden náhle vidí, jak je to jednodušší být na to single. Povětšinou tito single žijí ve velkých městech, kde anonymně mohou žít svůj svobodný život. Z ekonomického hlediska jsou v současnosti tito lidé středem zájmu.

U nás se tento fenomén ještě do takové míry nerozšířil, ale jinde ve světě, především v západní Evropě, se už výrobci rozhodli zaútočit na tuto cílovou skupinu skrze domácí prostředky pro jednoho, vybavení bytů apod. Rok od roku se u nás zvyšuje počet singles, tudíž nárůst podobných nabídek můžeme očekávat i u nás.

Důvodů je několik. Respektive příčin. Jednou z nich může být trend. Mladí lidé  snáz podléhají trendům. A tento je ničím neomezuje, ba naopak. Další příčinou by mohla být nestabilita v rodině. Pokud jedinec vylétl z nepokojného hnízda, je logické, že se nad ním snáší temný oblak nedůvěry a strachu ze vztahů. Samozřejmě, že stačí jedno krásné zamilování a možná to přejde. Dále by v tom mohla mít prsty zklamaná láska. Jakýsi vzdor. Když nevyšlo toto, nemá přeci smysl trávit čas a energii nad dalším dobýváním.

Jsou tu možná důležitější věci, než mít partnera.

Nicméně každého z nás formuje nejbližší okolí, jako jsou přátelé, kolegové, rodina. Pokud se všechny kamarádky začnou vdávat, je pochopitelné, že to na ženu přenáší jakýsi tlak. Pak kráčí životem dál a nese s sebou cejch osamělé. Toto může vyústit právě v jakýsi vzdor a nebo to přivede ženu k unáhlenému svazku. Nicméně pokud máme kolem sebe samé svobodomyslné kamarádky a kamarády, je dosti pravděpodobné, že se do chomoutu nepoženeme. Oporu máme v nejbližších, rodiče si sice ťukají na čelo a nemohou se dočkat vnoučat, o kterých singles nikdy nemluví, a ani nechtějí, protože nejsou, ale nakonec všichni věří, že je to přejde a jednou se sami budou těšit z velké rodiny.  Co bude v budoucnu, to nechávají na jindy, teď přeci není čas na takové zbytečnosti.

Proč mluvit a snít o tom, co by mohlo někdy být. Žijme, co máme teď.

Má to i své psychologické spojitosti. Mnoho singles mají úzký vztah ke své rodině, jednomu z rodičů nebo sourozenců. Podvědomě nějak potřebují suplovat absenci partnera. O víkendech uspořádají párty, kde si tito singles nahrazují své neexistující rodiny. Není to pravidlem, ale bývají to sobci a kariéristi. Singles hodně dbají na zevnějšek a co je zvláštní, mnoho žen má skon k poruše příjmu potravy a muži k alkoholismus. Poměr mezi počtem mužů a žen, co žijí singles, je minimální. Jak bývají kariérně úspěšní, tak jsou to lidé, kteří se v jádru kdesi v sobě bojí zodpovědnosti. Jsou schopni vést firmu, ale na rodinu si netroufnou. Výjimkou bývají ženy. Protože biologické hodiny jednou začnou tikat u každé, tyto ženy si i přesto všechno dokonale umí naplánovat, i výchovu single. Bohužel je jim pak mnohdy jedno, kdo se stane otcem, není to pro ně důležité, jde jen o to, aby měly dítě, které jim dodá pocitu úplnosti.

Je několik důvodů, proč jsou singles single, pojďme nahlédnout na několik z nich:

– zatím se nesetkali s tím pravým/pravou (63%)

– jejich single podoba jim absolutně vyhovuje (44%)

– člověk, o kterého by měli zájem, je již bohužel zadaný (34%)

– předchozí vztahy se nevydařily (26%)

– necítí se být připraveni na život ve dvou (15%)

– v současné době pro ně vztah není vhodný (14%)

– stálé si nejsou jisti svou sexuální orientací (3%)

Je určitě mnoho dalších důvodů a příčin. Nicméně jedno je na tom trochu zarážející. Podle zkoumání z psychologického a sociálního hlediska se může lehce stát, že jedinec natolik zvyklý na svou samotu, pak i kdyby chtěl, jen stěží bude hledat cestu ze své svobody a svobodomyslnosti. Vztahy se pak nedaří udržet, mají problém se přizpůsobit, a i když už je být single dávno nebaví, dost možná se stane, že nakonec skončí single napořád. Bude jen přibývat pokusů o vztah, ale jejich svobodomyslnost, až někdy sobeckost, se může stát velkou překážkou v budování toho, co celá léta bylo jimi zavrhováno.

Vemte si fakt, že svobodní muži páchají sebevraždy dvakrát častěji oproti jejich spoutaným kolegům. Nemluvě o mužích po rozvodu, ti tedy jasně vedou v počtu sebevražd na celé čáře. Bylo prokázáno, že muži, co žijí sami, žijí kratší a nezdravější životy. Kdo by to byl řekl, u nás doma se vždycky říkalo, že otce přivedeme do hrobu, nakonec vidím, že do hrobu chvátají rychleji a nešťastněji ti, co rodinu nikdy nezaloží. V roce 1992 byl průměrný věk českého muže vstupujícího do manželství 24,2 let. Do roku 2003 stoupl tento věkový průměr na 28,4 let! Ve Švédsku se průměrný věk změnil z 30,4 na 32,9 let?

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi na tom nejsme tak zle (za předpokladu, že tento životní styl budeme brát jako nesprávný), ačkoli rychlost, jakou se tyto průměry mění, je alarmující. V roce 2001 bylo v České Republice 43,2% mladých lidí (25 – 29 let) svobodných, v Británii jich bylo 67,2%, ve Švédsku 81,5%. Tento trend se rozšiřuje jako epidemie, která nikoho nehubí. Dost možná duši. Většina odborníků se shoduje s tím, že je to nepřirozené a nakonec to vyústí v nešťastný život nebo pomotanou domácnost, kdy se zakládají rodiny příliš pozdě, ženy mají problém s početím apod.

Model rodiny jako model podle kterého si zformovat ideální národ. Žijeme, vychováváme, pracujeme.

„Na západě jde už o druhou nebo třetí generaci lidí se single životním stylem“ tvrdí sociolog M. Tomášek, „není už teda na ně vyvíjený tlak, jako je u nás. Zde jsme stále exponovaní té naší minulosti prostřednictvím rodičů“. Zdá se, že vinu na tom všem má normalizační dědictví a idealizovaná představa rodiny. Tato představa nám byla podsouvána jako takový malý politický tah, kdy se tehdejší režim účelově snažil zahnat lidi do koutů, do rodin. Během 70. a 80. let, tedy po krizi v letech 60., se začala budovat představa rodiny na prvním místě, víkendové chalupaření, prostě vše jak má být, hlavně, že se nikdo nesnažil angažovat v politice.

A právě s tímto se v součastné době musejí lidé u nás vypořádat. Těžko se s takovou historií postavíme zády k rodinnému modelu, který byl lidem účelově předhazován. V kontrastu s tím, co se tehdy dělo na západě, je tedy skoro jasné, že takových singles bude přibývat jak hub po dešti i u nás. V podstatě jsme byli uplynulým režimem zpožděni. Za předpokladu, že je to logický vývoj naší chvátavé a ziskuchtivé společnosti.

Jenže je více než pravděpodobné, že jednou přijde chvíle, kdy se tito singles poohlédnou a najednou zatouží po teple domova, po poházených hračkách a malých neshodách s partnerem, které berme jako takové koření vztahu.

Pak přijde touha po změně. Nastane boj se sebou samotnými, je důležité, aby si ti, kdož jsou single, připustili, že chtějí změnu, že život bude jiný, napínavější, ale o to možná zajímavější. Naplněnější. Kamenem úrazu bude kooperace. Ale když už to bývali takoví pracovití dříči, co by pro své nové a nové ty neudělali. Otázkou je, do jaké míry se jejich single život stal těžkou železnou košilí. Mnohdy jsou životy svobodných donchuánů a přelétavých žen pokrouceny. Jsou zvyklí být středem pozornosti. Jejich žebříček hodnot je třeba přehodnotit. Začít od nuly a tentokrát nechat toho hrdinu, kterého nic nespoutá, za dveřmi.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..