4 fotky 
Mezi jednu z mnoha schopností člověka patří vnímání minulosti, přítomnosti a budoucnosti jako celistvých časových úseků a uvědomování si rozdílů mezi nimi. Každému tato možnost vnímání času bezpochyby určitým způsobem ovlivňuje život víc, než si dovedeme představit a připustit.
Zdroj: Tereza Korcová
Včera, dnes… a zítra
Čas, stejně jako délku, šířku a výšku považujeme za fyzikální veličinu, která je podstatnou složkou vesmírné struktury. Čas není možné jasně definovat. Tato veličina jak ji vnímáme a známe, je těžko představitelná a má jen jeden směr. Vesmír se neustále rozpíná a stejně tak s ním ruku v ruce neodvratně plyne čas.
Minulost, dobrý rádce, špatný pán
Pro každého z nás má minulost jiný význam. Jediné, co nám společně kdy dala, je množství zážitků, které nám poskytují různé druhy zkušeností. Nezáleží na tom, zda nám přinesly více smutku, nebo štěstí. Z příjemných věcí je dobré se radovat, z těch méně příjemných je dobré si vzít ponaučení. Minulost nemůžeme změnit, na oplátku nabýváme zkušenosti. Tyto zkušenosti nás dělají moudřejšími, houževnatými a po všech stránkách silnějšími. Jediné, co bychom snad neměli dělat, je stát se otroky minulosti.
Zdroj: Tereza Korcová
Slepá ulice vzpomínek
Není pochyb o tom, že minulost určitým dílem ovlivňuje naši přítomnost. Pokud nás citově zasáhla jakákoliv ztráta, ať se jedná o ztrátu zaměstnání, blízkého člověka, partnera, dobrého kamaráda, v žádném případě bychom neměli dopustit, aby nás vzpomínky zahnaly do slepé uličky. Je chybou vracet se do minulosti a čehokoliv litovat. Jeden moudrý člověk řekl: Jen slaboch se lituje a chce být politován. Je důležité si vzít z minulosti ponaučení a neutápět se v moři vzpomínek.
Velké TEĎ
Ovšem pokud si ponaučení nevezmeme nebo neustále lpíme na minulosti, litujeme nezměnitelného, myslím, že si pod sebou sami podřezáváme větev. Jestliže chceme bojovat s minulostí, bojujeme pouze sami se sebou. Výčitky jakéhokoliv druhu, smutek a sebelítost jsou vstupní branou a nejlepší cestou k negativnímu myšlení. Tento druh myšlení dokáže v našich myslích postavit bloky, silné zdi, které se, pokud si nezačneme všímat přítomnosti, stále ztraceni v minulosti, stanou nepřekonatelnou překážkou. Při neustálém vracení do minulosti, kdo ví, jestli bychom byli schopní radovat se ještě kdy ze života jako dříve.
Zdroj: Tereza Korcová
Dálnice přítomnosti
Přítomnost je tady a teď, je každým současným okamžikem, nenahraditelnou chvílí. Budoucnost si utváříme touto chvílí. Může to připomínat jízdu po dálnici, pokud žijeme přítomností a držíme se na této pomyslné dálnici, minulost nás nemá šanci po okreskách dostihnout a dostat nás tak do slepé ulice, ve které přestane fungovat zpáteční rychlost na řadící páce. Příjezd odtahové služby může někdy trvat dlouhou dobu.
