×
TOPZINE.cz

Země, které neexistují

Kurdistán
Kurdistán

Na světě naleznete mnoho míst, která se jako státy tváří a chovají, ale oficiálně uznané nejsou. Jsou jich desítky. Některé vzbuzují spíše úsměvy, jako třeba Sealand, který založila rodina žijící na mořské plošině. Dalším z těch úsměvnějších je Wirtland, který existuje dokonce pouze ve virtuálním prostoru. Jiné však fungují jako plnohodnotné samosprávné jednotky a usilují o samostatnost a uznání zbytku světa. Zda mají ty opravdovější země šanci na úspěch nebo jsou odsouzené žít v područí jiných států, posuďte sami.

Kurdistán

Kurdové jsou národ, který žije na území 5 států na Středním východě – Iráku, Íránu, Sýrie, Turecka a Arménie. Světová kurdská populace čítá zhruba 30-35 milionů lidí. Jen v Německu žije více než milionová diaspora. Kurdové jsou proto největším národem na světě bez vlastního státu.

Ze současného geopolitického pohledu je nejblíž k samostatnosti irácký Kurdistán, který má vlastní vládu, armádu i snahu o zahraniční politiku. Soběstačný však zatím není. O těžbu ropy se dělí s federálním Irákem a potraviny musí dovážet z Turecka nebo Jordánska. 

Iráčtí Kurdové po porážce Islámského státu věřili, že nastala ideální doba pro vyhlášení samostatnosti. Jenže irácká federální vláda prohlásila referendum za neplatné a celou oblast severního iráku na dlouhou dobu uzavřela.

Ač se Kurdové tváří jako jeden národ, v jednotlivých zemích existují rozpory mezi frakcemi. Vznik společného státu by proto podle mnohých odborníků na Střední východ znamenal spíš občanskou válku než vytouženou samostatnost a mír. 

Podněstří

Podněstří

Podněstří je proruská enkláva, která bývá na mapách zobrazovaná jako součást Moldavska. Vláda v Kišiněvě však nad územím žádnou moc de facto nemá. 

Když se rozpadal Sovětský Svaz, Podněstří odmítlo být součástí Moldavské republiky. Spor vyvrcholil občanskou válkou a vpádem ruských vojsk, které jsou v Podněstří dodnes.

Podněsterská moldavská republika je jednou z nejchudších oblastí Evropy. HDP na hlavu činil v roce 2012 pouhých 2 075 USD, tedy podobně jako Nigérie nebo Honduras.Celý autonomní region je nesoběstačný a závislý na Moskvě. Nemožnost svobodného podnikání, chybějící kvalitní zdravotní péče a nízké mzdy jsou důvodem, proč se region potýká s mohutným exodem obyvatelstva. 

Stát Palestina

Palestina

Palestina deklarovala nezávislost jednostranně v roce 1988. Jako stát ji však dosud uznalo jen něco přes 130 členských zemí OSN. V roce 2012 přijalo Valné shromáždění Palestinu jako nečlenský stát, čímž se de iure stala nezávislým státem. De facto je však stále okupovaná Izraelem. 

Bývalé Československo uznalo nezávislost Palestiny hned po jejím vyhlášení v roce 1988. V současnosti je vztah k Palestině rozpolcený. Samostatná ČR se sice při hlasování v roce 2012 přiklonila na stranu Izraele s USA a hlasovala proti přijetí Palestiny. Ústavním zákonem se však ČR už v minulosti zavázala uznat stejné země jako tehdejší ČSFR.

Západní Sahara

Sahara

Pokud jsou Kurdové největším národem bez vlastního státu, Západní Sahara je největším osídleným územím bez vlastní suverenity. V současné době spravuje tři čtvrtiny regionu Maroko, zbytek je podřízený povstaleckému hnutí Fronta Polisario. Hnutí samo sebe deklaruje jako zástupce zájmů původního saharského obyvatelstva.

Když v 70. letech 20. století odcházeli španělští kolonizátoři, rozhořel se konflikt mezi Marokem, Mauritánií a vzbouřenci z Polisaria. Trval 16 let. Zatímco Maroko bylo schopné postupně upevnit svoji moc, Maurtánie se nakonec ze Západní Sahary stáhla. 

Mezi marockou a polisarskou částí země vystavěla rabatská vláda velký hliněný val a konflikt je tak zamrzlý na neurčito. Veškeré snahy o řešení končí sporem, kteří lidé by se měli účastnit referenda o nezávislosti.

Severní Kypr

Severní Kypr

Severokyperská turecká republika leží v severovýchodní části ostrova. Tento “stát” mimo Turecka neuznává žádná jiná země světa. Severní Kypr od Kyperské republiky na jihu odděluje nárazníkové pásmo, které střeží mírové síly OSN.

Ke vzniku této nikým neuznané “republiky” na severu ostrova by možná nikdy nedošlo, nebýt jihokyperského převratu. Řečtí nacionalisté se snažili o připojení ostrova k Řecku a založení “Helénské kyperské republiky”. Převrat však Turkům stačil k zámince, vyslat na ostrov armádu, aby “ochránila” turecké obyvatelstvo. 

Převrat způsobil občanskou válku, etnické čistky a roku 1983 vznik Turecké republiky severního Kypru.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..