Menu
TOPZINE.cz
Knižní novinky, nové knihy

Zápas o nové Československo 1939-1946. Jak se formovaly představy o naší budoucnosti?

!Knižní novinka!Kniha Zápas o nové Československo 1939-1946 přináší čtenáři pohled na dobové tendence, koncepce a představy o tom, jak bude Československo vypadat po válce.

OBR: Obalka knihy Zapas o nove Ceskoslovensko

Zápas o nové Československo 1939-1946, Zdroj: archiv Nakladatelství Lidové noviny

Kniha Zápas o nové Československo 1939-1946 s podtitulem Válečné představy a poválečná realita není souhrnem historických událostí tohoto období, počítá proto s publikem znalým těchto historických faktů. Nabízí čtenáři pohled na to, jaké názory se vyvíjely v exilu, jaké v domácím prostředí a jak poté korespondovaly s poválečnou realitou.

Události let 1938 a 1939 byly mnohými považovány za bankrot první republiky a téměř celý národ byl přesvědčen o tom, že po válce dojde k velkým změnám. Jaroslav Stránský to ve svém projevu k domovu z Londýna 20. prosince 1940 popsal slovy: „I kdybychom si tedy hodně namáhali zrak, nepodaří se nám proniknouti už dnes zamženým obzorem mezinárodní politiky a jejího vývoje po této válce. Jen o tom nikdo nepochybuje, že se mezinárodní život a svět změní k nepoznání. Kdo o něm přemýšlí ve starých formách a formulkách, plýtvá časem.“

Jak již bylo řečeno, autor v knize shromažďuje nejrůznější názory a možné koncepce uspořádání Československa po druhé světové válce. Rozebírá jak politický systém, tak územní vyrovnání, odsun Němců, vztahy mezi Čechy a Slováky, otázky Maďarů a Poláků na našem území a podobně. Všechna tato témata (a mnoho dalších, o kterých je v knize řeč) měla zásadní vliv na utváření poválečné společnosti a svým způsobem nás ovlivňují dodnes. Je jasně naznačeno, jak toto, sice trochu neobvyklé, datování 1939-1946 bylo plné klíčových okamžiků pro naši budoucnost.

Otázku poválečných hranic otevřel Edvard Beneš i na půdě exilové vlády. Prvního února 1941 poslal členům vlády své memorandum o válečných cílech, v němž se vedle jiných otázek, jako byl například problém německé menšiny či poválečného uspořádání Evropy, řešila věc budoucích hranic. Z tohoto dokumentu vyplývá, že Beneš byl proti záboru cizího území a byl ochoten spíše k územním ústupkům.

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol, které se podle názvu věnují látce daného období (Po válce, Německý problém, Maďaři a Poláci v Československu). Díky jmennému rejstříku a poznámkám hned za kapitolami je kniha velmi přehledná. Text doplňují dobové fotografie, mapy, dokumenty ale i karikatury z tehdejšího tisku. Na konci knihy nalezneme také seznam pramenů a literatury, který usnadní čtenáři získat další informace k danému tématu.

S ohledem na vývoj války, kdy české zkušenosti s německou nadvládou byly čím dál tím horší a kdy začínalo být jisté, že Německo válku prohraje, se začalo více uvažovat o velkém transferu obyvatelstva. V něm byl spatřován způsob, jak jednou provždy vyřešit národnostní otázku v českých zemích.

Při četbě se čtenář dozví, jak odlišné představy vládly v exilu a v domácím prostředí, a nutí ho to neustále uvažovat nad tím, co by se asi stalo, kdyby například některý ze státníků jednal odlišným způsobem. Kdyby se vše odehrálo jinak, jak by dnes vypadal náš národ? Byla by dnes naše společnost úplně jiná? Měl by náš národ za sebou krušnou zkoušku totalitního režimu nebo by po válce vzkvétala v Československu demokracie? A dá se za začátek diktatury komunistické strany považovat až rok 1948?

Autor takto donutí čtenáře přemýšlet, ačkoli sám tyto řečnické otázky nepokládá. Dějiny 20. století jsou dodnes v mnohém sporné, ale tím víc bychom se o tuto minulost měli zajímat a přemýšlet o ní, neboť, jak řekl filozof Georgie Santayana: „Ti, kteří neznají minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“

PhDr. Michal Pehr PhD. se narodil 6. 7. 1977 v Praze. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor historie-politologie. V současné době externě přednáší na Ústavu politologie FF UK Praha a působí jako pracovník Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Zabývá se zejména problematikou novodobého českého politického myšlení, českým politickým katolicismem a historií třetí Československé republiky 1945-1948. Je autorem a spoluautorem několika knih a monografií, jako Československá strana lidová 1945-1946, Cestami křesťanské politiky, Český politický katolicismus 1848-2005.

Název: Zápas o nové Československo 1939-1946
Autor: Michal Pehr
Počet stran: 238 stran
Rozměry: 19×12 cm
Vazba: brožovaná
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011
Doporučená cena: 229 Kč

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Zápas o nové Československo 1939-1946. Jak se formovaly představy o naší budoucnosti?