×
TOPZINE.cz

Začínáme s plátnem aneb Když už čtvrtka nestačí

FOTO: Malířská plátna!Video! Plátno je oblíbenou podložkou již od 15. století a je tomu tak dodnes, přestože vyžaduje pečlivější a časově náročnější přípravu než většina jiných materiálů. Zjistěte, co všechno tahle prestižní záležitost obnáší.

FOTO: Malířská plátna
Je to trochu jiná třída Zdroj: sxc.hu

Pokud se rozhodnete vyměnit čtvrtku za plátno, máte prakticky jen dvě možnosti. Zajít pro ně do obchodu, nebo si připravit vlastní. Záleží na tom, zda smysl pro dobrodružství předčí vaše pohodlnější já.

Plátna v obchodech natažená na dřevěném rámu čekají v podstatě jen na to, až je pokřtíte barvou. Žádné úpravy, žádné podklady. Nepožadují od vás nic zvláštního, snad jen, že je zaplatíte a odnesete domů. Vzhledem k tomu, že se vyrábějí pro to, aby pokryla poptávku co největšího počtu potenciálních malířů s různými nároky, můžeme kupovaná plátna definovat jako univerzální. Neurazí, ani nenadchnou. Hodí se pro olej i akryl, ačkoli ani pro jedno z toho to není to nejlepší, nýbrž dostačující.

Pokud se rozhodnete připravit si plátno sami, bude vás to stát více času i úsilí. Oplátkou za to bude plátno přesně podle vašich představ. Rozměry, jaké si zamanete, kvalitnější povrch přizpůsobený výběru výtvarné techniky a zářivější barvy budou odměnou za dobře odvedenou práci.

Při vlastní přípravě plátna budete potřebovat  mimo jiné natahovací rám, takzvaný blind rám. Je možné si vybrat dřevěné latě o šířce 5 až 7 cm. Při výběru latí dbejte, aby byly rovné a bez suků. Pro obrazy větších rozměrů je třeba použít latě o šířce 7 cm, užší latě nemohou větší rozměry udržet a mohou se zkroutit.

Výběr plátna: len vs. bavlna

V současnosti je poměrně velký výběr. Existují plátna kombinovaná s bavlnou, která jsou levnější, měkčí, nemají tolik plastický povrch. Jsou poměrně hodně pružná a mohou se vytahovat. Hodí se pro jemnou malbu, práci s drobnými detaily a splývavými tahy štětce. Naopak plátna s výraznou strukturou a větším množstvím výrazných uzlíků (nejčastěji lněná) jsou vhodná pro hrubou, strukturovanou či pastózní malbu.

FOTO: Len
Už krteček věděl, že len je pro něho nejlepší

Říká se, že bavlna je daleko podřadnější než len, a že malíř, který si cení své práce, by se měl bavlněnému plátnu vyhnout. Vina však není na straně bavlny, nýbrž výrobců, kteří často pracují s nekvalitní surovinou a výsledkem jsou druhořadé výrobky. Tím se prohlubuje jakostní rozdíl mezi bavlněným a lněným plátnem. Pokud tedy seženete kvalitního výrobce, není třeba se bavlny obávat.

Nejdříve si plátno nastříhejte na požadovaný rozměr o 5 cm delší na každé straně než máte rám a natahovat začněte od středu strany k protějšímu středu. V rozích přehněte tak, aby plátno co nejméně vadilo dalšímu rámování. Názornou ukázku toho, jak by to mělo vypadat, najdete zde:

Proces klížení má plátno ochránit před škodlivými oxidačními účinky olejů v základním nátěru, nebo ve vrstvách barvy. Také zabraňuje proniknutí podkladu na rubovou stranu plátna (které však v některých případech může být i účelným), zajišťuje jeho lepší napnutí a zpevnění.

Všechno to tu rozklížím…

Základ klihu tvoří živočišná bílkovina kolagen. Rozlišuje se klih kostní (z kostí jatečních zvířat), kožní (z odřezků kůží) a rybí (ze šupin a měchýřů ryb).

FOTO: Lněné plátno
V roli vyžaduje více pozornosti než v obchodě, ale stojí to za to. Zdroj: sxc.hu

Z procesu získávání živočišného klihu nemusíte mít strach. Dá se běžně sehnat v obchodě. Nejčastěji ve formě suchých granulí z králičích kožek. Ty se ve studené vodě nerozpouští, pouze bobtnají. V horké (nikoliv vroucí) vodě následně vytváří roztok, který se po ochlazení mění v lepivou hmotu připravenou k nátěru na plátno. Doporučované poměry klihu a vody se od sebe často vzájemně liší. To je dáno nároky na výslednou podobu plátna, nejběžnější recept však disponuje  50 gramy na litr vody.

Klih, který zbyde, lze uchovat pro další použití v chladničce.  Ale vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o biologický materiál, nevydrží déle něž pár dní. Pokud nápadně změní skupenství i podobu, je lepší rozmíchat čerstvý.

Šup sem, šepsem

Jakmile se vám podaří plátno vypnout na rám a naklížit, máte už pořádný kus práce za sebou. Pořád ale ještě není vyhráno. Nyní přichází na řadu šepsování, tedy nanášení podkladové vrstvy. Ta má nejčastěji bílou barvu, ale není to nezbytné.  Pokud máte čas a chuť, můžete se pídit po různých recepturách starých mistrů a umíchat si šepsový základ sami. Je to práce poctivá, ale trvá velmi dlouhou dobu, než je plátno připraveno pro malování.

K ošetření plátna je tak jednodušší použít už namíchané šepsy z obchodu. Prodávají se akrylové, vhodné pro akryl, olejové pro olej a kombinované pro ty, kteří se neumí rozhodnout, jak to pojmou.

FOTO: Štětka
Jen ať nepouští chlupy...

K nanášení použijte široký plochý štětec. Může to být klidně jeden z těch starších, ale je důležité si zkontrolovat, zda nepelichá. Šeps je možné nanášet i v několika vrstvách (spodní vrstvu je třeba nechat dobře proschnout). Dobře našepsované plátno se pozná tak, že při pohledu z rubové strany nebudou proti světlu vidět žádné otvory, ani světlá místa.

Jaký si to uděláš, takový to máš… Na pečlivě připravené plátno je radost malovat. Jak, to se dozvíte v jednom z příštích dílů.

Začínáme s plátnem aneb Když už čtvrtka nestačí
5 (100%) 2 hlas[ů]


Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..