Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Za tajemstvím benediktinského opatství do Sázavského kláštera

Hana Chytrá

Hana Chytrá

8. 7. 2010

V malém městečku Sázava, ležícím asi 60 km východně od Prahy, stojí na pravém břehu řeky Sázavy budovy jedné z nejznámějších památek českého středověku – Sázavského kláštera.

Sázavský klášter, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Prokop, čerti a kníže Oldřich

Vznik kláštera souvisí se začátkem 11. století, kdy se zde usadil poustevník Prokop, příslušník jednoho z významných českých rodů. Prokop původně pocházel z Chotouně u Kouřimi, kde měl svůj majetek a rodinu. V průběhu života se ale rozhodl vše světské opustit a další život zasvětit rozjímání a poustevnickému životu v ústraní. Samotu a klid duše měl nalézt v jeskyni ležící nad řekou v místech pozdějšího kláštera. Dle pověsti měl o jeskyni svést urputný boj s démony a čerty, kteří v jeskyni žili. Boj vyhrál a poražené čerty zapřáhl do pluhu, se kterým vyoral dlouhou brázdu k městu, dnes v terénu patrnou a pojmenovanou Čertova brázda.

Ve svém poustevnickém příbytku  žil poté několik desítek let a během té doby se kolem něj shromáždila skupina dalších poustevníků a přívrženců, která se stala základem první mnišské sázavské komunity. Další legenda vkládá do začátků kláštera setkání poustevníka Prokopa s knížetem Oldřichem, který v sázavských lesích lovil zvěř. Ten byl setkáním s Prokopem natolik uchvácen, že pro něj nechal založit sázavský klášter. Po rozhodnutí o vzniku kláštera (snad v roce 1032) se Prokop se svými věrnými rozhodl založit konvent řídící se ustanovením řehole sv. Benedikta – benediktinský klášter.

Torzo gotického chrámu, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Dřevo, kámen, jedna přestavba stíhala druhou

Skutečný obraz o založení kostela odpovídá pověstem jen částečně, ale i u nich se můžeme opírat o určitá fakta. Přestavby kláštera lze rozdělit na několik fází, počínaje stavbami dřevěnými z 11. století a končeme velkým klášterním komplexem staveb začátku 15. století. Ať se již jednalo o přestavbu románskou či gotickou, vždy se něco nového přidalo, něco opravilo, či něco zbouralo. Dnešní stav areálu je poněkud jiný než tomu je na historických vyobrazeních, nese stopy všech zásahů v průběhu času.

Co dnes v areálu kláštera uvidíme?

Do areálu kláštera vstupujeme jižní branou, která v dnešní podobě vznikla na začátku 50. let 20. století a to na místě starého gotického vstupního křídla.Vlevo za branou probíhá od jihu k severu trakt bývalé prelatury a její patrová část na severu přechází v přízemní budovu fary.

Středem celého souboru staveb bývalého kláštera je  nedostavěné torzo gotického chrámu z konce 13. až z počátku 15. století, který byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a Panně Marii. Jeho chór byl na konci 17. století znovu zaklenut a opatřen západní průčelní zdí. Tato raně barokní rekonstrukce dala vzniknout kostelu, který sloužil jako konventní a po zrušení kláštera v roce 1788 jako farní svatyně. Poté byl zasvěcen sv. Prokopovi a plní funkci kostela dodnes.

Kostel sv. Prokopa, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Gotický chrám byl původně koncipován jako trojlodní bazilika, ale v průběhu výstavby se plány změnily. Místo baziliky byl vybudován síňový chrám se třemi stejně vysokými loděmi. Jižní loď je na konci ukončena čtyřpatrovou věží. Na jižní, západní a severní stěně věže je mezi úzkými okny druhého s třetího patra v červeném pískovci vyobrazena vždy jedna šesticípá hvězda. Novověká pověst je spojila a říká, že tomu, kdo je nalezne, se splní jedno přání. Věž od středověku sloužila jako zvonice.

Další stavbou, přiléhající k jižní straně kostela je tzv. klausura, místo uzavřené laické veřejnosti, sloužící jen potřebám mnichů. Její dnešní podoba opět pochází až z 18. století a dokonce byla zčásti přestavěna do podoby zámku. I přesto si zachovala klasické rysy mnišského obydlí, tj. čtyři ramena klausury svírají prostor rajského dvora, v jehož středu je zrekonstruovaná středověká studna.

Klášterní zahrada s pozůstatky kostela, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz

Z gotické klausury se nejvíce zachovalo východní křídlo, jehož nejsevernější místností je sakristie. Na jihu na sakristii navazuje kapitulní síň. Vynikající stavební výbavu síně doplňuje cyklus fresek s mariánskou tématikou, což činí z této prostory jeden z nejkrásnějších a nejzachovanějších interiérů české gotiky. Celý komplex budov je vně obehnán klášterními zahradami, rozdělenými na severní, západní a jižní část.

[album:

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Za tajemstvím benediktinského opatství do Sázavského kláštera