5 fotek 
Herečku Martinu Sikorovou znají diváci Východočeského divadla například jako Kathy Seldonovu ze Zpívání v dešti, které bylo i letos zvoleno pardubickými diváky Inscenací roku 2013. Talentovaná Martina Sikorová přišla do Východočeského divadla roku 2004 a dodnes jej neopustila. Prozradila nejen něco málo o sobě, ale také i o své nové roli Sally Bowles v inscenaci Cabaret.
Martinu Sikorovou diváci znají především ze Zpívání v dešti. Zdroj: Michal Klíma, VCD
Martinko, jsi velmi talentovaná herečka. Diváci Východočeského divadla tě znají z rolí činoherních i muzikálových a vždy si zazářila. Ale jaké role jsou tobě nejbližší?
Pěkně děkuju za kompliment. Nejradši mám hudební divadlo. Když u toho můžu zpívat i tančit. Takže nějaké takové role.
Ještě nám úvodem prozraď, jak se z tebe vlastně stala herečka? Byl to tvůj sen již od dětství nebo to byla jen životní náhoda?
Vždycky jsem chtěla zpívat a pak se to celé semlelo tak, že jsem nakonec šla dělat přijímačky na herectví. Kus snu a kus náhody, kterou nepovažuji za náhodu. Věřím, že věci se dějí přesně tak, jak to zrovna potřebujeme.
Když se přesuneme k začátku tvého působení ve Východočeském divadle, tak jsi začínala jako Princezna se zlatou hvězdou na čele. Jak vzpomínáš na své začátky?
Vím, že jsem neměla ráda plakát, který propagoval tuto pohádku. Pak si taky pamatuju na úchvatný přístup Petry Janečkové ke mně. Alternovaly jsme se a ona mě velmi podporovala. Nikdy mi nedala najevo, že jsem sotva ze školy. V čem považovala za vhodné, se mi snažila pomoct. Byla jsem jí velmi vděčná.
Martina Sikorová s Kristinou Jelínkovou v inscenaci Chicago.
Od princezny jsi se postupně přesunula k vězenkyni v Chicagu. Již tady jsi měla možnost spolupracovat s režisérem Petrem Novotným. Čím je podle tebe práce s ním specifická?
Tím, že muzikálům rozumí, že dovede poradit v písničkách, jako by to byly monology. Nevím, jak je to možné, ale pomáhá to pak i v technice zpěvu. Hlavně mají jeho inscenace srdce, a proto je pro mě ctí v nich hrát.
Od Chicaga jsi hrála i v dalších muzikálech. Ale v čem bylo pro tebe Chicago jiné od ostatních muzikálů? A jak na něj do dnes vzpomínáš?
Pan režisér Novotný mě vzal tehdy za ručičku a vodil mě lesem temným… Pevně věřím, že se to vyplatilo, že jsem se díky tomu spoustu věcí naučila. Byla to moje první takhle velká muzikálová role a on mi pomohl ji využít nejlépe, jak jsem uměla.
Martina Sikorová v roli sestry Amnestie v muzikálu Jeptišky. Zdroj: Jiří Sejkora, VCD
Když se podíváme na inscenaci roku, tak tu máme Zpívání v dešti. Tady hraješ také talentovanou herečku. Proč si myslíš, že je Zpívání v dešti tolik oblíbené u diváků?
Protože je to sranda. Jedno z těch oddychových představení,kdy člověk nemusí myslet, zasměje se a pookřeje, aby zase vyšel do světa…
Tak a je na čase přejít ke Cabaretu. Když jsi se dozvěděla, že budeš hrát Sally. Jak jsi se začala připravovat?
Dověděla jsem se to ještě před prázdninami, takže jsem začala přípravu nicneděláním. A po premiéře Jeptišek jsem začala chodit na hodiny zpěvu ke Galle Macků.
V roli krásné, extravagantní a talentované zpěvačky Kit Kat clubu Sally Bowles.
Čím se Sally Bowles liší od tvých předchozích muzikálových rolí? Čím je pro tebe zajímavější, čím je těžší?
No, mám tam toho dost. Pěvecky i herecky. Tak asi v tom je to zajímavější a zároveň i těžší. Je to krásný příběh ženy, která natolik potřebuje svoji profesi, že je schopná jí obětovat velikou spoustu věcí. Navíc je to napsáno tak dobře, myslím, že ji svým způsobem všichni pochopí, přestože by třeba sami tak extrémní oběť nikdy nepřinesli.
Bylo pro tebe náročné vžít se do Sally Bowles nebo to prostě nějak přišlo?
Při každé repríze to znovu přichází. Někdy více, jindy méně. To je ta krása a zároveň tíha divadla… Každý den znova.
Pokaždé když se co by Sally Bowles objeví na jevišti, tak diváka něčím novým mile překvapí.
V muzikálu máš hodně náročné pěvecké části, ale zvládáš je skutečně báječně. Prozraď nám, jak to děláš? Určitě je v tom kromě cvičení i něco jiného.
Opět teda velmi děkuju za pochvalu. Snažím se do toho asi dávat srdce. Možná tohle je tam znát? Kéž by. A možná taky modlitba s přáním, aby to, co ze mě leze, mělo smysl pro mě i pro všechny kolem.
A na závěr, na co bys diváky nalákala? Proč je podle tebe důležité mít muzikál Cabaret na scéně i v dnešní době.
Protože lidé zapomínají. A někdy je určitě potřeba se v divadle taky zamyslet, nechat se zasáhnout a pak třeba o tom, co divák vidí, přemýšlet … O tom snad je náš, a taky Tvůj, Cabaret, Kristýnko.
