Výstavu olejomaleb a akvarelů jednoho z nejrespektovanějších umělců starší generace vystavuje do konce dubna Galerie Václava Špály. Ve výstavě, nesoucí název Kam až, dominuje figurální a portrétní malba, která je v posledních letech doplněna o krajiny nevšedního typu.
Tomáš Císařovský se v malbě obecně věnuje třem tématům. Základní a nejčastější je figurální malba, která se tematicky zaměřuje na dobu nejen české historie, ale i současnosti. Obrazy přitom reagují na současné problémy a mentální rozpoložení společnosti. „Tomáš Císařovský se se svou figurální tvorbou pouští na pole navýsost citlivé, neboť vypráví příběhy, kterými odhaluje mentalitu sociálních a psychologických vazeb, jejich ostrost, podivnost, proměnlivost, absurdnost či agresivnost,“ přibližuje jeho tvorbu kurátor Martin Dostál.
Výstava přes tři patra
I když je prostor Špálovy galerie rozdělen do tří pater, jako celek působí výstava jednotným dojmem. „Samotná galerie Václava Špály je krásná už jenom tím, jak je postavená. Ona tak vybízí k určitým třem vrstvám,“ komentoval prostor Tomáš Císařovský v rozhovoru pro Český rozhlas.
V nejnižším patře galerie visí rozměrná akvarelová díla. Ty dále pokračují i do patra třetího, kde dokumentují umělcovu třítýdenní cestu, kterou Císařovský podnikl minulý rok. O tom, že se akvarelu věnuje delší dobu, svědčí i výstava akvarelů Žlutá skvrna, která byla k vidění koncem minulého roku na Staroměstské radnici.
Přízemí je věnováno jen olejomalbám, které v mnohých případech překročí dva metry. Ústředním obrazem se zde stalo dílo Kam až, které dalo název celé výstavě. „Já jsem ten obraz maloval celé léto roku 2009, kdy jsem nějakým způsobem vzpomínal a evokoval si všechno to, čeho jsem byl svědkem koncem osmdesátých let tady v nedalekých ulicích. Samozřejmě to není jenom o tom. Obraz vychází z mé paměti, ale zároveň z toho, co se dělo tehdy, kdy odcházející moci pořád stálo za to ještě používat tu nesmyslnou, neperspektivní restrikci proti nejpřirozenější lidské touze. To si myslím, že je věčné téma, které trvá doteď,“ říká o svém obraze Císařovský.
Společné pro obrazy malované olejem a akvarelem je jejich sytá barevnost, která na diváka působí rozličným dojmem. „Císařovský používá jasné barvy navozující dojem veselosti a rozjásanosti, spojuje je ale s obsahem často temným, čímž vytváří napětí lákající pozornost diváka. Figurální oleje jsou Tomášovou reflexí politiky a společenské situace, malíř je velmi citlivý na události kolem sebe a reflektuje je až lyrizující formou,“ uvedl Pavel Lagner.
Osobnost Tomáše Císařovského
Tomáš Císařovský patří k nejvýznamnějším výtvarníkům dnešní české výtvarné scény. Už od počátku své tvorby byl fascinován malbou. Patří do silného proudu umělců, kteří v osmdesátých letech vystudovali Akademii výtvarných umění. Od poloviny tohoto desetiletí představoval svá díla společně s vrstevníky na neoficiálních přehlídkách mladého umění s názvem Konfrontace.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vznikl rozsáhlý cyklus obrazů Z deníku dědy legionáře, který se tematicky věnuje až sto let staré české historii. Tomuto způsobu malby se Císařovský z části věnuje dodnes. Od devadesátých let pracuje s výřezy novinové nebo rodinné fotografie. Později figurální tvorbu rozšířil o malbu krajin, které jsou dnes v jeho díle silně zastoupeny. V posledních letech se námětově obrací do období po druhé světové válce, s čímž souvisí i jeho prohloubení expresivně laděných barev.
Kam až
3.4. – 30.4. 2011
Galerie Václava Špály – otevřeno denně od 11 do 19 hodin
Kurátoři: Pavel Lagner, Martin Dostál
Napište komentář