4 fotky 
Tragédie Williama Shakespeara – Macbeth byla napsána mezi lety 1605–1606. Vedle dalších Shakespearových tragédií (Romeo a Julie, Král Lear, Hamlet, …) se řadí k předním dílům světového dramatu.
Hostina v Macbethově hradu. Zdroj: wikimedia.org
Mistr pera – William Shakespeare se i v tomto případě zhostil svého úkolu nad očekávání. Příběh vražd, nenávisti, odplaty, ale i tajemných věšteb nabízí pro každého něco. Bitevní vřavy a vraždy pro otrlejší čtenáře, ženskou pomstychtivost a krutost pro milovníky napětí, konečně však také spravedlnost pro ty, kteří stále ještě věří tomu, že zlo má být po zásluze potrestáno.
S přispěním magických sil
Dějová linie začíná výjevem čarodějnic poblíž bitevního pole, čarodějnice mají v úmyslu Macbetha pozdravit. Macbeth spolu s králem Duncanem a vojskem porážejí odbojného Kawdora. Při cestě zpět potká Macbeth s Bankem opět tři čarodějnice, které Macbethovi věští nástup na trůn a Bankovi, že zplodí krále, ačkoli sám králem nikdy nebude.
Děj se přesouvá na hrad Inversse, kde již čeká Lady Macbeth a má se také dostavit král Duncan. Lady Macbeth spřádá plán jak krále zabít, skutečně ke královraždě dojde a Lady Macbeth donutí Macbetha, aby královou krví potřísnil jeho sluhy, ti jsou už značně napilí a ve spánku nic netušíc se stávají královými vrahy. Macbeth sluhy zabíjí ve chvíli, kdy ráno králova vražda vyjde najevo.
Pod hradem se objevuje postava starce, který přináší zprávu, že i koně zemřelého krále Duncana se po jeho smrti splašili a dokonce se navzájem požrali. Oba královi synové – Donalbain a Malkolm prchají z hradu, podezření z Duncanovy vraždy zatím padá na ně.
Cesta se zdá volná
Macbethovi nic nestojí v cestě, aby se stal králem. Najímá si dva vrahy, aby zabili Banka, ten mu jediný může překazit stát se králem. Banko je skutečně zabit, avšak jeho synovi Fleancovi se podaří uprchnout. Když se Macbeth dozví tuto nemilou zprávu, vidí na hostině Bankova ducha a začíná blouznit.
Lady Macbeth u lůžka krále Duncana.
Macbeth se rozhodne zajet za čarodějnicemi pro další věštbu. Čarodějnice vyřknou věštbu, že ho neporazí „nikdo z ženy zrozený“ a také se Macbeth nemusí obávat, dokud „birnamský les nezteče dusinanský hrad“.
Macbeth se začíná mstít na Makduffovi, chce zabít jeho rodinu, proto se Makduff od Macbetha odvrací a vydá se na útěk. Malkolm organizuje tažení proti Macbethovi, k němu se přidává právě Makduff. Macbeth se připravuje na protiútok, když se dozvídá, že Lady Macbeth spáchala sebevraždu. Vojsko Malkolma se ozbrojí větvemi z birnamského lesa a Macbeth je upozorněn na „hýbající se“ birnamský les. Věštba se naplňuje. Makduff Macbetha zabíjí a přináší jeho hlavu na důkaz vítězství.
William Shakespeare, autor Macbetha.
Drama Macbeth je příkladem klasické tragédie s rychlým dějovým spádem, je plný tajemných scén (čarodějnice na vřesovišti) a postav, které jsou ovlivněny lidskými city (nenávist, pomsta, touha po moci), ale také nadpřirozenem (tajemné věštby).
Cesta Macbetha do Čech
William Shakespeare psal Macbetha mezi léty 1605–1606, vedle tragédií jako Othello a Král Lear. Jedná se o nejkratší Shakespearovu tragédii. V dějinách světové literatury bývá srovnáván se Sofoklovým Králem Oidipem či s Dostojevského Zločinem a trestem. Do české literatury ho uvedl již v počátcích obrození Karel Ignác Thám, dále ho přeložil například Jan Jiří Kolár či Josef Kajetán Tyl, ve 20. století Erik Adolf Saudek. V současné době je Shakespearovým dvorním překladatelem u nás Martin Hilský.
Macbeth:
My hada přeťali, však nezabili:
Srost, bude zas, co byl a nebohý
Náš úklad bát se musí jeho zubů.
Leč raděj ať se zhroutí svět, onen i tento,
Než abych v hrůze jed svůj chléb a spal
Můrami mořen, které, jen si lehnu,
Mnou lomcují. To raději být mrtev
Jak ti, co pro svůj mír jsem poslal v mír,
Než na skřipci se svíjet v pomyšlení
V bezmezí muk!
