Výstava Nové ve starém představuje zdařilé i otřesné novostavby

V Galerii Jaroslava Fragnera máte nyní možnost navštívit výstavu Nové ve starém. Jejím cílem je seznámit veřejnost s realizacemi novostaveb v historickém prostředí. K vidění jsou stavby povedené i naprosto odstrašující.

Palladium: Kulturní památka, ze které se stalo nákupní centrum, Zdroj: gjf.cz

Výstava Nové ve starém je výsledkem spolupráce Galerie Jaroslava Fragnera s Národním památkovým ústavem (NPÚ). Jak již spojení těchto dvou institucí napovídá, hlavním cílem výstavy je spolupráce architekta a památkáře. Výstava navazuje na téma NPÚ Nové ve starém: Současná architektura a historické město. Projekt mapuje zajímavé přestavby nebo novostavby v historickém prostředí v letech 1990-2010.

Palác Zdar v Ústí nad Labem je ukázkou dobře odvedené práce

Součástí je i interaktivní mapa na webových stránkách NPÚ. Na mapě si můžete vyhledat jednotlivé realizace po celé naší zemi a připojit k nim svůj vlastní názor.

Hodní a zlí. Kdo je kdo?

Architekt, památkář, investor a samozřejmě i samotný majitel. Tito všichni mají vliv na konečnou podobu stavby na památkově chráněném území. Každý z nich má ovšem jiné požadavky. K největším střetům ovšem zpravidla dochází mezi architekty a památkáři. Právě na tento problém se snaží výstava upozornit a řešit ho.

Velký Špalíček v Brně se stal odstrašujícím případem

Jedině spoluprácí těchto dvou znepřátelených táborů totiž může vzniknout nová kvalitní architektura, která místo nijak nepoškodí a naopak ho umocní.

Kvalitní architektura nebo obludárium?

Jednotlivé realizace jsou na výstavě rozdělené do čtyř kategorií s názvy: Nové ve starém, Nevratné ztráty, Za oponou a Živé město.

Kategorie Nové ve starém zahrnuje povedené stavby, které úspěšně doplnily nebo dokonce obohatily historické prostředí. Patří sem třeba známý Tančící dům na nábřeží nebo pražský klub Jazz Dock. Tato kategorie je jasným důkazem toho, že současná architektura může v historickém prostředí bez problémů fungovat.

V sekci Nevratné ztráty najdeme stavby, které místo nebo město nevratně poškodily. Brněnský Velký Špalíček nebo pražský Myslbek jsou pouze malou ukázkou toho, jak špatně se dá s historickým prostředím naložit. Nutno říct, že v této kategorie jsou v největším zastoupení gigantická nákupní a finanční centra, která jsou většinou budována bez špetky vkusu a soudnosti.

Nový pavilon v Havlíčkových sadech citlivě doplňuje historický objekt

Kategorie Za oponou není o nic optimističtější, i když by to tak mohlo na první pohled vypadat. Nalezneme zde nejčastěji stavby, kterým byla zachována historická fasáda, za ní se ovšem odehrává zcela jiná realita. Příkladem za všechny je médii často propírané Palladium. Budova bývalých Josefských kasáren z roku 1857-1861, která byla při přeměně na nákupní centrum přestavěna natolik, že z ní prakticky nic nezbylo.

Dalším otřesným případem je kostel sv. Michala na Starém Městě pražském. Prostory tohoto významného kostela již dávno neslouží rozjímání. Místo toho se z něj stal noční klub a pořádají se zde večírky a koncerty. Trochu divné, že?

Poslední kategorií je Živé město. Sem jsou zahrnuty úpravy veřejných prostor. Pochvaly se dostalo například úpravě Masarykova náměstí v Ostravě nebo Tunelu v Jelením příkopu v Praze.

Bazén v Litomyšli je plně přizpůsoben svému okolí

Výstava končí v Praze 2. října. Poté by se měla postupně přesunout do dalších měst. V plánu je prozatím Liberec, Brno a Ostrava. Projekt interaktivní mapy bude pokračovat i po skončení výstavy.

Nové ve starém: Současná architektura a historické město
Galerie Jaroslava Fragnera

7.9. – 2. 10. 2011
Út-Ne 11,00-19,00 hod
40 Kč/20 Kč
gjf.cz
npu.cz