Menu
TOPZINE.cz
Studium VŠ

Vysokoškolská evoluce

Redakce

Redakce

24. 2. 2010

Zdroj: archiv Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně8. července mi přišel dopis do vlastních rukou. Nervózně jsem ho otevřela a třepajícíma rukama jsem před sebe rozložila několik papírů s hlavičkou „Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Rozhodnutí o přijetí“. V ten den začala moje vysokoškolská evoluce. Během následujících měsíců mě potkalo mnohé. Nečekala jsem to a nebyla jsem připravená. Přesto přišla. Vysokoškolská evoluce.

Zdroj: archiv Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Zdroj: archiv Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Již několik let po smrti Charlese Darwina se rozmohl sociální darwinismus, jakási umělá obměna jeho teorie o přirozeném výběru aplikovaném na lidský druh. Lidé stejně tak jako zvířata soutěží o přežití, lidé o lepší postavení. Silnější vítězí a slabé nechávají upadnout na dno společnosti. Takhle to funguje již celá staletí. I na vysokých školách.

Byla jsem přijata na obor Marketingová komunikace. Přijímací zkoušky byly těžké a počet uchazečů obrovský. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem se dostala na svoji vysněnou školu. S touto myšlenkou a vztyčenou hlavou jsem 15. září vcházela do budovy své fakulty. Už na chodbě jsem byla ohromena skvělou atmosférou, která tam panovala. Nebyli tam obyčejní ani studenti, ani učitelé. Spolužáci už na chodbě diskutovali o současné pozici mobilních operátorů na trhu a parodovali slavné reklamy. Učitelé se usmívali a ochotně probírali se staršími studenty jejich připomínky. Cítila jsem se mezi svými. Konečně.

Když se naplno rozeběhl zimní semestr, dostávali jsme spoustu týmových úkolů a vypracovávali jsme různé projekty. Skvěle jsme se díky tomu seznámili a dokázali spolupracovat. Na každé hodině jsme se smáli komickým výrazům z branže, kterými nás pedagogové zasypávali. Slajdy, brífy, hendauty a badžety byly nejpopulárnější. Věčné rozhovory o tom, jak takové patvary nebudeme nikdy používat, nám zabíraly většinu hodin. Všichni jsme táhli za jeden provaz a školou nadšeně proplouvali.

Mnoho studentů marketingových komunikací je ale velmi cílevědomých a svou budoucnost vidí jasně a zřetelně. Vidí se v kancelářích velkých reklamních agentur houpající se na kožených židlích v manažerských postech a organizující ty největší festivaly.

Stačilo tedy jen pár měsíců, aby zjistili, že ten skvělý obor, který si vybrali, jim neumožní si svoje sny splnit. Uvědomili si, že jedna z mála cest, která vede přímo k úspěchu, je vlastní iniciativa a mnoho práce. Začali se hlásit na manažerské posty studentských projektů a rozesílat životopisy do desítek reklamních agentur. Mluvili o svých úspěších, nosili u sebe neustále několik odborných knih a stěžovali si na nedostatek času.

Nechápala jsem je. Moje cíle byly od těch jejich příliš odlišné a vzdálené. Mým životním cílem nebylo vydělávat 50 000 měsíčně, jezdit černým BMW a do důchodu se honit za kariérou. Chtěla jsem pracovat na poklidném místě, mít spokojenou rodinu a peníze na dovolenou. Každodenní styk s cílevědomými spolužáky ale udělá své. Velmi rychle jsem zjistila, že mi nestačí být průměrná, že ve mně také dřímá touha být nejlepší. O pár dní později jsem si sehnala brigádu v reklamní agentuře, rozhodla se složit mezinárodní zkoušku z angličtiny a začala jsem na sobě pracovat. Přátelé mě varovali před workoholismem, ale já jsem se jim smála do očí. Když se mě rodiče zeptali, jestli už nechci po dvou měsících zase přijet domů, odsekla jsem jim a ukázala se tam až za další tři týdny. Můj přítel mi přestal rozumět, protože jsem ho neustále zahlcovala problémy z práce a svůj monolog jsem prokládala slovy citylight, dementní brief a kreativci. Přestala jsem se dívat kolem sebe a vnímala jsem jenom to, co pro mě bylo perspektivní, produktivní a efektivní. Přesto jsem se cítila přirozeně. Vzhledem k tomu, že spousta spolužáků měla podobné tendence, stále jsem byla mezi svými. Právě v tento moment se v nás projevoval ten zvířecí pud být nejlepší a ty slabé zašlápnout. Darwin měl pravdu.

Když se teď na to dívám s odstupem, přemýšlím, jestli to všechno stálo za to. Byla jsem úspěšná a směřovala jsem přesně tam, kam jsem chtěla. Rozhádala jsem se ale s vlastní rodinou a málem ztratila partnera. Nyní si uvědomuji, že všechno má svou cenu a potřebuje svůj čas. Svých představ o kariéře jsem se ale nevzdala. Jen jsem si stanovila jasné priority a postavila rodinný a osobní život do jedné roviny s tím pracovním. Prozatím.

Vysokoškolská evoluce tím ale neskončila. Mám před sebou ještě pár let studia, která mě nenechají stejnou. Je to škola života.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně je nejmladší univerzitou v České republice. Mezi její nejvýznamnější fakulty patří především Fakulta technologická, jejíž odkaz dalece přesahuje Zlínský kraj díky studentům, kteří každoročně obsazují přední příčky v mnohých vědeckotechnických soutěžích. Fakulta multimediálních komunikací stejně tak tvoří vlajkovou loď univerzity. Studenti výtvarných oborů a marketingových komunikací se zapisují do povědomí celé ČR díky organizování celostátních projektů.

Obor Marketingové komunikace je jediný svého druhu na Moravě, přičemž v celé České republice se nachází jediná další veřejná univerzita orientující se tímto směrem. Po 5 letech studia je absolvent schopen se velmi dobře orientovat v problematice sociálních a marketingových komunikací. Může se uplatnit v marketingových odděleních firem, komunikačních a reklamních agenturách, jako tiskový mluvčí nebo specialista na reklamu a public relations.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Vysokoškolská evoluce