Výlety v Praze: Vítkov. Památník hrůz v komunistickém kabátu

Když jsem přemýšlela nad námětem tohoto článku, vzpomněla jsem si na svůj nedávný výlet do Prahy. Mimo jiné jsem navštívila i Národní památník na Vítkově. Pokud si někdo myslí, že historie je nuda a nemá cenu se o ní učit, Vítkov mu dokáže pravý opak.

Národní památník na Vítkově, Zdroj: Ministerstvo Obrany; Foto: Věra Černá

Tento původní symbol Československé státnosti byl zrekonstruován a znovuotevřen symbolicky 29. října 2009. Před vlastní budovou se nachází velká, ale opravdu velká, jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Vlastní budova je potom tvořena hrobem neznámého vojína a hlavním prostorem, v němž se nacházejí výstavy Křižovatky české a československé státnosti a Hradní archiv  z let 1918 až 1933.

Krátce z historie výstavby

V roce 1928 začala stavba památníku legionářům, které se zúčastnil i T. G. Masaryk. Právě jeho hrobka se na Vítkově měla nacházet, ale sám Masaryk to odmítl. Slavnostní otevření se mělo konat roku 1938, ale bohužel události té doby to nedovolily. V roce 1948 se z přístavby stala síň Rudé armády. V 50. letech 20. století se zde nejprve pohřbívali významní členové KSČ a poté se na Vítkově vybudovalo mauzoleum Klementa Gottwalda (vydržel tam do roku 1962). Po roce 1989 byly ostatky komunistických pohlavárů odvezeny.

Křižovatky české a československé státnosti

Na této výstavě si můžete prohlédnout pět důležitých událostí minulého století:

• vznik ČSR v roce 1918
• období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939
• obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později
• počátek sovětské okupace v roce 1968
• pád komunismu v roce 1989 spolu se zánikem Československa v roce 1992

Všechna témata jsou doplněna videy, fotografiemi, ilustrujícími texty a hmotnými důkazy, jako například uniformami, osobními věcmi významných osobností, atd.

Hradní archiv 1918 – 1933

V roce 1972 zachránil Archiv Národního muzea fotoarchiv, který zachycoval život a úřadování T. G. Masaryka a také kulturní život té doby. Nyní se na něj můžete podívat vedle výstavy Křižovatky… I přes značné stáří fotografií je jejich kvalita perfektní. Ke každému tématu si vždy můžete přečíst text, který shrnuje události na snímcích.

Alespoň se o událostech, které vedly k popravě Milady Horákové, k upálení Jana Palacha, k hromadné emigraci a k zákazu činnosti mnoha skvělých umělců, můžeme něco dozvědět, když už na to ve škole nezbývá čas. Vždyť ten, kdo nezná svou vlastní historii, je nucen ji opakovat. A my ji přece nechceme opakovat. Tak se koukněte na www.nm.cz a naplánujte si svůj vlastní výlet.

Národní památník na Vítkově

U Památníku 1900, 130 00 Praha 3

OTEVÍRACÍ DOBA:

Od 1. 12. 2009 (do konce listopadu otevřeno i v úterý a ve středu 10-18h):

Pondělí až středa: ZAVŘENO
Čtvrtek: 10.00 – 18.00
Pátek: 10.00 – 20.00
Sobota: 10.00 – 18.00
Neděle: 10.00 – 18.00

Krátkodobé změny otevírací doby Národního památníku na Vítkově v prosinci 2009:
Čtvrtek 3.12. 2009 otevřeno od 14:00
Čtvrtek 17.12 až neděle 20.12. 2009 bude otevřena pouze expozice a kavárna, vyhlídka a Slavnostní síň bude uzavřena.

Do konce listopadu 2009 VSTUP DO PAMÁTNÍKU ZDARMA.

PŘÍJEZD:
– od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem po rovině cca 1400 m
– Florenc (bus 175,133) – stanice U památníku zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce (náročné)
– Florenc (bus 175, 133) – stanice Tachovské náměstí, vzhůru vlevo cestou kolem tunelu do Karlína (nejkratší cesta)