×
TOPZINE.cz

Vybrané milostné básně, které rozhodně nejsou růžovým kýčem valentýnským

František Gellner, Jiří Dědeček, Krchovský, návštěvníkům havlíčkobrodského knižního veletrhu známý Ladislav Vondrák a nakonec lahůdka: Láska na schůzi tak, jak o ní píše Karel Sýs. Nabízíme vám k přečtení milostné básně těchto autorů, protože Valentýn přeci nemusí být jen růžový kýč, ale může nás třeba přimět k tomu, abychom si zalezli do koutku s čajem a sbírkou básní.

FOTO: Kniha
Valentýn jako příležitost zalézt si s knihou do koutku…, Autor: Marián Luha, Topzine.cz

Když jsem dostala za úkol vybrat několik milostných básní, které bychom mohli v předvalentýnském období zveřejnit, začala jsem uvažovat nad klíčem, podle něhož básně vyberu. Doba vzniku? Umělecký směr? Verše volné, nebo vázané? Nakonec jsem sáhla po básních o lásce z pěti sbírek, které mi loni obohatily knihovničku. Některé z nich jsem dostala, jiné jsem rozpitvávala v rámci svého boje o akademický titul, další jsem objevila zcela náhodou. Snad se vám můj výběr bude líbit… Příjemné počtení přeju!

Gellner, František: Noc byla touhou přesycená
(Vášeň, co do rána zchladne. Praha: Dokořán, 2007)

Já nehledal jsem vilnou Frynu
pro flirt a k ukrácení dne.
Utišení jsem na tvém klínu
pro srdce žádal neklidné.

Noc byla touhou přesycená
a vábila a lákala.
V tvé jizbě lampa rozsvícená,
vím, že můj příchod čekala.

A lože ztřísnilo se krví. –
A já zachvěl se vědomím,
že srdce tvé jsem vznítil prvý
a že je prvý rozlomím.

Dědeček, Jiří/Poliziano, Angiolo: Buď prosím něžná (Sii soave ti prego)
(Rispetti e dispetti. Poklony a pošklebky. Praha: Galén, 2009)

Buď prosím něžná Obrazy jsou všední
a mnohé věty omšelé
napsal jsem je však z lásky ke dni
v kterém se rodí andělé

Odpusť mi drahá všechny moje viny
já – to byl tenkrát někdo jiný

Ať řekneš Nikdy nebo Snad
vždycky tě budu milovat

Vondrák, Ladislav: Dotkni se každé části mého těla
(Tajnospády. Havlíčkův Brod, 2010)

Dotkni se každé části mého těla
Sedři mi ústa do krve
Miluj se se mnou do popela
jako když je to poprvé

Zaryj své zuby do mých tkání
ať máš co vnukům zamlčet
Miluj se se mnou do svítání
jako když je to naposled

Krchovský, J. H.: „Máš mě rád?“ šeptá a blbě se chichotá
(Dvojité dno. Brno: Host, 2010)

„Máš mě rád?“ šeptá a blbě se chichotá
Víc než rád! – Lekla se: „Ty ale studíš…“
Budu tě milovat do konce života!
asi tak ještě čtvrt hodiny tudíž

Sýs, Karel: Láska na schůzi
(Americký účet: Verše rodinné a jiné. Praha: Československý spisovatel, 1980)

Místnost je plná lidí z azbestu
Jenom my žhneme jako doutnavky
když je okruh uzavřen…

Konečně jsme sami
ptáček květiny usedá do vázy

a já ti kladu do výstřihu
zpocenou minu dlaně



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..