Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Vlčí kletba udolala trilogii Andrého Wieslera

Marek Hofman

Marek Hofman

25. 5. 2011

Trilogie Kroniky Hagena von Stein je u svého konce. Dlouhým vývojem si prošla jak samotná série, jež se postupně změnila z historické fantasy na městskou, tak titulní hrdina. Jak vše dopadlo?

Ilustrace na obálce knihy Vlčí kletba, autor: Lukáš Tuma

Kroniky Hagena von Stein se začaly psát v roce 2007 (českého překladu se čtenář dočkal roku 2010). Děj prvního dílu nazvaného Pán čarodějnic zasadil německý autor André Wiesler do počátku patnáctého století. S dalším dílem přišel skok o dvě stě let a započala Štvanice na ďábla. Čtenář sledoval kromě bojů mezi českými utrakvisty a katolíky i osobní konflikty warivulfa (vlkodlaka) Hagena von Stein. Ten řešil spory s nevlastním bratrem Albrechtem a po ochutnání lidského masa se z něj stal k nesmrtelnosti odsouzený sluha ostatních kožoměnců.

Stejně jako se měnily dějiny, i historická fantasy jakoby podléhala modernímu světu a z vesnic v podhradí se stala rušná města ze skla a betonu. Na scénu navíc zprvu pokradmu vstupovala a posléze se na ní bezostyšně usadila nová hlavní postava – současný inkvizitor Georg von Vitzhum. Zatímco ve Štvanici na ďábla dostával větší prostor stále ještě Hagen, v románu Vlčí kletba prožívá čtenář převážnou část děje skrze Georga.

Zlo vymýtíš dalším zlem

Georga v předchozí části vyloučili z organizace, která vyhledává a pacifikuje upíry, vlkodlaky a jim podobné. Stal se z něj totiž fanatický, po zadostiučinění toužící mstitel, který dokonce neváhá požádat o pomoc čarodějnické síly. Ani to však k poražení nejobávanějšího vůdce krvesajů nestačí a jako jediná a zároveň poslední možnost se rýsuje pouze spojenectví s vlkodlaky. V Georgovi se sváří nutkavý chtíč poslat Hagena jednou provždy pod drn a sklony propadat zvířeckému návalu agrese, který se z něj snaží udělat další chlupatou, amorální, kdekoli a s kýmkoli souložící bestii.

Zato Hagen se nijak výrazně neprojevuje. Na začátku trilogie zaujal tím, že přestože nosil kůži vlkodlaka, stále sloužil křesťanským ideálům. Později sice dostal holí po hřbetě a na mordu náhubek, ale i proměna v ukřivděného pucfleka snažícího se osvobodit od nadvlády svých pánů, měla něco do sebe. V závěru už jej však Wiesler popisuje pouze jako aristokraticky vyhlížejícího gentlemana se zálibou v hodinkách, v němž by se snad mohly opět probudit lidské city.

Kvůli tomu jej zastiňuje zcela nový charakter v podobě mladé zdravotní sestry Marie, která má velký potenciál stát se velice silnou čarodějnicí. A právě z těchto důvodů po ní touží jak Hagen, tak Georg, jež ji chce ochránit. Marie se tak dostává do situace, kdy si musí mezi těmito dvěma vybrat. Žádný další milostný trojúhelník typu upír lidská žena vlkodlak se naštěstí nekoná. Marie přece jen není náctiletá Bella Swannová a rozhoduje se zcela pragmaticky. Georg ji sice přitahuje, ale nijak mu nevěří. Z Hagena zase cítí něco nepřirozeného, ale na druhou stranu by jí mohl pomoct rozvinout magickou moc, díky níž by dokázala zmírnit bolest a utrpení ve světě.

Kouzlo nevšednosti zmizelo

Napsat dobrou městskou fantasy, která by se neztratila v tunách jiných titulů tohoto v současnosti značně oblíbeného fantastického subžánru, není jednoduché. Andrému Wieslerovi se to bohužel nepodařilo. Román Vlčí kletba se patrně mezi úplné propadáky nezařadí, ale osobitý šmrnc, kterým oplýval na počátku, se postupně vytratil a v závěru chybí zcela.

Čtenáři se dokonce zasteskne po dobách minulých, které jsou v textu zastoupeny pouze v takzvaných interludiích. Nejednou má člověk pocit, že by raději četl o démonech z Japonska zmiňovaných  v mezihrách či o speciální jednotce vlkodlaků, jež operovala za druhé světové války. Paradoxně se tedy tyto výlety do historie nestávají pro román zpestřením, ale katovskou sekyrou.

Ne že by byl román Vlčí kletba špatný, pouze neobstál v boji s konkurencí. Přečtou si jej snad jen ti, kteří chtějí vědět, jak trilogie skončí, pokud však někdo narazí na tuto recenzi, aniž by znal předchozí díly, patrně jej k zakoupení Kronik Hagena von Stein nepřesvědčí.

Název originálu: Wolfsfluch
Český název: Vlčí kletba
Autor: André Wiesler
Překlad: Svatava Kretková
Obálka: Lukáš Tůma a Tomáš Havelka
Počet stran: 304
Vazba: vázaná
Rozměry: 145 x 205 mm
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2011
Doporučená cena: 269 Kč

Hodnocení: *** (50 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Vlčí kletba udolala trilogii Andrého Wieslera