×
TOPZINE.cz

Vladislav Vančura: Marketa Lazarová. Jako Romeo a Julie po česku

Vančurova kniha s názvem Marketa Lazarová (1931) je historickým románem, jenž zachycuje dobu středověku, těžké životní podmínky i milostné vztahy.

FOTO: zbytek hradu
Příběh Markety Lazarové se odehrává ve středověku., Zdroj: sxc.hu

Spor dvou rodin, který se vleče několik let, nakonec vyústí v lásku dvou nepřátel. Připomíná vám to Shakespearovu hru Romeo a Julie? Takto zjednodušeně možná ano, ale ve skutečnosti to bylo úplně jinak.

Věčný spor dvou rodů

Dvě skupiny, které proti sobě neustále bojují o moc, jsou Kozlíkova tlupa a rodina Lazarových. Jednou se Mikoláš vydal k Lazarovi, aby vyřídil otcův vzkaz, ale návštěva neproběhla podle plánu. Lazar pohrozil, že král nechá celou bandu pro její loupení pověsit, což Mikoláše vytočilo a na Lazara zaútočil. Lazarovi poddaní však svého pána nedali a Mikoláše zbili.

FOTO: středověký dům
Mikoláš vypálil Lazarův dům.

Další den vzal Kozlík dvacet členů bandy a jeli se pomstít. Lazarův dům byl prázdný, tak jej jen zapálili. Byl očekáván příjezd královského vojska s hejtmanem. Loupežníci chtěli zastavovat pocestné a ptát se jich, kde se vojsko nachází, ale byl takový mráz, že nikoho nepotkali. První, koho viděli, byl jen jakýsi Němec jménem Kristián a tak ho, spolu se sluhou, vzali do svého tábora jako zajatce.

Láska všechno zkomplikovala

Alexandra, Kozlíkova dcera a Mikolášova sestra, se do Kristiána zamilovala. Další den brzo ráno Kozlíkova tlupa opustila své sídlo Roháček a začala utíkat před hejtmanem Pivem a jeho vojskem. Vojsko je pronásledovalo. V noci jej však Kozlíkova tlupa napadla a silně zdecimovala.

Poté zamířila k sedlákům nabrat zásoby a dozvěděla se, že se Lazar vrátil zpátky do Obořiště. Mikoláš chtěl pomstu. Kozlík mu dal deset mužů a nakázal mu přivézt Lazara. Mikoláš Lazara pobodal, polovinu lidí zabil, zbytek svázal a unesl Marketu. V noci Marketu znásilnil. Další den se Kozlík rozčílil a Marketu chtěl poslat domů v botách s hřeby.

Čtěte také: Honoré de Balzac: Otec Goriot. Smutný příběh milujícího starce

Mikoláš a Alexandra se jí zastali a pykali za to. Museli jít svázaní spolu se zajatci. Nazítří jim Kozlík odpustil. Mikoláš otce požádal, aby si mohl Marketu nechat, protože se do ní zamiloval, a otec mu vyhověl.

Porušení božího slibu

Rodiče Kristiána se doslechli, že byl jejich syn zajat, a proto se hrabě vydal do Čech s požehnáním krále syna najít. Došel k Pivovu vojsku a zjistil, že Kristián je v zajetí Kozlíkovy bandy. Schylovalo se k bitvě.

Marketa si po několika nocích s Mikolášem připadala zkažená, nečistá a chtěla se zabít, ale minula srdce a Mikoláš ji zachránil. Lazar se se svými syny přidal ke královskému vojsku. Vojsko se rozdělilo na dva oddíly, v prvním byl Lazar, ve druhém Pivo.

Čtěte také: Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky napsal ostře sledovaný spisovatel

Loupežníci pobili skoro celý druhý oddíl a Mikoláš, aby potěšil Marketu, zajal Lazara a také zajal hraběte. Kozlík chtěl Lazara zabít, Marketa se ho zastala, ale Lazar byl znechucen tím, co se z ní stalo a odešel od ní. Hrabě zjistil, že jeho syn čeká s Alexandrou dítě a vztah zatrhl.

Pivo začal plánovat odvetu. Kozlík mezitím nechal narychlo připravit pevnost, ze které by se mohli bránit. Vojáků bylo mnohem víc než loupežníků a tak se bandité museli dát na útěk. Vojáci zajali Kozlíka a pobili mnoho jeho synů. Mikoláš vyvázl.

Činy ze zoufalství

Kristián byl otcem donucen opustit Alexandru, přesto se ji po bitvě vydal hledat. Našel ji, ale už byl pološílený hlady a žízní a Alexandra ho ze zlosti zabila. Ihned po činu toho litovala. Mikoláš ho pohřbil a Marketa Alexandře nabídla, aby s ní jela do Obořiště. Přeživší loupežníci s Mikolášem v čele se domluvili, že se pokusí Kozlíka osvobodit.

FOTO: bojovník
Přestože bojovali, záchrana se nepodařila.

Alexandru a Marketu dopadl hrabě a zjistil, co se stalo jeho synovi. Nechal Alexandru odvézt do vězení. Marketa se vyčerpaná vrátila do Obořiště, ale otec ji vykázal, protože zradila jeho a dokonce i Boha. Považoval ji za prokletou a zkaženou, nechtěl mít v domě milenku loupežníka, který Obořiště vypálil.

Lazar dceru poslal do kláštera Nanebevzetí, aby pykala za své hříchy. Marketa přišla ke klášteru, ale bála se vstoupit, protože se nechtěla kát. Představená ji pozvala dál, i když se Marketa nepředstavila, protože ji poznala a již znala její osud. Zamkla ji do světnice a řekla, že pro ni přijde.

Záchranná akce se nepovedla

Mikoláš mezitím chystal přepadení Boleslavské věže, naverboval třiadvacet chudáků, kteří jeho dukáty nedokázali odmítnout. Ve smluvený termín se všichni bratři sešli a vydali se na Boleslav, aby osvobodili Kozlíka. Byli ale poraženi, protože najatí chlapi utekli. Mikoláš a další dva bratři byli uvězněni, zbytek byl pobit. Jakmile se o tom dozvěděla představená, řekla to Marketě a propustila ji.

Marketa jela do Boleslavi spolu s ostatními loupežnickými ženami, byla těhotná. Přihlížela popravě Kozlíka, Mikoláše a bratří a jediná se nezhroutila. Poté porodila syna Václava. Ve stejné době porodila i Alexandra, ale po porodu spáchala sebevraždu. Marketa tedy vychovávala oba chlapce, aby zachovala rod.

Marketin smutný osud

Marketa Lazarová je popisována jako krásná, chytrá a vzdělaná dívka, která chce zasvětit svou duši bohu a stát se jeptiškou. To, že je otec lupič, vůbec nevěděla až do incidentu s Mikolášem.

Vzácní pánové, dohadujete se již, jaké byly Marketiny noci? Hnusí se sama sobě, hnusí si své tělo, své hříšné tělo, své ruce a nohy, své nohy, svá stehna, jimiž objímá pekelného milence. Obviňuje svou duši, že je malátná, obviňuje svou duši, že zapadá do rozkoše jako slunce do moře.

(VANČURA, Vladislav: Marketa Lazarová. Praha: Družstevní práce, 1946.)

Marketa je zmatená. Neví, jestli může milovat Boha i Mikoláše zároveň a vyčítá si, že se jí líbí tělesná láska.

Vančurův styl

Vladislav Vančura se soustředil na historické romány a často se vracel k prózám ze čtrnáctého až šestnáctého století. Jeho texty jsou dost náročné na čtení, jsou v nich dlouhá souvětí a dlouhé větné konstrukce.

Používá také neobyčejná slova, archaismy a odkazuje k veleslavínské češtině. Velmi často se v jeho dílech objevuje vševědoucí vypravěč, který oslovuje čtenáře a komentuje jednání postav.

Hlavní postavy jsou většinou plné života, nekomplikované, spontánní a upřímné. Mnoho jeho děl bylo zfilmováno. Stejně tak Marketa Lazarová, a to v roce 1967 režisérem Františkem Vláčilem.

Zdroj: VANČURA, Vladislav: Marketa Lazarová. Praha: Družstevní práce, 1946.



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..