Odpoledne 1. září byla v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí vyhlášena vítězná kniha již 15. ročníku Literární ceny Knižního klubu. Autorem knihy nazvané Sidra Noach je scénárista a vysokoškolský pedagog David Jan Novotný. Moderátorem slavnostního ceremoniálu byl Tomáš Hanák.
Ilustrační foto, Zdroj:wikimedia.org
Každý rok jsou v České republice vyznamenány nějakou cenou desítky knih, málokteré ceny však udělují sama nakladatelství. A většinou jsou hodnocena a oceňována díla již vydaná. Literární cena Knižního klubu je však jiná: pětičlenná porota vybírá vítěze z doposud nevydaných rukopisů, které jejich autoři doručí do nakladatelství. Knižní klub pak vybrané knize garantuje její vydání a navíc autora ocení finanční prémií – letos dostal vítěz 100 000 Kč.
Čísla a literatura
V jedné písničce z pohádky se zpívá, že statistika nuda je, má však cenné údaje. A proto i já přidám ještě pár čísel vztahujících se k Literární ceně Knižního klubu.
Složení poroty 15. ročníku:
Ivan Binar, předseda poroty, prozaik
Tereza Brdečková, prozaička a filmová kritička (navrhla rukopis Sidra Noach na cenu KK)
Jaroslav Rudiš, prozaik a publicista
Pavel Janáček, literární historik a kritik
Jiří Seidl, místopředseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů
Do soutěže bylo letos zasláno 74 titulů; 40 z nich napsali muži, 34 ženy. Pětičlenné porotě pak bylo k posouzení předáno 70 rukopisů, z nichž se do užšího výběru dostalo knih sedm. K vydání byly doporučeny dvě knihy: Čtvrtá kostka (autor Jan Rybář, kniha vyjde v říjnu 2010) a Sidra Noach Davida Jana Novotného, jež měla soutěžní číslo dvacet. (Jednotlivé texty jsou posuzovány anonymně, podle čísel.)
Povodně, Praha a židovská tematika
Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan.
Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy.
(Z tiskové zprávy k LCKK)
Témata zpracovávaná v knize slibují velmi kvalitní čtenářský zážitek, viďte? Já už se na její čtení opravdu těším, vy se můžete těšit na její recenzi, která se v nejbližší době objeví na stránkách magazínu Topzine.cz. A co o knize řekli ti, kteří už ji četli?
Tereza Brdečková, Zdroj: mlp.cz
Ivan Binar: Je to román o solidaritě.
Tereza Brdečková: Česká a židovská kultura jsou spojité nádoby. A myslím si, že na takovouto knihu už jsme čekali alespoň 15 let.
Pavel Janáček: Žánrově můžeme tuto knihu označit jako tzv. román proudu života.
Hodně se toho během onoho odpoledne o knize napovídalo. A mluvilo se o ní moc pěkně, moderátor Hanák vyzdvihoval především autorovu schopnost psát humorně, aniž by se musely dělat vtipy. Pochvalně se vyjádřil také o způsobu života románových hrdinů; ten totiž prý klade důraz na tradiční hodnoty: rodinu, domov, přátelství. Nakonec ještě poznamenal, že autor bude určitě populární i v zahraničí – už jen kvůli tomu, že o něm lze mluvit jako o DJ Novotném.
Příjemná kulturní atmosféra
Skoro hodinu a půl dlouhý ceremoniál působil velmi příjemným dojmem, ač bylo v sále čím dál tím víc nedýchatelno. Hudební doprovod obstarala skupina Steamboat Stompers.
David Jan Novotný (1947) je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scénárista a publicista. Po maturitě prošel řadou dělnických povolání, po absolvování FAMU začal pracovat jako scénárista Filmového studia Barrandov. Od roku 1990 působí na FAMU, kde byl v roce 2001 jmenován profesorem. Poslední dva roky přednáší na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Vydal řadu próz a odborných prací.
Pozvánka, kterou jsem dostala, slibovala setkání s významnými osobnostmi naší kultury, a tak se i stalo. Mezi hosty bylo možné zahlédnout Terezu Boučkovou či autory oceněné v předchozích ročních (Lan Pham Thi ani Jan Cempírek se však nezúčastnili), ale i mnoho žurnalistů, kteří se soustavně věnují kultuře a literární kritice, jmenujme alespoň Petra Bílka za Literární noviny. Těm ostatním, které jsem nezmínila a měla bych, se omlouvám: spojit si obličej se jménem mi vždycky dělalo problémy.
