2 fotky 
Visací zámek je punk-rocková kapela, která hraje už přes neuvěřitelných 25 let. K tomuto svému výročí vydali v roce 2008 i desku. Hrají stále ve stejné sestavě a v poslední době se vrací zase k punkovým kořenům. Vyzpovídali jsme baskytaristu hned po koncertě na letošním Sázavafestu.
Visací zámek, Foto: Václav Kohout, Topzine.cz
Jak se vám dnes hrálo?
Dneska je to složitý, protože jsme měli v týdnu už nějaké koncerty, nespal jsem, jsem ospalej a vůbec se mi nechtělo hrát, takže dneska to bylo takzvaně na morálku. A to se někdy vyplatí, ti lidi se chytnou, já se taky chytnu, a pak už je to dobrý. Neviděl jsem na ty lidi, mám radši ten oční kontakt, když jsou metr ode mě, takže když je to takhle velký koncert, tak se mi zkrátka špatně hraje.
První čtvrt hodina byla na morálku, to jsem ze sebe musel všechno vyždímat. Chtěl jsem se posilnit Heinekenem, ale ten mi akorát způsobil pálení žáhy, takže to nebyla žádná výhra.
Nebolí tě jazyk, jak ho pořád vyplazuješ na tom pódiu?
Někdy bolí, ale spíš mě po koncertě bolí hlava. Už mám pak z toho házení hlavou trošku vymlácenou krční páteř.
Proč zrovna punk?
Protože nic jiného neumím. Mě baví hodně muzika, ale punk asi proto, že je to hodně živelný, nejvíc to odpovídá mému naturelu. Já se u toho vždycky dobře vyblbnu. Heavy metal, nebo Hard rock, to je takový příliš statický a spíš takový vážný a já potřebuju takovou nadčasovou odlehčenou záležitost, při který se vyblbnu, skáču, do mikrofonu říkám kraviny a lidi na to reagujou a to se mi hrozně líbí.
A ta rozcvička, co předvádíte na pódiu, to je vlastní choreografie?
To vyplynulo z toho, že ta písnička tam má jazzovou mezihru a tam byla nějaká znělka z 60. let. To bývávalo na rozhlase, v rádiu, kde říkali: zaujmi stoj spatný. No tak děláme pokaždé, když hraje tahle písnička, k tomu i tu rozcvičku.
Budete mít výročí. Vydáte nějaké bonus CD při této příležitosti?
No pokud to zdravotně přežijeme, protože Honza teda chlastá strašně. Třicet let chlastá, ponocuje a nespí a strašně kouří. Tak vypadá, že by mohl ještě aspoň deset let vydržet. Takže dokud vydrží a vydržíme my, tak budeme hrát pořád. Řekli jsme si, že je ostuda, že jsme už 4 roky nevydali žádnou desku, takže máme nějakých osm nápadů, dvě písničky už vlastně máme hotový a už je hrajeme na koncertech, ale nestíháme to vůbec natočit, takže budeme točit příští rok.
