Menu
TOPZINE.cz
Literatura

Víkend Bernharda Schlinka. O víkendu s teroristou se žádné akce nedočkáte

Redakce

Redakce

11. 4. 2011

FOTO: Bernhard Schlink - VíkendPokud byste pod prostým názvem Víkend hledali nějaký skrytý metaforický význam, žádný byste pravděpodobně nenašli. Nová kniha německého spisovatele a profesora práv Bernharda Schlinka Víkend (Das Wochenende, 2008) je totiž právě tak statická jako její název.

FOTO: Bernhard Schlink - Víkend

Víkend, Zdroj: archív nakladatelství Prostor

Bernhard Schlink vstoupil do literatury v osmdesátých letech detektivními romány. Do povědomí českých čtenářů se dostal zejména svým románem Předčítač (Vorleser, 1995), který se stal světovým bestsellerem. Autor narozený koncem války se ve své tvorbě často vyrovnává s nacistickou minulostí svého národa. V jeho nejnovějším románu Víkend se na příběhu teroristy z RAF zamýšlí nad další etapou německé historie.

Bernhard Schlink pitvá bolavá místa německé historie

Hlavní hrdina románu, který je po více než dvaceti letech propuštěn z vězení, je nepochybně inspirován příběhem jednoho z členů RAF neboli Frakce Rudé armády, tedy západoněmecké levicové teroristické skupiny aktivní v letech 1970-1993, Christiana Klara, který byl také po dlouholetém věznění propuštěn na svobodu. Hrdina Bernharda Schlinka se ovšem jmenuje Jörg.

FOTO: Dům

Celý příběh se odehrává pod jednou střechou, Zdroj: sxc.hu

Pro autora jistě nebylo nijak těžké vtěsnat příběh do tří dnů, jak již název napovídá. Všechny důležité události, které by mohly čtenáře zajímat, se staly ještě před započetím příběhu. V nekonečných rozpravách hlavních postav se překvapivě nedozvídáme téměř nic o teroristických útocích, o vraždách, o zadržení a uvěznění Jörga, ani o pobytu ve vězení. Celý příběh se vlastně odehrává o jednom nedůležitém víkendu pod jednou střechou. Jediné, co ho komplikuje je množství postav.

Hromada postav zamotává příběh a mate čtenáře

Postavy, jejich počet a vztahy také nebyly zvoleny příliš šťastně. Christiane, která vyzvedává Jörga z vězení, je soudě podle prvních slov knihy do Jörga beznadějně zamilovaná. Celý její život se točí jen kolem něho, existuje pro ni jen On. Na několika dalších stránkách se však dozvíme, že je jeho starší sestrou a tato vášnivá láska je pouze sourozenecká, že měla milostný poměr s jeho přítelem Hennerem, o kterém se Jörg domnívá, že ho zradil, a že několik let žila v lesbickém vztahu s Margaretou.

Pokud se ztrácíte už teď, nevěšte hlavu, příběh bude ještě složitější. Ve venkovském sídle se nakonec sejde celkem třináct postav, starých přátel, kteří přijeli, aby pomohli Christianě začlenit Jörga zpátky do života. Každá z postav představuje určitý postoj k revoluční myšlence RAF. Zubař Ulrich Jörga odsuzuje, aktivní revolucionář Marko se ho naopak snaží přivést zpět na cestu teroru. Žurnalista Henner je k těmto problémům už lhostejný, je citově vyprahlý a nakonec se ukládá do náruče dobrotivé Margarety. Největší emocionální vypětí přichází v okamžiku, kdy se na scéně objeví Jörgův odvržený syn Ferdinand. Jörg ho opustil, když byl ještě dítě, a matka spáchala sebevraždu. Není divu, že syn Jörgem opovrhuje a vrhá po něm ostré výčitky.

Různorodé postavy žen

Mladá promiskuitní Dorle, dcera Ulricha, se Jörgovi nabídne, aby pak mohla vyprávět, že spala se slavným teroristou. Když ji odmítne, ztropí nahá přede všemi scénu. Učitelka Ilse nikdy neměla odvahu bojovat, straní se jich a raději se noří do psaní fiktivního příběhu o dalším teroristovi Janovi. Životním posláním biskupky Karin je všechny utěšovat a zachraňovat, což ostatní zesměšňují. O Christiane se nakonec dozvídáme, že to ona zradila Jörga, aby ho uchránila před zastřelením.

FOTO: Akt

Mladá promiskuitní Dorle, Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz

V knihách Bernharda Schlinka převládá psychologizace hrdinů nad dějovostí a akčností příběhu. Autor si klade otázky důležité i v dnešní době. Co cítí člověk po dvaceti letech izolace? Jak se cítí v moderní hektické době? Co cítil, když vraždil a jak se cítil ve vězení? Lituje toho, nebo je stále přesvědčen o téže pravdě? A co cítí jeho přátelé, kteří byli kdysi na stejné vlně? Pokud jste jedním z čtenářů, kteří netouží po akčním ději a rádi se vrtají v myslích a pocitech postav, přečtěte si Víkend Bernharda Schlinka, jistě vás nezklame.

Co vlastně bylo ve vězení nejhorší? Právě to, že jsi neměl honičku, ale příliš mnoho času a příliš málo práce? Že jsi pořád na jednom místě? Ostatní vězni? Jídlo? Žádný alkohol? Žádné ženské? Měl jsi celu sám pro sebe, to jsem se kdysi dočetl, a pracovat jsi taky nemusel – to už je velký úspěch, ne?
(…)
Chceš vědět, co bylo nejhorší? Že život je jinde. Že jsi od něj odříznutý a hniješ, a čím déle čekáš na potom, tím méně pro tebe znamená.

Název: Víkend
Autor: Bernhard Schlink
Překlad: Lucy Topoľská
Počet stran: 176
Vydalo nakladatelství: Prostor, 2011
Doporučená cena: 250 korun

Hodnocení: *** (65%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Víkend Bernharda Schlinka. O víkendu s teroristou se žádné akce nedočkáte