Velké výbuchy, cestování časem a Terminátor omnibus

terminator-omnibus-perexUž kráčejí na svých titanových nohou, už se na nás zubí vyceněnými titanovými zuby, na kterých se lesknou záblesky výstřelů. Od kovového těla se odráží ještě žhavé nábojnice v závějích dýmu… Nový omnibus o Terminátorech ale není takovou bombou, jaká se dala očekávat.

Kdyby existovala nějaké Mekka komiksů inspirovaných filmovými příběhy, nakladatelství Dark Horse by bylo rozhodně Mekkou nejmekkovatější. Z její produkce pochází spousta druhů komiksů, které vznikly po masovém úspěchu nějakého hollywoodského snímku, a které přerostly do rozsáhlých a úspěšných sérií.  Nakladatelství BB/art v tomto roce přináší českým čtenářům a fanouškům komiksu i kultovních filmů obrovskou porci přímo luxusních omnibusů, které dle slov vydavatelů rozvíjejí a doplňují oblíbený filmový svět.

terminator-omnibus

Na jednu stranu to je počin skutečně lákavý a přínosný, vždyť před tímto boomem o komiks podobné kadence člověk nezavadil, zároveň si ale je třeba položit otázku, zda je ekonomické vydat takové kvantum velice nákladných knih. Považte: tvrdá vazba s přebalem, nádherný, kvalitní papír, zářivé barvy a cena. Ano cena, která se pohybuje úměrně kvalitám, které omnibusy nabízí. Takže sice se mají čtenáři na co těšit, ale spíše je reálná možnost jedné knihy nadělené pod stromečkem od Ježíška, než pravidelné odebírání každého titulu.

Terminátor byl a stále je, pochopitelně, velice kvalitní. Stejně tak první díl už asi nic nepřekoná. Nejenom pro tehdy revoluční trikovou práci a skvělou režii Jamese Camerona, který toto dílo stvořil podlé své noční můry, ale také díky hororovému nádechu a skvělé vizi budoucnosti v atomovém popelu. Další díly se jen svážely na akční vlně a diváka zahlcovaly jen dávkami násilí a střelby, což se naplno projevilo především v dílu posledním.

Terminátorský komiks se nese v jednom jediném duchu. Scénáře všech čtyř navzájem propojených dílů jsou prakticky identické: do minulosti projdou strojem času lidé a kyborgové v lidském outfitu a v realitě Ameriky devadesátých let si to rozdají na férovku ve filmovém stylu nezničitelný stroj versus lehce zničitelní lidé. Ve filmovém zpracování to byl jistě úžasný nápad, ale komiks toho nabízí přeci jenom mnohem víc. Zpočátku jsem si myslel, že autoři popustí uzdu své fantazii a vytvoří příběhy ze světa zničeného válkou, kdy je lidstvo nuceno přežívat ve sklepeních, ale v tomto směru se jedná o zklamání. Krom několika stránek v podobném ražení, které slouží jako expozice děje nebo nanejvýš jedna vzpomínka, se příběh odehrává v realitě dnešního světa.

První komiks, který se na čtenáře vyloupne po otevření knihy, z pera Johna Arcudiho, je zároveň prvním dílem celé série. Bohužel, start to není úplně dobrý. Celé se to nese v duchu rádoby hrdinských hesel a pseudopatosových hlášek, které se objevují buď v přímé řeči postav, anebo v poznámkách u okraje rámečků. Celý komiks je skutečně postavený na hrdinech, kteří umírají. Ty hodné zde reprezentuje již klasická skvadra několika vojáků ve stylu „ten umí to a ten zas tohle“, která ale postupem času degraduje na pouhý kanónenfutr pro terminátory.

Dějové zvraty přicházejí přesně v ten čas, kdy je čtenář očekává, sice překvapí, ale zároveň je rozuzlení celé situace přinejmenším podivné a čtenář začne hledat odpověď na otázku, proč to tak je. Což se nedozví. Nejkvalitnější z celého díla je poslední stránka, která zachraňuje, co se dá.

Oproti svému průměrnému předchůdci je Jedna rána od Jamese Robinsona přesný opak. Děj sice vybočuje z rozeběhnutého příběhu, který rozehrál Arcudi a je také založený na souboji terminátora s člověkem, ale zpracování je někde úplně jinde. Zpočátku se komiks čte velice zle, doslova příšerně, protože je příliš zmatený, jména nesouhlasí, čtení mezi řádky jen přispívá k celkové dezorientaci. A přesně v momentě, kdy už čtenář má chuť tuto pasáž přeskočit, se autor rozhodne vše začít objasňovat a pro čtenáře náhle odhalí příběh, který je nejenom napínavý, ale také zábavný ve své spletitosti. Poslední stránky už jenom prokážou celý záměr autora, že si po celou tu dobu se čtenářem jenom hrál.

Lehce surrealistická kresba Matta Wagnera jen podkresluje celkové ladění příběhu do temné, strašidelné atmosféry, která připomíná staré filmy noir. Tento příběh je vlastně pouhou detektivkou, již motiv terminátora jen okořeněnil. Změna stylu kresby vůbec není na škodu, protože po pastelových, hýřivých barvách, ze kterých občas bolí oči, je temné ladění více než vítané a blíží se původní ideji Camerona natočit Terminátora jako částečný horor.

Zbylé dva příběhy jsou si velice podobné. Po drobné odbočce se v nich opět setkáváme s vnadnou hlavní hrdinkou a jejími dvěma nohsledy, kteří se skrývají před zákonem a terminátory, kteří je pronásledují. V terminátorském omnibusu se naplno projevují stereotypy postav. Muži-hrdinové (a většina mužů celkově) jsou vysocí, svalnatí jako nejmenovaný kalifornský guvernér, ženy-hrdinky a zbytek naopak štíhlé, s nohama delšíma než přistávací ranvej a hrudníkem tak bujným, že by vnady mohly zastavit i menší balistickou střelu. Zbylé mužské i ženské osazenstvo má již proporce dle jejich role v příběhu, hloupý je většinou i tlustý a podobně. Díky tomu je komiks plastický a nereálný. Při pohledu na figury postav se sice může zrychlovat dech, ale díky tomu, že je takovýchto případů v komiksu nepočítaně, jasně se tím ukazuje ideál amerických autorů, který je občas k smíchu.

Plán B od Jamese Robinsona a Nepřítel v našich řadách od Iana Edgintona jsou vesměs podobné, dalo by se říci, že takzvaně na jedno brdo. Trojice hrdinů bojuje s terminátorem. A ač se oba autoři činí jakkoliv (první zmiňovaný dokonce předvede snad nejdelší přestřelku na stránkách komiksu), oba příběhy působí lacině a klišovitě. Čtenář je sice přečte, ale výraznější stopu v něm neudělají. Je s podivem, že Robinson napsal scénář k předchozí, velice kvalitní části Jedna rána.

Celý omnibus je navíc téměř prost jakéhokoliv filosofování nad celkovým tématem. Krom několika málo scén se v něm jenom střílí, utíká a zase střílí. Jeden z hlavních hrdinů pro tyto myšlenkové konfrontace přímo svádí, ale autoři pominuli jeho potenciál a ztvárnili danou postavu jako neustálého potenciálního zrádce. Vetřelčí omnibus nabízel přemítání nad tématem mnohem více, ve kterém se autoři dotýkali lidské hrabivosti a vůbec vetřelčího fenoménu, ale v případě Terminátora se nic podobného neděje. Zápletky jsou sice vystaveny na jistých aktuálních tématech, ale vyzní do ztracena a nemají ten správný efekt.

Terminátor omnibus je tedy v celkovém hodnocení dílo spíše průměrné. Vysloveně špatný není ani jeden ze všech čtyř dílů, ale v porovnání s noirovou hrou druhé části zbylé díly blednou. Po přečtení se pak bude čtenář ptát, jestli se mu pořízení tohoto omnibusu vyplatilo. Pokud má dotyčný rád Terminátora, Arnolda Schwarzeneggera, střílení, nebo vnadné ženy, kam až oko dohlédne, omnibus se mu líbit bude. Kdo má rád zábavné hlášky, sprostá slova a zapletený děj, bude zklamaný.

Název: Terminátor omnibus
Scénář: John Arcudi, James Robinson, Ian Edginton
Kresba: Chris Warner, Matt Wagner, Paul Gulacy, Vince Giarrano
Překlad: Pavel Švanda
Počet stran: 352
Vydalo: BB/art a CREW, Praha 2009
Doporučená cena: 899 Kč
Hodnocení: *** (50%)

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Lukáš Vaníček
Po světě už pobíhám od roku 1987. Když jsem prolezl školkou a základní školou s relativně dobrými výsledky, nechal jsem se svést na scestí a nastoupil na gymnázium v Novém Bydžově, odkud to byly jen čtyři roční kroky na Univerzitu v Hradci Králové, kde studuji v současné době. Na Topzinu.cz píšu do rubriky Film, kde se věnuji především portrétům herců, režisérů a pak filmovým recenzím. Pro rubriku Hry a fantastika píšu především knižní recenze a články pel mel o čemkoliv z tohoto žánru.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*