3 fotky 
Asie je kulturně i nábožensky velmi rozmanitý kontinent, proto i Velikonoce zde můžete prožít v mnoha podobách. Od nejprostší komerce bez duchovního obsahu až po náboženské svátky a přísný půst.
V některých asijských zemích se zdobí kraslice podobně jako u nás. Foto: Kateřina Kocurková, Topzine.cz
Do mnoha asijských zemí přinesli tuto tradici křesťané a dodnes ji zde udržují v rámci své komunity, ovšem pod vlivem dané země. Například v Japonsku jde pouze o církevní svátek, který širší okolí ani nezaznamená, zatímco v Indii se Velikonoce oslavují halasně a s fanfárami, ačkoli je zdejší křesťanská komunita velmi malá. Na Velký pátek je dokonce vyhlášen státní svátek a v obchodech jsou k dostání i velikonoční zajíčci.
Podívejte se také, jak se slaví Velikonoce i jinde ve světě
Právě tak v Číně slaví tradiční Velikonoce pouze 4 % populace. Ve stejnou dobu Číňané slaví vlastní Svátek jasu a čistoty – Qing ming jie a velikonoční pozdrav zní fu Huo jie kuai le, tedy přání šťastného festivalu.
Během svátků navštěvují Číňané své mrtvé, oslavují přicházející jaro a nové začátky. Symbolem svátků je zde králík, kuře a vejce, na která ženy malují přírodní scenérie nebo své vlastní představy o kráse. Vajíčka se tu již malovala před 3 tisíci lety. Číňané věří v posvátnost vajíček, která jim přinesou radostné oslavy, jsou chápana jako symbol jara a úrody. Nejen vajíčka, ale i živá kuřátka se barví v duchu jarních barev.
Čtěte také: Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících
Obyvatelé asijských zemí využívají Velikonoc hlavně k tomu, aby se nechali pokřtít. Centrem tohoto pro Čínu neobvyklého jevu je diecéze v Hongkongu, kde se nechává každoročně pokřtít i několik tisíc lidí.
Největší oslavy probíhají mezi pravoslavnými věřícími
V Rusku a Gruzii a všude, kde je rozšířeno pravoslaví, jsou Velikonoce významným duchovním svátkem. Předchází jim sedmitýdenní půst.
Gruzínci nosí o Velikonocích dárky svým zesnulým. Foto: Eva Kochová, Topzine.cz
Stejně jako u křesťanů nemají ani tady Velikonoce pevně stanovené datum, ale zpravidla připadají na týden po křesťanských Velikonocích.
Kromě návštěvy kostelů a oslavy vzkříšení Ježíše Krista mají i své domácí tradice, podobně jako u nás. Na slavnostně prostřeném stole nesmí chybět kulič, pascha a vejce. Kulič s rozinkami je obdobou našeho mazance a pascha je zvláštním pečivem ve tvaru useknuté pyramidy, která symbolizuje Hospodinův hrob.
Také zde patří k symbolům Velikonoc barvená vejce. Zpravidla se barví přírodními barvivy, jako jsou cibulové slupky nebo zvláštními kořínky, které barví krásnou červenou barvou. Nechystají se však pro koledníky, ale nechávají se na stole a hodovníci jimi ťukají o sebe. Vejce i ostatní potraviny se nosí také na hřbitov a nechávají mrtvým. Všichni se zdraví slovy christos voskres – Kristus a vzkříšení.
