Vánoční Tros Sketos vystoupili tradičně v Akropoli. Tomáš Hanák ukazoval koule

!FOTOGALERIE!Nezpívají jako Luciano Pavarotti, ani netancují jako Fred Astaire, moc toho při svém vystoupení nenamluví – a právě proto vás Tros Sketos umí rozesmát až k slzám. 20. prosince 2010 vystoupili v paláci Akropolis se svým představením Než se očka rozzáří.

Tros Sketos jako gondoliéři, foto: Martina Hušková, Topzine.cz

Pánové František Skála, Jaroslav Róna a Aleš Najbrt jsou uznávanými českými výtvarníky – sochař, malíř a grafik – a všichni tři jsou to pánové řekněme již pokročilého věku. Když se však společně předvádějí na pódiu jako stepařsko-sketařské, taneční, pěvecké a vokálně pantomimické trio Tros Sketos, stávají se z nich tři klauni, šašci, kteří donutí své publikum popadat se za břicho.

Tros Sketos již tradičně vystoupili v pražském Paláci Akropolis se svým předvánočním představením, tentokrát nazvaným Než se očka rozzáří. Sál Akropole byl vyprodán do posledního místa, dokonce se sedělo i na schodech na balkón. O toto vystoupení byl jako obvykle obrovský zájem, Tros Sketos totiž vystupují jen velmi zřídka. Uskupení původně vzniklo za účelem sestavení zábavného programu na soukromý večírek v roce 1986. Později se Tros Sketos stali součástí divadla Sklep a vytvořili některé dnes již legendární scénky – např. striptýzové představení Copak já si vyperu?

A v nejlepší tradici divadla Sklep pokračují i nadále – břitkým humorem, vkusně balancujícím mezi genialitou a trapností, svou hlasovou ekvilibristikou a neuvěřitelným tanečním projevem vás nutí smát se snad každou vteřinu svého vystoupení. Prázdné jeviště, kytara, mikrofon, stojánek na noty, několik málo kostýmů – to je vše, čím vás dvě hodiny v kuse dokážou bavit.

Prostoje mezi jednotlivými skeči Tros Sketos vyplňoval konferenciér z nejpovolanějších – sklepák Tomáš Hanák. Pánové Skála, Róna a Najbrt sice potřebují mezi svými scénkami chvilku času na přípravu, to ovšem neznamená, že by publikum mělo čas se přestat smát. Tomáš Hanák po celou dobu svých krátkých moderátorských vstupů bombardoval diváky jedním vtipem za druhým.

Představení Než se očka rozzáří bylo skutečně naprosto dokonale zrežírované, ani v jedné z jeho částí se diváci nenudili. Ať už vystupovalo trio Tros Sketos v námořnických oblečcích, simulující projížďku v gondole a zpívající čecho-italštinou ve stylu operních pěvců, nebo improvizovali – á l`hommage – na citát Jana Wericha „Když už člověk jednou, tak má koukat aby byl“, když už Tomáš Hanák bavil svými slovními hrátkami, nebo vytahoval z kalhot, či z úst roztodivné předměty jako vánoční koule, gumovou rybu, nebo třeba obyčejný provázek, diváci jejich snažení ocenili svým smíchem a bouřlivým potleskem.

Vystoupení Tros Sketos si totiž berou to nejlepší ze žánru, který od začátku minulého století baví masy – z grotesky. Nechybí nemotorně se pohybující paňácové, zasazení humorných skečů do notoricky známých prostředí, jednoduché kostýmy a z větší části pantomimické herectví. Jen místo psaných dialogů mezi jednotlivými scénami starých filmových grotesek mají Tros Sketos Tomáše Hanáka.

I svou stylizací kostýmů jasně odkazují na největší legendy němých filmových grotesek. Aleš Najbrt, malý vzrůstem, se svým malým knírkem a trochu nemotornými pohyby, vytáhlý František Skála s ulíznutými vlasy a trochu zavalitý Jaroslav Róna, všichni tři ve stejných oblecích a kloboucích. Nepřipomíná vám to někoho?

Tak jako se na plátnech ve filmových groteskách objevovali legendární Charlie Chaplin nebo Laurel a Hardy, tak dnes na pódiích legendárně exhibují pánové Najbrt, Skála a Róna, alias trio Tros Sketos, kteří divákům na svém předvánočním vystoupení v pražském paláci Akropolis nadělili to nejhezčí, co mohli. Obrovskou porci smíchu a dobré nálady.