×
TOPZINE.cz

Vanessa-Mae se na pražském koncertě předvedla jako hudební chameleon

FOTO: Vanessa-Mae!FOTOGALERIE!Pro mnoho návštěvníků, kteří 18. října 2010 večer přišli do pražské O2 arény, byla Vanessa-Mae před začátkem koncertu jen „ta známá houslistka, která spojuje klasiku s moderní elektronickou tančení hudbou.“ Vanessa ale ukázala, že hudba je pro ni mnohem živější a barevnější. Jejími vlastními slovy: úžasné dobrodružství.

FOTO: Vanessa-Mae
Kromě hráčských kvalit nechybí Vanesse-Mae ani elegance, Foto: Karel Slabý, Topzine.cz

Žánrová pestrost jako by se odrážela i ve složení publika. Zastoupeny byly snad všechny věkové skupiny. Ještě čtvrt hodiny před plánovaným začátkem vypadala aréna skoro prázdně, ale když před půl devátou nastoupil orchestr s kapelou na jeviště a o pár minut později se k nim připojila i hlavní hvězda večera, byla už většina míst obsazená a o dobrou diváckou kulisu bylo postaráno.

Bouře na začátku i v celé první půli

Koncert byl rozdělen na dvě poloviny. V první části večera se předvedla Vanessa-Mae jako rocková dračice. Hned na začátek zahrála jeden ze svých největších hitů, Storm, který oživil jak zvuk elektrických kytar tak okamžitá reakce publika na pobídku k tleskání do rytmu.

Jak bylo už před koncertem známo, Vanessa-Mae přivezla do České republiky představit to nejlepší ze své tvorby. Diváci ale dostali rozhodně mnohem víc než jen suchý průřez, pár velkých hitů a zaplněné mezery mezi nimi.

Vanessa po skladbě Bach Street, která chvílemi jasně prozrazovala vlivy world music, přivítala diváky, popřála sálu dobree verchair a svou londýnskou angličtinou se svěřila, jak ráda je zase zpátky v krásné Praze. Atmosféra v sále, která do té chvíle byla přece jen trochu chladná a rozpačitá, se během vteřiny výrazně proměnila. Vanessa je svým vstřícným přístupem k publiku známá a i tentokrát se své pověsti nezpronevěřila.

Hudba jako švédský stůl

Asi největším kladem celého koncertu byla žánrová pestrost a výběr a pořadí jednotlivých skladeb. Diváci nedostali šanci se nudit. Jen seznam nástrojů, které se během večera dostaly ke slovu, by vydal na několik odstavců. V jednu chvíli znělo rockové sólo elektrické kytary, v jinou cinkot a klapot perkusí a v další sytý hlas baryton saxofonu.

Tomu všemu samozřejmě vévodily housle, někdy akustické, jindy elektrické. O Vanessiných hráčských kvalitách snad není třeba pochybovat. I kapela a dvanáct hráčů vybraných z Českého symfonického orchestru, kteří měli na nacvičení skladeb sotva týden, drželi s fenomenální houslistkou krok.

FOTO: Vanessa-Mae playlist
Pro pražský koncert si Vanessa připravila malý tahák s českými slovíčky, Foto: Karel Slabý, Topzine.cz

V závěru první půle zazněl hit Hocus Pocus nizozemské rockové kapely Focus. Mezi sóly baskytary, druhých houslí, kláves, elektrické kytary a bicích Vanessa-Mae představila jednotlivé hudebníky a po skončení skladby se i s celým svým hudebním doprovodem odebrala do zákulisí.

Druhá část ve znamení klasiky a jihoamerických vlivů

Po zhruba pětadvacetiminutové pauze následovala druhá část programu, která byla spíš klasicky a akusticky zaměřená, hodně se prosadily také latinsko-americké motivy. Jako první ovšem zazněl Chačaturianův Šavlový tanec, doslova nabitý energií. Následovalo několik skladeb, v nichž Vanessa ukázala svou romantičtější a klidnější stránku, chvílemi její housle zněly jen za klavírního doprovodu.

Potom se ale ke slovu dostaly kastaněty, akordeon a tamburína a s nimi ohnivé tango následované cha-chou, která rozhýbala nejednoho diváka. Postupně se začaly latinské motivy a africky znějící rytmický poklad prolínat se stále silněji hrajícím orchestrem a navrátivší se elektrickou kytaru, až zněla výsledná směsice skoro metalově.

Po dalším vřelém poděkování a přání dobro nots druhou půli programu uzavřel Vanessin první singl, Bachova Toccata a Fuga. Diváci po doznění posledního tónu v mnoha případech projevili své nadšení potleskem ve stoje. Po pár desítkách vteřin bylo jasné, že se publikum s Vanessiným odchodem bez přídavku nehodlá smířit.

Zážitek s velkým Z

A dostalo, co žádalo. Zajímavou směsicí hitu Destiny a Prokofjevovy skladby Montekové a Kapuleti z baletu Romeo a Julia, která byla ze všeho nejvíc volnými variacemi na tato známá melodická témata, se Vanessa rozloučila opravdu ve velkém stylu.

Vanessa-Mae na svém třetím českém vystoupení dokázala, že už dávno není jen senzací, která přišla s něčím novým a uhranula miliony fanoušků na celém světě. Během uplynulých patnácti let prošla zajímavým vývojem a v pondělí večer pražskému publiku ukázala, jak rozmanitý program dokáže sestavit. Naopak vizuální ztvárnění vystoupení bylo oproti minulosti střídmější, Vanessa strávila celý večer v jednoduchých elegantních červených šatech, i světelná show doplňující koncert byla spíš uměřená.

Ti, kdo na pražský koncert Vanessy-Mae vyrazili, rozhodně nemuseli litovat. Dostali opravdu bohatou porci skvělé hudby, která svou kvalitou a celkovým nábojem zastínila i ne zrovna nejlepší nazvučení. Na takovéto zážitky se jen tak nezapomíná.

[album:

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..