Menu
TOPZINE.cz
Výstavy a vernisáže v Praze 2023

Valdštejnská jízdárna představuje Jožu Uprku jako malíře evropského rozměru

Redakce

Redakce

14. 11. 2011

FOTO: Jóža Uprka, Úvodnice z Velké, 1896, zdroj: Národní galerie Evropan slováckého venkova, takový je název výstavy v pražské Valdštejnské jízdárně, která je k vidění až do 22.ledna. Představuje více než sedmdesát děl z tvorby významného českého malíře Jožy Uprky.

FOTO: Jóža Uprka, Úvodnice z Velké,1896, zdroj: Národní galerie

Jóža Uprka, Úvodnice z Velké,1896, zdroj: Národní galerie

Výstava se koná ku příležitosti stopadesátého výročí autorova narození. O hlavních cílech výstavy se vyjadřuje Milan Knížák takto: „Uprka nebyl pouhý folklorní malíř, chtěli jsme ho vrátit do světa umění. Představit jej jako velkého malíře evropského rozměru, jehož nejlepší díla jsou srovnatelná s francouzskými postimpresionisty.“

Pouhý folklorista?

Do pozice pouhého dokumentaristy Moravského Slovácka ho zařadil vývoj výtvarného umění 20. století. Avantgardní umělci hledali inspiraci v nových vědeckých objevech a vynálezech nebo v životním rytmu velkoměsta. Za moderní se tehdy považovalo založit uměleckou skupinu a sledovat principy nových zahraničních směrů, např. dadaismu, kubismu, expresionismu, funkcionalismu nebo surrealismu.

FOTO: Joža Uprka, Pouť u sv. Antonínka, zdroj: Národní galerie

Joža Uprka, Pouť u sv. Antonínka

Uprku naproti tomu nezajímaly žádné směry, teorie či programy. V rozporu s dobovým trendem čerpal celoživotní inspiraci ve svém rodišti, Moravském Slovácku. Neúnavně zachycoval motivy z každodenního života. Studoval místní obyvatele, rolníky, sekáče, štěrkaře a selky při práci a lokálních slavnostech.

Uprka přijal vzdušnost a světelnost impresionismu jako ideální metodu k vyjádření atmosféry Slovácka, barevné pestrosti krojů a sváteční nálady. V malbě řešil otázky světla a účinky čisté barvy. Od poloviny devadesátých let se jeho hlavním výrazovým prostředkem stala barevná skvrna, dávající obrazu lehkost a průzračnost.

FOTO: Joža Uprka, Poslední velká pouť u sv.Antoníčka, 1925, zdroj: Národní galerie

Joža Uprka, Poslední velká pouť u sv.Antoníčka, 1925

V Praze se Uprkovy obrazy setkávaly zprvu spíše s nevolí a nepochopením. Teprve po úspěchu s obrazem Pouť k sv. Antoníčku na pařížském Salonu si jednatřicetiletého umělce povšimnuli v Praze. V roce 1895 získal Uprka za tento obraz zlatou medaili České akademie věd a umění.

Globální versus lokální

Vedlejším tématem výstavy ve Valdštejnské jízdárně je i představení Uprky jako „umělce, který dokázal povýšit regionální téma na něco, co je srovnatelné s evropskou malbou,“ vysvětluje kurátorka výstavy Helena Musilová. Ve své tvorbě spojoval modernost a tradici, evropskou zkušenost a místní zvyklosti, „vysokou“ a „nízkou“ kulturu. V tom je bytostně aktuální.

Doba globalizace totiž otevírá celou řadu sociokulturních témat, které je možné vystopovat i v Uprkových obrazech. Patří mezi ně potřeba ochrany lokálních zvyků a tradic či zachování osobní i národní identity ve světě věčného rozpínání a rozmělňování hranic.

FOTO:  Joža Uprka, Dušičky, 1897, zdroj: Národní Galerie

Joža Uprka, Dušičky, 1897

Mezi nejznámější Uprkova plátna patří Pouť k sv. Antoníčku (1893), Štěrkař (1895), Jízda králů (1897) či Úvodnice z Velké (1897). Expozice je členěna podle témat, charakteristických pro celou Uprkovu tvorbu. Kritéria poskytl sám umělec, když jako nosné prvky života regionu uvedl „prácu, radosť, zbožnosť“. Tato témata jsou rozšířena o Portrét, Kroje a Alba.

Tvorba Joži Uprky zabírá v kontextu českého výtvarného umění významné postavení. Autor sám kdysi řekl: „Pracoval jsem celý život ne pro slávu a uznání – ne pro peníze a jiné výhody – ne abych ponížil druhé – nýbrž jen pro věc samu, abych jako vědomý příslušník tohoto kmene zachytil co možná nejvíce z jeho života.“

Evropan slováckého venkova – Valdštejnská jízdárna, NG

Datum konání: 23.09.2011 – 22.01.2012

Otevírací doba: 10:00-18:00 mimo pondělí

Vstupné: základní 150,- snížené 80,-

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Valdštejnská jízdárna představuje Jožu Uprku jako malíře evropského rozměru