2 fotky 
Francouzský autor, Patrick Haimzadeh, přináší v knize V srdci Kaddáfího Libye důkladný pohled nejen do nitra libyjského diktátora, ale i do historie a současnosti země ovládané „přímou vládou lidových mas“. Přečtěte si ukázku z knihy, kterou vydalo nakladatelství Jota.
Libyjský diktátor Muammar Kaddáfí, Zdroj: archiv nakladatelství Jota
Snad každodenně nám v poslední době média předkládají zprávy o Libyi, přesto je pro nás tato země, často nazývaná branou do Afriky, vcelku neznámá. Díky bývalému francouzskému diplomatu v Libyi Patricku Haimzadechovi a překladateli Pavlu Brožovi se do rukou českého čtenáře dostává portrét této výjimečné země plné rozporů a jejího vůdce, plukovníka Kaddáfího, který své zemi vládne čtyřicet dva let.
Portrét diktátora
Libye bývá často spojována pouze se svým vůdcem, plukovníkem Muammarem Kaddáfím. Je pravda, že jeho životní osudy by byly hodny celému eposu. Syn prostého pouštního beduína ze Syrty dokázal uvést v čin revoluci a nastolit režim, který nemá ve světě obdoby. Jeho vlastní obraz tvoří několik proměn, s nimiž jsme měli co do činění: nejprve to byl mladý revoluční hrdina panarabského hnutí, poté mluvčí silného odporu vůči imperialismu a naposledy až do dnešních dnů starý africký kmet. Plukovník Muammar Kaddáfí – během posledních čtyřiceti let – unikl všem vražedným pokusům a geopolitickým proměnám.
Jakou část tvoří jeho vlastní přesvědčení a jakou jen hrané postoje a politický kalkul? Jedná se opravdu o jakéhosi pomatence, nebo pouze o mimořádného talentovaného herce? Je utopista, nebo pragmatik?
Chudé dětství a předčasné revoluční politické uvědomění
Narodil se v roce 1942 v chudé rodině uprostřed pouště oblasti Syrta, mezi Kyrenaikou a Tripolskem. Kaddáfí patří ke kmeni Kaddáfa (termín se přepisuje rozličně), do dnešních dní menšinovému kmeni libyjského kmenového zřízení. Získal náboženské vzdělání a velmi brzy se začal zajímat o historii. V deseti letech byl poslán do Syrty. Jelikož škola byla dosti vzdálena od rodičovského příbytku, přespával v mešitě. Z vyprávění jeho bývalých kamarádů vyplynulo, že už od dětství měl u svých vrstevníků přirozenou autoritu. Ve čtrnácti letech opouští Syrtu a pokračuje ve studiu ve městě Sebha, kde se připravuje na střední školu. Události kolem Suezu v roce 1956 a intervence Velké Británie a Francie do Egypta poznamenala počátek jeho politického angažmá: účastní se manifestací na podporu Egyptem a horuje pro osobnost Násira.
Právě široké emancipační arabské hnutí (počínaje válkou roku 1956, alžírskou válkou, bitvou o Libanon v roce 1958, strategickým spojením mezi Egyptem a Sýrií, ale i palestinskou otázkou a revolucí v Jemenu) u mladého Kaddáfího posiluje pocit, že je potřeba vytvořit jednotný arabský národ formou arabské revoluce. Se svými kamarády zakládá v sedmnácti letech tajnou politickou buňku, jež se podílí na politické agitaci a přípravě revoluce. Tyto aktivity jsou brzy kvalifikovány jako nežádoucí a Kaddáfí je v roce 1961 vyloučen ze všech fezzánských škol. To jej přivede k rozhodnutí, že se vzdá myšlenky na lidové povstání, a pomýšlí na vojenský puč. Studuje v Misurátě kurzy práva, později vstupuje na vojenskou akademii. Ve svých politických aktivitách pokračuje i v armádě, kde má na starosti nábor a kooptaci vyšších důstojníků, kteří později, v době převratu, zajistí pučistům podporu.
Převzato z knihy Patricka Haimzadeha: V srdci Kaddáfího Libye, překlad © Josef Brož. Vydalo nakladatelství Jota, Brno 2011.
