4 fotky 
Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch nebo Rainer Maria Rilke, to jsou pražští autoři německy psané literatury, o kterých se učíme ve škole. Pražský literární dům od roku 2004 ukazuje všem generacím, že je jejich odkaz v Praze stále živý.
V rámci Kaffee-Kuchen-Literatur představil literární dům dílo Pavla Eisnera, Zdroj: Pražský literární dům
Téměř před deseti lety začal Nadační fond Pražského literárního domu německy psané literatury usilovat o vytvoření místa, kde by se domácí i zahraniční čtenáři dozvěděli více o autorech, kteří žili nebo pocházeli z českých zemí a psali německy. Prostor zde měli dostat také méně známí a současní spisovatelé.
Referát o Kafkovi nepište podle internetu, zajděte si do kavárny
Literární dům je pro všechny, kteří mají zájem o literaturu: žáky, učitele, zahraniční hosty, odborníky na německou literaturu nebo vášnivé čtenáře. Organizace pro ně pravidelně připravuje kulturní i vzdělávací akce zaměřené především na česko-německo-židovské soužití.
Jednou z prvních akcí Pražského literárního domu bylo přátelské posezení nazvané Kaffee – Kuchen – Literatur, v rámci kterého byla nedělní dopoledne vyhrazena prezentacím jednotlivých pražských německých tvůrců. Na tradiční setkání u kávy navazují v současnosti diskuzní a literární večery, na kterých se můžete setkat se známými spisovateli ze zahraničí.
Stipendistky literárního domu představily svou tvorbu Pražanům, Zdroj: Pražský literární dům
V listopadu jsou čtenáři zváni do Olomouce, Ostravy a Opavy na autorské čtení Michaela Stavariče, který se narodil v Brně, ale od sedmi let žije v Rakousku. Na Moravě představí román Brenntage.
Nadační fond literárního domu podporuje kulturní výměnu v oblasti kultury tím, že uděluje vybraným českým i zahraničním spisovatelům, překladatelům a dramatikům roční stipendium. V pražské kavárně Café Fra se ve čtvrtek 24. listopadu představí letošní stipendistky Christiane Neudecker a Friederike Kenneweg.
V prosinci bude odhalena první pamětní deska Rainera Marii Rilka v Praze. „Rilka silně ovlivnil českou literaturu, zejména básníky Halase, Holana, Zahradníčka nebo Ortena. Instalací pamětní desky a busty Pražský literární dům autorů německého jazyka splácí dluh, který jsme měli k tomuto slavnému lyrikovi,“ vzkazuje mluvčí literárního domu, Jitka Nešporová.
Pozvánky na akce Pražského literárního domu:
Autorské čtení Michaela Stavariče
Olomouc: 22. 11., 17 hodin, Café 87, Denisova 47
Ostrava: 23. 11., 15 hodin, Ostravská univerzita, knihovna germanistiky, Reální 5
Opava: 24. 11., 17 hodin, Slezská univerzita, Masarykova 37, posluchárna M8
Autorské čtení stipendistek
Praha: 24. 11., 19.30 hodin, Café Fra, Šafaříkova 15, Praha 2
Odhalení pamětní desky a busty R. M. Rilka
Praha: 7. 12., 10.30 hodin, Na Příkopě 16, Praha 1
Vánoční koncert Pražského literárního domu a Spolku Praha-Cáchy/Aachen
Praha: 7. 12, 18 hodin, Clam-Gallasův palác, Husova 20, Praha 1
Pokud potřebujete konkrétní knihu od autora pražského kruhu, určitě využijte knihovnu literárního domu. Otevřeno je každé úterý a vybrat si můžete z více než tisíce titulů, což je nejvíce knih k tématu na jednom místě v České republice.
Zakladatelka knihovny: Doufám, že o knihy bude stejný zájem jako o banány před revolucí
O rozsáhlou sbírku se zasloužila Katharina Holzheuerová, která ji shromažďovala více než 20 let. „Po studiích jsem dostala práci v mnichovském knihkupectví. Mým úkolem bylo vytvoření nového oddělení, antikvariátu s českou literaturou. K dispozici byl velký sklad, surové a prázdné dřevěné regály,“ vysvětluje Holzheuerová, jak se poprvé dostala k českým knihám.
Literární dům uspořádal akci Literatura v parku a ukázal, že s knížkou není nutné zavírat se doma, Zdroj: Pražský literární dům
Sbírat je však začala až v roce 1981. Poté, co se v listu Stern dočetla, jak brutálně byl Jiří Gruša vyhoštěn z Československa. Připomnělo jí to události srpna 1968, které s napětím sledovala.
„Chtěla jsem sbírat vše, co se nesmělo sbírat v Praze: českou undergroundovou literaturu, která byla zveřejňována v emigrantských vydavatelstvích v německých překladech, a německou literaturu z Čech, jež byla dohnána až k úplnému mlčení,“ vzpomíná sběratelka v dokumentu Pražského literárního domu Jak vznikla má sbírka.
Po sametové revoluci se rozhodla Holzheuerová knihy vrátit do Prahy. Příležitost se však naskytla až po založení Nadačního fondu literárního domu. „Doufám, že zde budou knihy stejně vítané, jako byly v dobách železné opony vítány banány,“ vzkázala Pražanům, když jim posílala knížky zabalené do krabic od banánů.
