×
TOPZINE.cz

V krizi menší plat, ale i nezaměstnanost. V ČR se připravuje zavedení kurzarbeitu

FOTO: BrigádaNa zavedení krizového opatření zkrácené pracovní doby s finanční účastí státu se firmy s ministerstvem dva roky nedokázaly dohodnout kvůli financování. Nyní jim nejspíš pomohou evropské fondy.

FOTO: Brigáda
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu

Termín kurzarbeit pochází z němčiny a doslovně vyjadřuje krátkou práci. Přesněji se jedná o situaci, kdy se tři subjekty v pracovním vztahu – zaměstnanec, zaměstnavatel a stát – dohodnou na zkrácení pracovní doby zaměstnance. Takzvaný ušlý příjem přitom zčásti nahrazuje stát. Opatření se využívá zejména v období hospodářské krize.

Všem třem stranám tato dohoda zpravidla přináší určitou výhodu. Zaměstnanci se sice musí spokojit s nižším platem, neztrácí ale své zaměstnání a nemusí tak skončit na úřadu práce. Zaměstnavatel nepřijde o své zaměstnance ani v momentě, kdy má málo zakázek a nedokáže zaplatit jejich mzdy.

Státu zase nevzniká další nezaměstnanost a nemusí se tak starat o propuštěné zaměstnance a vyplácet jim podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky.

Právě samotné financování kurzarbeitu se však stalo hlavním důvodem, proč ministerstvo práce a sociálních věcí návrh za poslední dva roky ani jednou nepodpořilo. Podle jeho analýz by totiž zavedení zkrácené pracovní doby mohlo v krizi (podobné například té z roku 2009) stát přijít na 1 až 6,2 miliardy korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek proto označil ve svém vyjádření pro MF DNES přijetí takového návrhu za krajně nehospodárné. Tuto překážku se ale pravděpodobně podaří odbourat financováním z evropského sociálního fondu Evropské unie, přesněji z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Aktuálně zamýšlená podoba návrhu by počítala s vyplacením nejméně 60 procent mzdy, z nichž by polovinu platil stát a polovinu zaměstnavatel.

V praxi by to znamenalo, že například zaměstnanec s průměrnou mzdou, která v České republice v současnosti činí přibližně 24 tisíc korun, dostane po zkrácení pracovní doby mzdu nejméně 14.400 korun. Z této částky mu pak stát i zaměstnavatel vyplatí po 7.200 korunách.

Opodstatněným důvodem pro realizaci kurzarbeitu ze strany zaměstnavatele by měl být propad výroby, snížení počtu zakázek v rozsahu od 20 do 60 procent nebo jeho přechodné potíže v rozmezí až jednoho roku.

Systém, který například v Německu zachránil stovky tisíc lidí od ztráty zaměstnání, si dodnes pochvaluje tamní kancléřka Angela Merkelová. Jak budou probíhat další jednání, by mohlo být známo již v polovině června, kdy má být předložen první konkrétní návrh.



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..