V horách šílenství: Pan Lovecraft přilétá na křídlech hrůzy

V horách šílenství (H. P. Lovecraft) perex (výřez z obálky knihy)Nové vydání zásadních příběhů H. P Lovecrafta sestává z šestice jeho zřejmě nejznámějších prací v oblasti hororu, jimž vévodí titulní V horách šílenství, která dala sbírce název. Pokud se stalo něco podivného a neznáte autora, alespoň tato delší povídka by mohla zapnout tu pověstnou malou žárovku z kreslených grotesek. V současnosti totiž připravuje do produkce její filmovou verzi slavný španělský režisér Guillermo del Toro (Hellboy, Faunův labyrint), jehož vizuální cítění si látka vysloveně žádá.

Ilustrační foto Foto: Daniel Husek, Topzine.cz

Sám Lovecraft (1890-1937) kdysi třel bídu s nouzí, a i když měl do začátku nějaké rodinné jmění, musel se živit různými způsoby. Působil třeba jako tzv. ghostwriter, tedy člověk, který za druhé oddře tu nejnáročnější část – psaní, a ti druzí pak texty vydávají pod svými jmény. Nezmiňuji to bezdůvodně. Fakt, že spisovatel zakusil bídu, se podle všeho dostal také do jeho psaní, protože všechny ty obrazy zkázy, deprese a bezútěšnosti světa můžou být způsobem, jak se pomocí autoterapie vypořádal s drsnou realitou. Když k tomu připočteme chatrné zdraví, které hodně poznačilo jeho dětství, noční můry, pokus o samovraždu nebo nervové zhroucení, je jasné, kde všude nabral inspiraci pro svoji verzi příběhu naší planety.

Šestice povídek se odehrává vesměs na tajemných a záhadných místech, která většinou neexistují.  Takovým je třeba lehce zaostalé městečko Dunwich z textu Hrůza v Dunwichi, nebo Miskatonická univerzita, jejíž badatelé se ve sbírce objevují hned několikrát. Ve zmíněné povídce se dokonce část děje odehrává na půdě školy a skupinka jejich profesorů se pak vydává čelit původu děsuplného příběhu. Autor čtenáře zavede také do Austrálie, i když ne zrovna na místa, která bychom mohli znát, jde spíše o pouštní pozůstatky dávné civilizace. A na závěr do Antarktidy, kde v neprobádaných končinách dlí tajemné, prastaré a hrůzné cosi, co by člověk nikdy neměl spatřit. Zejména pro Středoevropana už jen samotné lokace působí tajemně a exoticky, nehledě na jejich fantaskní ozvláštnění z Lovecraftova pera.

Další specialitkou autorova psaní je to, že se toho v povídkách moc neodehraje. Jistě, v každém příběhu se dá vysledovat nějaká dějová linie, ale důraz je kladen především na vytvoření hutné atmosféry a promyšlené mytologie. Autor obětoval v zájmu těchto prvků vstřícnost ke čtenáři, protože jej často zahlcuje technickými detaily, výklady a opakováním slov, kterému vévodí zejména hrůza, děs a Necronomicon. Poslední zmíněné slovo je kniha, fiktivní text, který figuruje v mnoha Lovecraftových příbězích a představuje jakousi bibli, zásadní šílený text šíleného autora, jenž popsal jevy natolik hrůzné, že jenom uvažování o nich obírá člověka o zdravý rozum.

Postavy H.P. Lovecrafta mají obvykle blízko romantickým figurám, jež byly schopné omdlévat u každého silnějšího vjemu. Co však prožívají účastníci povídek sbírky V Horách šílenství, je ale už o hodně silnější kafe. Setkávají se s nevyslovitelnými hrůzami, prastarými rasami, mimozemskými tvory a celkově jde o věci, které by vypálily mozek každému slabšímu jedinci. Tedy, tak je to naznačeno, protože díky častému mlhavému a neurčitému popisu události halí závoj neurčitosti. To hlavní si můžeme jen domyslet. Autor chytře ponechal největší tíhu na nás. Výměnou za obtížné čtení a psaní v ich-formě můžeme prohnat vlastní fantazii po jeho nesmírných pastvinách. Díky moc, pane Lovecrafte. Snad vám souběh vydání povídek u tří různých nakladatelů moc neublíží.

Originální název: At the Mountains of Madness
Český název: V horách šílenství
Autor: Howard Phillips Lovecraft
Překlad: Milan Žáček
Obálka: Bob Eggleton
Počet stran: 344
Vydavatel: Laser-books, 2010
Cena: 229 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek

Líbí se vám tento článek? Podělte se o něj s ostatními

Imrich Rešeta
Pocházím ze Slovenska, pomalu končím třetí dekádu pobytu na této planetě a pro Topzine.cz generuji texty o komiksech. Není to jediný můj koníček, člověk se zkrátka musí něčím živit a tak hodně píšu, i v rodné slovenštině, do níž jsem nedávno překládal třeba jedno vydání Maxima, edituji pro csfd.cz a tak vůbec. Vystudoval jsem slovenský jazyk a literaturu ve smrtící kombinaci s estetikou a svůj původní biotop, malebné městečko Trnava, jsem před necelými dvěma lety vyměnil za Prahu.

Buďte první, kdo okomentuje tento článek!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*