Útočí architektura na dobrý vkus? Odpověď hledejte v Olomouci

Olomoucké Muzeum umění představuje stěžejní počiny světové architektury od konce 19. století do současnosti v kontextu plánované stavby Středoevropského fóra v Olomouci. Výstava je úderně nazvána Architektura je atentátem na dobrý vkus! Navštívit ji můžete až do 22. dubna.

Podnětem ke vzniku výstavy je netradiční návrh Jana Šépky. Zdroj: sepka-architekti.cz

Podnět k výstavě zavdal neotřelý návrh architekta Jana Šépky na novou budovu Středoevropského fóra (SEFO) v Olomouci, jenž byl záhy počastován řádkou nesouhlasných reakcí i ostřejších komentářů. „Bunkr“, „kontejnery“ či „obludárium“ jsou jedny z nich.

Od kritiky k výstavě

Šépkův návrh SEFO není a nebyl jedinou historicky diskutovanou architekturou, která vzbuzovala u veřejnosti emoce. Expozice výstavy na tuto situaci reaguje a uvádí návrh SEFO do souvislosti s příklady jiných světových staveb, jež v současnosti nechybějí v žádné pořádné knize o architektuře.

Od počátku výstavy se odvíjí časová osa jasně uvozená vertikálou Eiffelovy věže v Paříži, původně dočasně postavené ku příležitosti Světové výstavy v roce 1889. Nenáviděl ji Émile Zola i Guy de Maupassant stejně jako celé zástupy tamních obyvatel. Dnes je z ní neodmyslitelný symbol města nad Seinou. I Vídeň se otřásala nad netradiční podobou některých staveb. Ať už to byla „pozlacená hlávka zelí“ Olbrichova Pavilonu secese nebo „obilní silo“ Loosova obchodního domu Goldman a Salatsch.

Budova berlínské Národní galerie od Miese van der Rohe zpočátku vzbuzovala debaty veřejnosti. Zdroj: olmuart.cz

Zmíněné stavby jsou pouhou ochutnávkou z takřka dvou desítek slavných staveb, jež veřejnost přijímala negativně. Výstava pokračuje v další části kolekcí fotografií, které prezentují nekonvenční architekturu jedenácti evropských galerií, muzeí a dalších kulturních institucí, které byly realizovány v době od 60. let 20. století do současnosti.

Budova Středoevropského fóra měla podle Šépkova návrhu vyplnit proluku vedle Muzea umění a tím vstoupit do organismu historického města. V jeho zdech mělo být veřejnosti představováno moderní středoevropské umění, v prostoru zahrady pak sochy stejně jako archeologické nálezy. Krom toho zde mělo vzniknout i mezinárodní badatelské centrum. Projekt však nezískal potřebnou evropskou dotaci a datum otevření je tím pádem nejasné.

Olomoucká výstava Architektura je atentátem na dobrý vkus! se dá zvolna chápat i jako nastavené zrcadlo veřejnosti, která bohužel mnohdy bez uvážení zaujme odmítavý postoj k nově vznikající architektuře. V paralelách a souvislostech je zde připomenuto, že řada s nevolí přijímaných staveb se později zapsala do historie umění jako „klasický“ příklad moderní architektury.

Budova Židovského muzea v Berlíně od Daniela Libeskinda ostře kontrastuje s okolní zástavbou

Jan Šépka, autor návrhu SEFO, však nikoho pobouřit nezamýšlel. „Jako člověk dokonale znalý historie Olomouce, pojal své dílo s nebývalým citem a respektem (…) vůči samotnému místu a širšímu kontextu, ale i k sousední budově Muzea umění,“ argumentoval Jakub Potůček. Uvedení SEPO do širších souvislostí s dalšími architektonickými počiny světového významu má za cíl přivést veřejnost k přehodnocení odmítavého postoje.

Pokud se rozhodnete navštívit tuto výstavu, vězte, že se rázem ocitnete ve vybrané společnosti staveb a jejich architektů zvučných jmen, ať je to zmiňovaný Adolf Loos, Ludwig Mies van der Rohe či Peter Zumthor. Nechte se tedy unést kouzlem moderní architektury, obavy z atentátu mít rozhodně nemusíte.