4 fotky 
Představte si situaci. Bydlíte v ulici, kde nedaleko vás bydlí romská rodina. Když jedete kolem, ze dveří stále vykukuje početná skupinka Romů. Skoro všechny ženy starší 17 let drží v náruči malé dítko nebo kolem nich běhají děti předškolního věku. Mají vymlácená okna, na dvoře to vypadá jako na skládce a stále sledují, co se děje venku. Kousek od nich zaparkujete a jdete domů. Ráno vstáváte do práce, přijdete k autu a vidíte, že máte prokopnuté dveře.
Zdroj: commons.wikimedia.org
První, co vás napadne je, že to určitě byli oni. Jenže – půjdete jim to říct? Chcete mít s nimi problémy? Vždyť tam parkujete běžně. A můžou to udělat znovu. Nakonec jezdíte s prokopnutými dveřmi u auta a rozhodnete se parkovat jinde. Přistihnete se, že už jim nevěříte, podezříváte je, přestože nevíte, jestli to byli oni. Necítíte se tam už bezpečně, bojíte se parkovat a bojíte se, že se vám vloupají do domu.
V jejich kůži
Dříve, než začnete všude říkat, že vám cikáni prokopli dveře u auta a že nechodí do práce, si uvědomte, že to mohl být kdokoliv z podnapilých, který šel okolo. Navíc romská mentalita je jiná. Romové celá léta žili jako kočovný národ, který byl zvyklý se pohybovat z místa na místo. Vnímají to tak, že jim patří to, co najdou. Nemají pocit, že by něco kradli, poškozovali, mají pocit, že to našli a že je to prostě jejich. Podle nich prostě mají právo si to vzít. Vždyť to přece patří všem.
Jsou nepřizpůsobiví
Ano, musí respektovat naše zákony a pravidla. Ale jak jim to má přijít nenormální, když se narodí do rodiny, která žije v domě s vymlácenými skly a každou chvíli domů někdo něco přinese. Nikdo jim nic nevysvětluje, nikdo se jim nevěnuje, když se snaží dítě na sebe upozornit, jen na něj křičí, že něco udělalo špatně. Ale co udělalo špatně?
Co je správně a co špatně?
Nosit domů železo a „harampádí“ ze skládky je správné nebo špatné? Chodit do školy a do práce je správné nebo špatné? Každý jen dělá, co uzná za vhodné a malé dítě vnímá jako normální to, co se děje kolem něj. To, co odkouká od ostatních. A co by se stalo, kdyby se vzpříčilo rodičům a řeklo, že chce chodit do školy? Pravděpodobně nic. Stejně by ho do školy nikdo nedopravil.
Zdroj: eliznik.org.uk
Trpělivost je jim cizí
Ti šťastnější, kteří do školy opravdu chodí, mají zas jiný problém. Nejsou trpěliví. Tato vlastnost je typická pro Romy a těžko se dá naučit trpělivosti, když mají kolem sebe samé netrpělivé. Nemají trpělivost se něco učit, nemají trpělivost čekat celý měsíc na výplatu, nemají trpělivost čekat, až na něco ušetří, oni to prostě chtějí teď hned, a tak si to vezmou.
Protože většina z nich nechodila do školy, nemají valné vzdělání, nevytvořili si „pracovní návyky“, které se v podstatě tvoří už ve škole tím, že tam pravidelně každý den chodí, musí tam být a učit se. Většinou dokončí maximálně základní školu, ti šťastnější z nich jsou dokonce vyučení. Jakou práci mohou dělat s takovým vzděláním? Pokud jsou alespoň fyzicky zdatní, což romští muži jsou, mohou se živit jako kopáči. Tahle práce je hodně náročná a moc si nevydělají. Není divu, že je moc dlouho nebaví. Ale mohli si vybrat, jaká bude jejich profese?
Zdroj: dailymail.co.uk
Zaměstnali byste cikána?
A co mohou dělat romské ženy? Vždyť se nic nenaučily a s jejich vzděláním ani nedostanou pořádnou výplatu. A tak rodí další děti, které čeká pravděpodobně stejný osud jako jejich rodiče. A tím vzniká začarovaný kruh. Když nepracují, všichni na ně nadávají, že nepracují. Ale ruku na srdce – zaměstnali byste cikána? Ano? Nebáli byste se, že nepřijde do práce, nebude pracovat nebo že vám něco ukradne? Maximálně jako kopáče.
A zaměstnali byste Roma jako například skladníka? Tak proč je kritizujete, že nechodí do práce? Myslíte, že měli na vybranou? Možná si ani neuvědomujete, jaké jste měli štěstí, že jste se narodili do „zdravého“ prostředí. Rodiče, kteří mají vytvořené „zdravé“ pracovní návyky vás vedli k tomu je dodržovat, byli vám vzorem a vychovávali vás s trpělivostí a láskou. Protože tihle lidé takové štěstí bohužel neměli.
