Uplynulo 140 let od narození architekta Jana Kotěry. Co o něm víte?

Je tomu právě 140 let od narození průkopníka české moderní architektury Jana Kotěry. Autor muzea v Hradci Králové a Právnické fakulty v Praze nevratně ovlivnil vývoj české architektury. Čím byl tak významný?

Jan Kotěra, architekt na mezinárodní úrovni, který dohnal svět. Takto by se dal velice stručně tento geniální muž charakterizovat. Během svého života prošel řadou stylů a přinesl do světa architektury mnoho nového.

Místo zdobnosti účel

V době kolem roku 1900, kdy většina českých architektů tvoří své projekty v duchu novorenesance nebo novogotiky, vydává Kotěra zásadní stať O novém umění, ve které definuje své revoluční názory. Jako první zavrhuje historizující slohy, které považuje za málo invenční. Dále se vymezuje proti zbytečné přezdobenosti fasád a na první místo staví účel stavby. Proti estetice dojmu staví estetiku pravdivosti.

Jan Kotěra (*1871, Brno – †1923, Praha) se narodil jako syn učitele kreslení v Brně. Díky svému talentu vystudoval na vídeňské Akademii u Otto Wagnera, a to ve stejnou dobu jako například Josip Plečnik nebo Adolf Loos. V roce 1897 se vydal na stipendijní cestu po celé Itálii. Téhož roku pak nastoupil v pouhých 27 letech na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu jako profesor dekorativní architektury. Roku 1910 se stal profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Během svého života vybudoval řadu významných obytných domů a vil, zabýval se ovšem i tématem moderní dělnické zahradní kolonie. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřil Josef Gočár (Dům U Černé Matky Boží) a Bohuslav Fuchs (Veletržní palác).

Důležitým předpokladem k úspěchu Kotěrových staveb byla jeho všestrannost a pečlivost. Díky těmto vlastnostem a spolupráci s předními českými umělci pojímal své stavby jako Gesamtkunstwerk (celkové umělecké dílo), v němž sebemenší detail navrhuje sám autor. Mezi jeho nejčastější spolupracovníky patřili malíři J. Preisler a F. Kysela a sochaři S. Sucharda a J. Štursa.

Raná tvorba: Teplo domova s lidovými prvky

Ve svém raném období se Kotěra zabývá hlavně anglickým rodinným domem, který má ve svém středu typickou schodišťovou halu s krbem jako symbolem tepla domova. V časných letech jeho tvorby ho navíc ještě ovlivňuje lidová architektura.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/trmalova-vila-martin-tejkal/]

Typickým zástupcem tohoto Kotěrova období je Trmalova vila v Praze z let 1902-1903. Hrázděné zdivo, sedlová střecha, vysoké komíny, bohatě vyřezávané dřevěné prvky i celkové členění domu nás odkazuje právě ke zmiňovanému lidovému stavitelství a anglickým rodinným domům.

Stavba posouvající hranice

Kotěrovým nejvýznamnějším dílem je jistě muzeum v Hradci Králové, které dosahuje světových kvalit. Jeho první návrh vypracoval Kotěra již v roce 1907 a od současné finální podoby se značně lišil. Muzejní kuratorium jako objednavatel zakázky totiž zjistilo, že nedisponuje dostatečně vysokou finanční částkou na zaplacení původního návrhu, a tak musel Kotěra projekt přepracovat.

Toto zlomové dílo na poli české moderní architektury tak paradoxně vzniklo z požadavku kuratoria na co možná největší zjednodušení budovy a oproštění se od zbytečně drahého dekoru.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_architektura_hradec_kralove_muzeum_marie_kozmova/]

Budova muzea byla v několika směrech na našem území naprosto revoluční. Předně je to asymetrický půdorys, kterým Kotěra popírá učení svého profesora Otto Wagnera. Vzorem k tomuto posunu mu byl v té době ještě neznámý americký architekt F. L. Wright, jehož prérijní domy jsou typické právě asymetrickým půdorysem.

Fasáda muzea tvořená z cihel a režného zdiva působí značně strohým dojmem, zdobí ji však četné ozdobné detaily. Ornamentální a figurální práce z pálené glazované hlíny jsou dílem sochaře S. Suchardy. Ten je autorem i dvou alegorických figur sedících žen. Skleněné vitráže vytvořil F. Kysela.

Dále už jen prostá geometrie

Dům nakladatele Jana Laichtera z roku 1908 patří mezi nejvýznamnější stroze geometrické domy, které Kotěra vytvořil. Stavba se řadí do období racionální moderny.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/laichterova-vila2-kotera-martin-tejkal/]

Jako jeden z prvních u ní Kotěra použil obnaženou ocelovou konstrukci jako jistou estetickou hodnotu. Naplnil tak své předsevzaté principy o potlačení dekoru a umocnění účelu stavby. Strohý vzhled budovy umocňuje fasáda z neomítaných cihel a zdrsněná nezdobená omítka.

Směrem k funkcionalismu

Ve velice podobném stylu jako je Laichterova vila vytvořil Kotěra v letech 1908-1909 i svou vlastní vilu s ateliérem na Vinohradech. Tato stavba patří rovněž do období racionální moderny a dodržuje přísnou stavební logiku. Kotěra dochází k úplnému tvarovému zjednodušení a skládá dům z prostých kubických objemů. Dekor plně nahrazuje prostá řeč povrchových materiálů.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/koterova-vila-martin-tejkal/]

Řada prvků této stavby předjímá pozdější motivy puristické nebo funkcionalistické architektury. Za všechny můžeme jmenovat použití prostých trubkových zábradlí.

Mimo Prahu

V letech 1909-1912 pracoval Kotěra pro obuvníka Tomáše Baťu, který ho pověřil dokončením své vily ve Zlíně. Kotěra převzal projekt po staviteli Františku Novákovi a značně ho upravil. Původní stavbu doplnil o vížku a čestný dvůr.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_zlin_umeni_kotera_batova_vila/]