×
TOPZINE.cz

Uplynulo 140 let od narození architekta Jana Kotěry. Co o něm víte?

obr. Muzeum v hradci královéJe tomu právě 140 let od narození průkopníka české moderní architektury Jana Kotěry. Autor muzea v Hradci Králové a Právnické fakulty v Praze nevratně ovlivnil vývoj české architektury. Čím byl tak významný?

obr. Muzeum v hradci králové
Muzeum v Hradci Králové Foto: Marie Kozmová, Topzine.cz

Jan Kotěra, architekt na mezinárodní úrovni, který dohnal svět. Takto by se dal velice stručně tento geniální muž charakterizovat. Během svého života prošel řadou stylů a přinesl do světa architektury mnoho nového.

Místo zdobnosti účel

V době kolem roku 1900, kdy většina českých architektů tvoří své projekty v duchu novorenesance nebo novogotiky, vydává Kotěra zásadní stať O novém umění, ve které definuje své revoluční názory. Jako první zavrhuje historizující slohy, které považuje za málo invenční. Dále se vymezuje proti zbytečné přezdobenosti fasád a na první místo staví účel stavby. Proti estetice dojmu staví estetiku pravdivosti.

Jan Kotěra (*1871, Brno – †1923, Praha) se narodil jako syn učitele kreslení v Brně. Díky svému talentu vystudoval na vídeňské Akademii u Otto Wagnera, a to ve stejnou dobu jako například Josip Plečnik nebo Adolf Loos. V roce 1897 se vydal na stipendijní cestu po celé Itálii. Téhož roku pak nastoupil v pouhých 27 letech na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu jako profesor dekorativní architektury. Roku 1910 se stal profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Během svého života vybudoval řadu významných obytných domů a vil, zabýval se ovšem i tématem moderní dělnické zahradní kolonie. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patřil Josef Gočár (Dům U Černé Matky Boží) a Bohuslav Fuchs (Veletržní palác).

Důležitým předpokladem k úspěchu Kotěrových staveb byla jeho všestrannost a pečlivost. Díky těmto vlastnostem a spolupráci s předními českými umělci pojímal své stavby jako Gesamtkunstwerk (celkové umělecké dílo), v němž sebemenší detail navrhuje sám autor. Mezi jeho nejčastější spolupracovníky patřili malíři J. Preisler a F. Kysela a sochaři S. Sucharda a J. Štursa.

Raná tvorba: Teplo domova s lidovými prvky

Ve svém raném období se Kotěra zabývá hlavně anglickým rodinným domem, který má ve svém středu typickou schodišťovou halu s krbem jako symbolem tepla domova. V časných letech jeho tvorby ho navíc ještě ovlivňuje lidová architektura.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/trmalova-vila-martin-tejkal/]

Typickým zástupcem tohoto Kotěrova období je Trmalova vila v Praze z let 1902-1903. Hrázděné zdivo, sedlová střecha, vysoké komíny, bohatě vyřezávané dřevěné prvky i celkové členění domu nás odkazuje právě ke zmiňovanému lidovému stavitelství a anglickým rodinným domům.

Stavba posouvající hranice

Kotěrovým nejvýznamnějším dílem je jistě muzeum v Hradci Králové, které dosahuje světových kvalit. Jeho první návrh vypracoval Kotěra již v roce 1907 a od současné finální podoby se značně lišil. Muzejní kuratorium jako objednavatel zakázky totiž zjistilo, že nedisponuje dostatečně vysokou finanční částkou na zaplacení původního návrhu, a tak musel Kotěra projekt přepracovat.

Toto zlomové dílo na poli české moderní architektury tak paradoxně vzniklo z požadavku kuratoria na co možná největší zjednodušení budovy a oproštění se od zbytečně drahého dekoru.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_architektura_hradec_kralove_muzeum_marie_kozmova/]

Budova muzea byla v několika směrech na našem území naprosto revoluční. Předně je to asymetrický půdorys, kterým Kotěra popírá učení svého profesora Otto Wagnera. Vzorem k tomuto posunu mu byl v té době ještě neznámý americký architekt F. L. Wright, jehož prérijní domy jsou typické právě asymetrickým půdorysem.

Fasáda muzea tvořená z cihel a režného zdiva působí značně strohým dojmem, zdobí ji však četné ozdobné detaily. Ornamentální a figurální práce z pálené glazované hlíny jsou dílem sochaře S. Suchardy. Ten je autorem i dvou alegorických figur sedících žen. Skleněné vitráže vytvořil F. Kysela.

Dále už jen prostá geometrie

Dům nakladatele Jana Laichtera z roku 1908 patří mezi nejvýznamnější stroze geometrické domy, které Kotěra vytvořil. Stavba se řadí do období racionální moderny.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/laichterova-vila2-kotera-martin-tejkal/]

Jako jeden z prvních u ní Kotěra použil obnaženou ocelovou konstrukci jako jistou estetickou hodnotu. Naplnil tak své předsevzaté principy o potlačení dekoru a umocnění účelu stavby. Strohý vzhled budovy umocňuje fasáda z neomítaných cihel a zdrsněná nezdobená omítka.

Směrem k funkcionalismu

Ve velice podobném stylu jako je Laichterova vila vytvořil Kotěra v letech 1908-1909 i svou vlastní vilu s ateliérem na Vinohradech. Tato stavba patří rovněž do období racionální moderny a dodržuje přísnou stavební logiku. Kotěra dochází k úplnému tvarovému zjednodušení a skládá dům z prostých kubických objemů. Dekor plně nahrazuje prostá řeč povrchových materiálů.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/koterova-vila-martin-tejkal/]

Řada prvků této stavby předjímá pozdější motivy puristické nebo funkcionalistické architektury. Za všechny můžeme jmenovat použití prostých trubkových zábradlí.

Mimo Prahu

V letech 1909-1912 pracoval Kotěra pro obuvníka Tomáše Baťu, který ho pověřil dokončením své vily ve Zlíně. Kotěra převzal projekt po staviteli Františku Novákovi a značně ho upravil. Původní stavbu doplnil o vížku a čestný dvůr.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_zlin_umeni_kotera_batova_vila/]

Dům patří mezi Kotěrovy syntézy dobových principů neoklasicismu s koncepcí anglického typu rodinného domu. Na výzdobě se podílel malíř F. Kysela.

Do posledních sil

V roce 1907 se dostalo Kotěrovi velké pocty, když získal zakázku na stavbu budovy Právnické fakulty v Praze. Kvůli četným komplikacím se však celá výstavba dost protáhla a prvotní secesní návrh se od konečné podoby značně odklonil.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/pravnicka-fakulta-martin-tejkal/]

Budova byla vystavěna v tradicionalistickém novoklasicistním duchu. Dokončena byla až po Kotěrově smrti v roce 1931 architektem Ladislavem Machoněm.

Rok Jana Kotěry

Umělecká agentura Foibos se sídlem v Trmalově vile vyhlásila na počest Kotěrova 140. výročí narození rok 2011 rokem Jana Kotěry. Pro veřejnost k této příležitosti připravila řadu výstav, přednášek a exkurzí po celé České republice s cílem blíže seznámit veřejnost s jeho životem a prací.

Seznam akcí pořádaných do konce roku:

22. 10. Architoulka po Hradci Králové

1. 12. – 18. 12. Výstava Jan Kotěra a Tomáš Baťa – 100 let rozvoje
města Zlína (Zlín)

prosinec – Přednáška žáci Jana Kotěry – Ing. arch. Zdeněk Lukeš

20. 12. – leden – Výstava Jan Kotěra v Salónu republiky (Hradec Králové)

více informací: slavnevily.cz

Autory fotografií jsou reportéři magazínu Topzine.cz: Marie Kozmová, Barbora Bednaříková a Martin Tejkal

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..