Unikátní výstava Olomoucké baroko představuje pět set exponátů, tři muzea a pět let příprav

Největší a nejvýznamnější projekt v dějinách olomouckého muzejnictví. Takto lze zcela bez nadsázky označit výstavu Olomoucké baroko / Výtvarná kultura let 1620–1780, která je návštěvníkům přístupná od začátku prosince minulého roku.

Socha Krista vystavená v sále Trojlodí v Muzeu moderního umění. Zdroj: olmuart.cz

Samotnou výstavu předcházelo pětileté plánování. „Iniciátorem byl Milan Togner z Katedry dějin výtvarného umění Univerzity Palackého, my jsme jeho návrhu dávali konkrétní podobu a postupem času navázali spolupráci s olomouckým arcibiskupstvím, konkrétními farnostmi, Univerzitou Palackého a s dalšími muzejními institucemi. Klíčovým partnerem je přitom Vlastivědné muzeum v Olomouci,“ řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová.

Pět set exponátů ve třech muzeích

Výstavu pořádá muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Vlastivědným muzeem. Bezmála pět set exponátů od více než šedesáti zapůjčitelů je vystaveno hned ve třech muzeích: Muzeu moderního umění, Arcidiecézním muzeu a Vlastivědném muzeu.

„Výstava je koncipována tak, že v Muzeu umění a v Arcidiecézním muzeu je představena především duchovní kultura. To znamená kultura orientovaná jak ke křesťanskému umění, tak ale také k antice, protože to bylo velké olomoucké téma 17. a 18.století. Ve Vlastivědném muzeu jsou, dvě hlavní témata – měšťanská kultura a také olomoucká bastionová pevnost,“ řekl pro český rozhlas Pavel Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc.

Prohlídka exponátů po vernisáži probíhala ve všech třeba muzeích

„Na výstavě dostává, kromě tradičních výtvarných médií, obrazů a soch, velký prostor také knižní kultura a barokní grafika, představená například v okázalých univerzitních tezích, a umělecké řemeslo, především barokní zlatnictví, které v olomouckých dílnách dosáhlo vysoké umělecké úrovně,“ informovala Gabriela Elbelová. „ Snažili jsme se shromáždit pestrou škálu špičkových dokladů uměleckého, ale i každodenního života barokního města.“

Měšťanská kultura ve Vlastivědném muzeu

„Koncepce výstavy ve Velkém sále Vlastivědného muzea vychází z podoby olomouckého náměstí, kterému dominují orloj a Čestný sloup Nejsvětější Trojice,“ uvedl kurátor výstavy Martin Zdražil. Velká část výstavní plochy bude věnována také předmětům souvisejícím s budováním a provozem olomoucké barokní pevnosti, která patřila v polovině 18. století k nejmodernějším vojenským celkům v Evropě.“

Výstavní sál Trojlodí Muzea moderního umění

„Zvláštní kapitolu pak představuje Expozice herbaria a měšťanských interiérů v prostorách prvního patra muzea. Návštěvníci se také mohou těšit na interiér barokního bytu, v němž bude vystaven nábytek ze 17. a 18. Století a ojedinělý soubor figurín malovaných na dřevo, který bude vůbec poprvé představen veřejnosti,“ vysvětlil kurátor Vlastivědného muzea Olomouc Filip Hradil.

Olomouc 17. a 18. století

Podle jednoho z autorů koncepce výstavy Ondřeje Jakubce z Muzea umění Olomouc je cílem projektu komplexní, mezioborové zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce a regionu v období baroka.

„Město zažilo v 17. a 18. století tak intenzivní rozmach, že můžeme mluvit o specifickém fenoménu a odstínu olomoucké barokní kultury. Její podobu spoluutvářely vlivy z Itálie, Francie, Podunají a sousedních Čech i Slezska, ale zejména lokální specifika. Mezi klíčové protagonisty patřily zejména instituce olomouckého biskupství a jezuitské univerzity a široké duchovenské prostředí, ale na druhé straně také vlastní měšťanská komunita se svou kulturou a rovněž i složka vojenská, související s přeměnou Olomouce na moderní evropskou pevnost.“

Skvosty Olomouckého baroka

Mezi díla, kterými se výstava může pyšnit, jistě patří restaurovaný obraz Sv. Petr při souboji se Šimonem Mágem, jehož autorem je Paul Troger, jeden z nejvýznamnějších rakouských malířů pozdního baroka poloviny 18. století. „Ještě v roce 1784 patřil ke skvostům výzdoby olomouckého kláštera Hradisko. Jakmile ale císař Josef II. klášter zrušil a rozhodl o rozprodání jeho majetku, zmizel. Na více než 220 let. Odborníci jej našli až v roce 2008 v kostelíku svatého Václava v Račicích na Třebíčsku,“ přiblížil osud rozměrného plátna Jakubec.

Obraz Svatého Petra při souboji se Šimonem Mágem od Paula Trogera

Vůbec poprvé se mimo sakrální prostředí katedrály sv. Václava objeví soubor relikviářů svaté Pavlíny, nejvýznamnější barokní patronky města Olomouce. „Svatostánek bude vystaven v samostatné místnosti. Navíc se v naší instalaci pokoušíme o rekonstrukci podoby relikviáře z 18. století. Na začátku 20. století, konkrétně v roce 1914, byl totiž rozdělen,“ řekla kurátorka Helena Zápalková.

Díky restaurátorskému zásahu z roku 2008 se může Olomoucké baroko chlubit i monumentální tapiserií Odpočinek na útěku do Egypta. Kurátorka Simona Jemelková sděluje, že se jedná spolu s protějškem s výjevem Útěk do Egypta o jediné dodnes dochované tapiserie z původně rozsáhlejší arcibiskupské sbírky. „Vznikly mezi lety 1680 až 1690 v Antverpách, pravděpodobně v dílně Van Der Goten, v jednom z významných antverpských rodinných podniků. Díky restaurování souboru se obě tapiserie řadí mezi nejlépe i nejautentičtěji dochovaná díla tohoto typu v České republice.“

Doprovodný program a publikace, která tady ještě nebyla

Od samotného zahájení doprovází výstavu bezmála 80 pořadů pro školy, koncertů, workshopů, filmových představení, komentovaných prohlídek, přednášek, nebo besed. Protože výstava prezentuje Olomouc jako město baroka, nedrží se doprovodný program jen zdí muzeí. Historici umění tak zájemce provádí některými významnými barokními památkami, například bazilikou na Svatém Kopečku, klášterem Hradisko, ale i centrem města, jemuž vévodí sloup Nejsvětější Trojice – památka UNESCO.

Monumentální tapisérie Odpočinek na cestě do Egypta

V rámci výstavy byla vydána třísvazková publikace, na níž se podílí více než osm desítek odborníků z různých oborů. „V podobné míře dosud nebyly poznatky o dějinách, kultuře a výtvarném umění barokní éry v Olomouci shromážděny a interpretovány,“ informuje o publikaci editor Ondřej Jakubec. „Vedle shromážděných informací budou knihy jistě atraktivní i pro množství ilustrací, z nichž řada ukazuje ne zcela známé či vůbec nově představené umělecké předměty a záběry.“

Unikátní výstavu si můžete prohlédnout do 27.3. 2011. Díky výborné spolupráci obou institucí bude při vstupu na výstavu platit jednotné vstupné. To bude stát v plné výši 80 korun, zlevněná pak 40 korun, platná pro Arcidiecézní muzeum Olomouc, Muzeum moderního umění i muzeum Vlastivědné.