5 fotek 
Již druhý díl historické encyklopedie šlechtických rodů přináší nakladatelství Argo. Tentokrát se autor Petr Mašek zaměřuje na šlechtice začínající písmenem N – Ž. Procházka nedávnou minulostí nás zavede mezi tři známé české šlechtické rody. Nuže, vzhůru do historie!
Erb rodu Nostitzů, Zdroj: commons.wikimedia.org
Nostitz-Rieneck – první písemná zmínka o rodu pochází z roku 1280. Rod se rozdělil na čtyři hlavní kmeny. První, zvaný Rothenburg, se dále rozdělil na linii českou, později hraběcí, jejíž osudy jsou níže popsány, a šlechtickou, která se dále rozdělila na dvě větve. Z první této větve pocházel Karel Ludwig (1796-1868), který žil a zemřel v Litoměřicích. Jeho mladší syn Norwin (1847 – po 1930) byl od 70. let 19. do počátku 20. století v policejních službách v Praze, byl vrchním policejním komisařem a radou. Po první světové válce žil v Praze, později v Pokraticích u Litoměřic. Další příslušnícitéto linie stejně jako příslušníci dalších tří kmenů v českých zemích nežili. Jedna z linií třetího kmene byla v roce 1896 povýšena do bavorského a o rok později do pruského stavu svobodných pánů, jedna z větví třetího kmene v roce 1711 do saského hraběcího stavu. Původně hornolužický šlechtický rod rytířů z Nostitz se dostal do Čech v první třetině 16. století, když Hanuš Nostitz, zprvu usazený v Praze, získal statek Ruda. Tato linie rodu však vymřela a do českých dějin nijak výrazně nezasáhla. Skutečný základ rodové moci v Čechách položil až Ota Nostitz (+1630), politik ve službách císaře, místokancléř a říšský dvorní rada. Měl velký podíl na vypracování Obnoveného zřízení zemského v roce 1627.
Hrad Český Šternberk, sídlo Šternberků
Sternberg – Rod hrabat ze Sternbergu patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. Jeho příslušníci se výrazně zapsali do českých politických i kulturních dějin. Podle rodinné legendy pocházejí Sternbergové od Kašpara, jednoho ze tří biblických králů, kteří se přišli do Betléma poklonit narozenému Ježíšovi. Hvězda, kterou rod nese v erbu, je tedy hvězdou betlémskou. Jejich údajný předek Diviš žil snad už na počátku 12. století. Ve 13. století vynikl statečností Zdislav ze Sternbergu, člen družiny pozdějšího krále Přemysla Otakara II., který v roce 1253 řídil obranu Olomouce.
Albrecht z Valdštejna
Waldstein – Waldsteinové pochází ze stejnojmenného rodu českých Markvarticů a jejich nejstarší známý předek Markvart z Waldsteinu, komoří krále Vladislava II., je zaznamenán už v roce 1159. Rod žil na Turnovsku. Markvartici se rozdělili na pány z Waldsteinu, ze Zvířetic, z Michalovic a z Wartenbergu. V roce 1628 jim byl udělen český i říšský hraběcí stav a v polovině 18. století přijali Waldsteinové i jméno a erb svých vymřelých starodávných příbuzných a od té doby používají titulu hrabě z Waldsteinu, pán z Wartenbergu.
