×
TOPZINE.cz

Ukázka z knihy Čekání na Vánoce s Luckou, Jendou a Martínkem − také už se nemůžete dočkat?

FOTO: Čekání na VánoceVánoce už doslova klepou na dveře, a proto vám dnes předkládáme ukázku z jedné ryze vánoční knihy. Čekání na Vánoce s Luckou, Jendou a Martínkem od Andrey Popové, které vydalo nakladatelství Mladá fronta, vypráví příběh tří sourozenců, kteří už se nemohou dočkat Vánoc. Jsou na tom vaše děti podobně? Zpříjemněte jim čekání na Ježíška touto bohatě ilustrovanou knihou, která je navíc protknuta adventními legendami a obyčeji a nabízí recepty na tradiční pečivo, návody na výrobu drobných vánočních ozdůbek a spoustu zajímavých úkolů k řešení!

FOTO: Čekání na Vánoce
Čekání na Vánoce, Zdroj: archív nakladatelství Mladá Fronta

Druhý den ráno, když jsme přišli do kuchyně, ležel náš adventní věnec uprostřed stolu. Vypadal moc hezky na novém čistém ubrusu. Maminka řekla, že dnes začal advent. Ten, o kterém jsme si tolik vyprávěli. Tatínek zapálil první svíčku a všichni jsme se pustili do dobré snídaně.

Po snídani nám maminka dala každému obrázek. Byl na něm anděl a  kolem něj na obloze spousta koleček s čísly od 1 do 24. Byl to adventní kalendář. Martínek se ptal, proč tam jsou ta kolečka. Maminka mu vysvětlila, že nám odteď každý večer před Štědrým dnem do jednoho kolečka nalepí sněhovou vločku. Ale jenom tehdy, pokud si ji zasloužíme a nebudeme ten den zlobiví čertíci, ale hodní andílci.

Takový hodný andílek třeba rád půjčí svému bráškovi pastelku nebo se rozdělí s kamarádkou o své oblíbené bonbony místo toho, aby se s nimi schoval někam za roh a tam si je všechny nacpal sám do pusy, vysvětlila nám maminka a ještě dodala: „Takových dobrých skutků určitě za celý advent vymyslíte spoustu, do Štědrého dne bude mít každý váš andílek oblohu plnou sněhových vloček. Myslím, že už se těší na pořádnou chumelenici!“

Po snídani si Jenda běžel připíchnout kalendář na svou nástěnku. Má ji nad psacím stolem. Je to moc šikovná věc, taková nástěnka. Určitě uznáte, že mít svou nástěnku je prima. Já ani Martínek ji zatím nemáme. Své kalendáře jsme si proto pověsili nad postýlku. Ale nástěnku, jakou má Jenda, bych si moc přála. Umínila jsem si, že si o ni napíšu Ježíškovi. Když jsem přišla ze školy, běžela jsem hned ke svému psacímu stolku a napsala jsem dopis.

Večer, když jsem pouštěla Tečku ven oknem na noční procházku, dala jsem dopis za okno. Bylo to tajné. Nikomu z brášků jsem o tom neřekla. Jen Tečce. Té jsem i pošeptala do ouška, co v něm je napsané. Tečka to nikomu neprozradí, je to můj spojenec. Určitě v noci uvidí i Ježíška, jak si pro dopis přiletí. Ta Tečka se má…



Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..