2 fotky 
Pokud máte chuť si přečíst humornou a čtivou knihu, tak Prostopášný modlitební mlýnek od finského autora Arta Paasilinny vás jistě nezklame. Vydalo ji nakladatelství Hejkal, přeložila Markéta Hejkalová a najdete v ní zmínku i o tom, jak se Laruti a Kalle dostali do Havlíčkova Brodu. – Námi vybraná ukázka poodhalí překvapení, které se stane hlavním hrdinům při útěku z vězení.
Překladatelka Markéta Hejkalová při autorském čtení, Zdroj: archív M. Hejkalové
Když šelma přiběhla blíž, ukázalo se, že to není žádná šelma, ale člověk, muž zachumlaný do hustého pandího kožichu. S vřelým úsměvem napřáhl ruku na pozdrav. Kale s Laurim poněkud rozpačitě zastrčili nože zpátky do batohů a potřásli si s podivným tvorem rukama. Napadalo je mnoho různých otázek, ale nejprve museli najít společný jazyk, což nebylo jednoduché. „Sněžný muž“ na rozdíl od některých Číňanů neuměl finsky, a koneckonců ani jako Číňan nevypadal. Byl zavalitý, a dokonce ještě vyšší než Lauri Lonkonen. Podivný turista pronesl několik slov anglicky, až pak se rozproudil rozhovor.
Muž vyprávěl, že pochází z Kyrgyzstánu. V mládí se dostal do Číny a odtamtud sem do Tibetu. Prozradil, že je herec placený čínskou centrálou cestovního ruchu. Jeho úkolem je představovat sněžného muže, lekat zvědavé turisty a nalákat tak do hor co nejvíc bohatých cestovatelů ze západu. Je prostě placená šelma, která chodí po horách a zanechává za sebou obrovské hrozivé stopy. Podle toho, že Finové hned polekaně vytáhli nože, měl za sebou jednou úspěch, radoval se Kyrgyz. Lauri s Kallem ho chválili. Skutečně je zachvátila hrůza, když je placená šelma zpozorovala a rozběhla k nim. Teď se naštěstí všechno vysvětlilo a není třeba sahat po zbraních.
Sněžný muž se jmenoval Tsu Haingo, pro přátele prostě Tsu. Zeptal se, jestli stopy ve sněhu vypadaly opravdově.
Úplně děsivě, ujišťovali ho Kalle s Laurim. Tsu jim předvedl svou hereckou výbavu. Na nohou měl obyčejné teplé holínky, ale na nich atrapy obřích tlap, které se k botám připínaly podobně jako lyže. Na přední tlapy si k rukavicím připevňoval stejně obrovské placky. V roli sněžného muže lezl po čtyřech, jak mají zvířata ve zvyku. Tsu si stěžoval, že má těžkou roli, protože lezení po čtyřech je fyzicky náročné. Zvlášť na strmých srázech z něj pot jen lil a on měl občas sto chutí zahodit umělé tlapy do sněhu, ale s tím by přišel o plat. Chudý člověk musí dělat, co umí. Čínské pohraniční hlídky jeho stopy pravidelně kontrolují. Zvuk vrtulníku, který před chvíli zaslechli, je toho důkazem.
Kalle s Laurim vydechli úlevou. Jejich útěk z klášterních cel se tedy zdařil a už je nikdo nepronásleduje. Vrtulník se objevuje z jiných důvodů, ne kvůli nim.
Tsu řekl, že právě míří do tábora, který je v chráněném údolí několik kilometrů odsud. Můžou jít s ním. Tady na větrném návrší je příliš chladno na dlouhé besedování.
Lauri s Kallem pozvání s díky přijali. Sněžný muž vyrazil vpřed bez zvířecích návleků a poprosil Kalleho s Laurim, aby našlapovali přesně v jeho stopách. Nechtěl ve sněhu zanechat své skutečné stopy. Jeho práce byla lézt jako zvíře, ne si vykračovat jako člověk.
