×
TOPZINE.cz

Učedník Alvin od O. S. Carda aneb Opakování je matka moudrosti

orson-scott-card-ucednik-alvin-perexPři čtení třetího dílu sedmisvazkové ságy jsem pochopil, že i mistr tesař, v této knize spíše kovář, se může utnout. Možná je to vysokým standardem, který Card nastolil v minulých knihách, ale Učedníka Alvina jsem podrobil kritičtějšímu zraku.

orson-scott-card-ucednik-alvin

Slimák Příběh

Styl knihy je tentokrát mnohem jednodušší, než tomu bylo dříve. Na rozdíl od předchozích velice dynamicky uspořádaných kapitol a zvratů, zde se velkého množství vzrušení nedočkáme. Kniha opět střídavě sleduje příběh jednotlivých postav, tentokrát ale až příliš monotónně. Při dočtení kapitoly je téměř jasné, že příští kapitola bude o někom jiném. Je pochopitelné, že se autor snaží rozvíjet příběh na všech frontách pokud možno simultánně, nicméně to výrazně snižuje prvek překvapení, či očekávání, o kom že to bude další kapitola.

Samotná dějová linie je až plačtivě pomalá. Děj se až do poloviny knihy téměř vleče a nepomůže tomu ani několik skoků v čase o pár let dopředu. Zároveň se čtenář musí spokojit s menším počtem postav a tím pádem i jednotlivých příběhů. Card se zaměřil více do detailu na několik klíčových postav, které nás provází celou knihou.

Slabší styl

Bohužel ani tento úhel pohledu nebude o nic pozitivnější. Kniha je psána velice lineárně, bez většího množství zajímavých či nečekaných epizod. Již zpočátku nám představí skutečnou podstatu postav, které ještě neznáme tak do hloubky z minulých dílů, a v průběhu již nepřichází s ničím novým. Děj, který se odehrává na několika liniích zároveň, naprosto nepomáhá k pocitu, že čtenář prožívá originálně propracovaný příběh. Ba naopak, ještě více umocňuje předvídatelnost a prvoplánovost mnoha motivů, které se v knize vyskytují.

Co se týká témat, na která se Card zaměřil, opět se setkáváme s kritikou bezmyšlenkovitého křesťanství, alibizmu, ospravedlňování se Božím záměrem, sobeckosti a zrůdností některých lidských skutků. Kniha samozřejmě opět plní jakousi funkci morálního manuálu, nebo alespoň drobného rádce, tentokrát však již v tomto ohledu nepůsobí jako neotřelá a zajímavá forma, jak zapůsobit na lidi, ale spíše jako lehce dotěrná příručka neustále omílající to samé.

Polobůh Alvin

Také jste si oblíbili toho mladého chlapce se zvláštním nadáním? V tomto díle se s ním definitivně rozloučíme, nebo ještě lépe řečeno, nesetkáme. Navzdory celkově pomalému postupu příběhu, přetvořil autor našeho malého Alvina v poloboha velice rychle. Tento exponenciální nárůst jeho moci je ještě zesílen již zmíněnými skoky v čase směrem kupředu. Z celé knihy je snad pouze jediný okamžik, kdy víceméně zatajíte dech nad tím, co se mu asi stane.

Nadlidství našeho učedníka zasahuje kromě jeho ryzího srdce a neskutečných nadpřirozených sil i do oblasti inteligence a logiky. V určitém momentě se Alvin seznámí s teorií atomů, nutno podotknout, že velice povrchově. Vzhledem k jeho vlastním zkušenostem s tvořením a viděním věcí zevnitř si vytvoří svou vlastní verzi této teorie, na jejímž základě odstartuje naprosto novou úroveň Tvoření. Od tohoto okamžiku je jeho moc de facto neomezená.

Můj dojem z Cardova pojetí Alvina bych nejlépe vystihl tak, že to autor prostě přehnal. Možná, že on sám se začal nudit s oním mladým chlapcem a chtěl s příběhem trochu pohnout dopředu. To by bylo do jisté míry pochopitelné, jelikož číst tři knihy o desetiletém chlapci by asi moc lidí nebavilo. Problémem je, že zásadním způsobem předimenzoval křivku Alvinova duševního vývoje. Tento pocit je zcela jistě vyvolán i časovými skoky, jenže Card jaksi zanedbal vypracování jakékoliv návaznosti a plynulého přechodu mezi jednotlivými obdobími v Alvinově životě.

Ještě si ta negativa shrneme

Pocit souvislosti a harmonie, který jsem měl při čtení předchozích dílů, se zde bohužel vytrácí neznámo kam. Kniha působí dojmem, že autorovy myšlenky nebyly ucelené a seřazené a Učedník Alvin má ráz jakéhosi poslepovaného příběhu. V poslední třetině knihy se sice tento nedostatek vytrácí, přesto to nestačí na napravení celkového dojmu.

Abych však nebyl pouze kritický, rád bych uvedl některé věci na pravou míru. Kniha zcela jistě má velkou dávku originality, objevují se v ní opět některé nové prvky a je psaná poměrně čtivě. Při psaní této recenze jsem ji porovnával s předchozími díly série, nikoliv s jinými knihami od jiných autorů. Celkově považuji knihu za zatím nejslabší ze tří vydaných dílů. To by však nemělo nikomu bránit v tom, aby si ji zcela jistě přečetl, pokud ho zajímá, kam se bude dál Alvinův příběh rozvíjet. Závěrem bych zmínil fakt, že můj náhled na knihu byl zcela jistě ovlivněn poměrně krátkými časovými intervaly mezi čtením jednotlivých dílů. Jsem si jist, že čtenáři, jež budou mít na čtení více času a budou si moci dopřát oddych mezi jednotlivými svazky, nebudou některé opakující se prvky vnímat tak ostře a negativně jako já.

Název originálu: Prentice Alvin
Český název: Učedník Alvin
Autor: Orson Scott Card
Překlad: Petr Kotrle
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 400
Vydalo: Laser-books, Plzeň 2009
Doporučená cena: 275 Kč



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..