×
TOPZINE.cz

Týden rakouské sezony v Komedii: Politika je svinstvo, ale láska nezanikne

V rámci týdne Rakouské sezóny bylo možné v Divadle Komedie spatřit hru Víra, láska, naděje od Ödöna von Horvatha. Jedná se o hru na první pohled politického charakteru, ale její poselství je veskrze velice lidské a zabývá se základními tématy každodenního života.

FOTO:Víra, láska, naděje
Hlavní je, co si o nás myslí společnost, takže úsměv zdroj:prakomdiv.cz

Divadlo Komedie pojalo hru svým odlišným a lehce alternativním způsobem, ale v tomto představení není takovéto pojetí na škodu a jakási strohost a jednoduchost podtrhuje vyznění celého díla.

Sociální stát

Mladá dívka Alžběta je jiná, než jsou ostatní lidé v její společnosti a možná než je většina lidí v celém jejím světě, ale většinu jejího života se to dalo snášet. Pak přišel zlomový bod a dívka ztrácí práci, je osamělá a neví, kam povede její cesta dál. Žije ale přece v sociálním státě, a tak by se jí snad mělo dostat nějaké vyšší pomoci, vždyť je celý život řádnou občankou, vše platí a nestěžuje si. Alžběta se ale přepočítala a ve chvíli, kdy potřebuje pomoc, není nikdo na blízku.

FOTO: Víra, láska, naděje
Včera jsi byl jiný, takový smutnější....

Měla víru a tu ztrácí, má naději a ta umírá poslední a hledá lásku, ale ta se nedá najít snadno. Je neprávem obviněna a nenáhodnou shodou okolností se dostává až na samý okraj svého života. Poznává, co se skrývá za maskou společnosti a jednoho na první pohled příjemného člověka, přesto je ochotná sklonit hlavu a přijmout to, co by si ještě před několika málo dny nepřipustila. Její cesta končí za hradbou společnosti, do které patří, ale je z ní zároveň vyloučena.

Smutná pravda na jevišti

Hra, jak jsou diváci upozorněni i v programu, navozuje podobnost mezi velkou ekonomickou a sociální krizí 30. let minulého století a také nabízí určitý vhled do naší dnešní, tak dokonalé společnosti. Ano, paralela je vidět zcela jasně a není důležité, v jaké zemi byla hra napsána nebo jakého politického přesvědčení je její autor.

Politika a láska

Hra se ale mimo politického obrazu světa a jeho falešnosti zaobírá také láskou ve světě kolem nás. Lidé tento cit často ani nepoznají a jen si ho namlouvají. I politická strana se schovává za heslo: Víra, láska, naděje. To je však snad největší lež a urážka, kterou vůbec může politik vymyslet. I ve hře samé je v jednom bodě zmíněn svatý Pavel a jeho List korintským, ve kterém poslední apoštol říká:

„Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.“

Je tedy jasné, že sám název představení Víra, láska, naděje odkazuje na Bibli. Tak se na jevišti Divadla Komedie setkávají biblické motivy představené v hávu moderního politického života, jenž ztrácí lidskou podstatu a v němž člověk přestává být člověkem, ačkoli si myslí, že je jím každým dnem více. Jakási syntéza tradice evropské společnosti s jejím směřováním a nepochopením sama sebe. Horvathova hra staví před publikum vyleštěné zrcadlo, jež varuje před přítomností a budoucností, se starým rámem, který upozorňuje na minulost a nenechává ji zapomenout.

FOTO: Ivana Uhlířová
Ivana Uhlířová držitelka Ceny Alfréda Radoka za rok 2010 za roli Alžběty

Ivana Uhlířová se role Alžběty ujala bravurním způsobem a její postava zápasí a vyvíjí se v poměrně krátkém představení od zoufalé, ale bojující dívky k odevzdané ženě, která končí se svým životem. Možná, že nezemře, ale symbolický konec její staré osobnosti, v níž byla sama sebou, je to samé jako smrt.

Celý děj se točí kolem Alžběty, ale vedle ní stáli na jeviště stejně výborní herci a svou kolegyni, která získala za tuto roli zaslouženě Cenu Alfréda Radoka (za rok 2010), bezchybně doprovázeli. Paní soudcová v podání Dany Polákové byla nádherně přizpůsobená režimu a byla takovým občanem, jakého by si asi každá vláda přála. Inspektor Martin Finger byl správně mrazivý a podlý a Jiří Štrébl jako kandidující politik měl dostatek pravé falše. S Ivanou Uhlířovou si také velmi dobře rozuměl policista a možný snoubenec Stanislav Majer.

Univerzálnost politické tematiky

Režie Kamily Polívkové byla výstižná a jasná. Postavy dobře zvýrazněné a režisérská práce působila hladce a funkčně. Občas se z režie či scény vynoří pocit orwellovského stínu, ale to bude zapříčiněno spíše politikou tématikou a její univerzálností. I všichni ostatní na představení se podílející lidé odvedli kvalitní a výbornou práci a jako výsledek je divákovi předkládána smysluplná a konzistentní hra, která stojí za zhlédnutí. Jestliže bude hra Víra, láska, naděje opět na programu, tak bude pro diváka bezpochyby přínosné si koupit vstupenku a odnést si z divadla své vlastní poselství o dnešním i minulém světě.

Divadlo Komedie

Víra, láska, naděje

Režie: Kamila Polívková

Hrají: Ivana Uhlířová, Stanislav Majer, Martin Finger, Kajetán Písařovic, Dana Poláková, Jiří Štrébl, Petr Vaněk, Magdalena Komárová a další.

Hodnocení: 4****



Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..