Menu
TOPZINE.cz
Apetit

Trix Solier: vytvořil Sergej Lukjaněnko jen dalšího čarodějova učně?

Marek Hofman

Marek Hofman

1. 3. 2011

Sergej Lukjaněnko opouští vody, které má již bezpečně prozkoumané, a pouští se přímo do víru humorně laděné fantasy pro mládež. A vůbec nepůsobí směšně.

Ilustrace na obálce, autor: Vojtěch Domlátil

Trix Solier přijde během jediné noci o vše. O rodiče, domov, nárok na půlvévodství. Uzurpátor trůnu Sator Griz jej vyžene, také mu však poradí, že až doroste do věku, kdy bude představovat hrozbu pro jeho syna, má se vrátit a pomstít. Přece aby synek během vládnutí nezahálel. Trix se tedy vydává hledat schopného rytíře, který by jej mohl zaučit. Shodou několika náhod však přejde ke studiu magie. Vždyť čaroděj se může pomstít daleko rafinovaněji.

Humor v množství větším než malém

Přestože by měl člověk ke knize přistupovat beze všech předsudků, zprvu musí hodně bojovat s touhou obrnit se před dalším potenciálně nezáživným románem pro děti a dorost. Sergej Lukjaněnko však hned v úvodu ukazuje, kterým směrem se vydal a že rozhodně neměl v plánu držet se vyjetých kolejí. Naopak donutí čtenáře zasmát se hned po několika málo stranách a humorem nikde nešetří. Ne že by jej servíroval přímo po lopatách, ale na opravdu nudnou pasáž lze narazit jen velice těžko, leda snad s pomocí velmi silné lupy.

Ne každý vtip se však povede. Některé dokonce přejde čtenář bez povšimnutí, ale většina jich naštěstí minimálně uchechtnutí či lehký úsměv na rtech způsobit zvládne. Toto odvětví fantastické literatury představuje pro Lukjaněnka novinku a bylo by k podivu, kdyby vytvořil bezchybné dílo. Přesto to napoprvé udělal dobře a pokud by v humorné fantasy (či snad sci-fi?) pokračoval, jistě by se málokdo zlobil. Alespoň autor recenze předem ví, že jeho už Lukjaněnko coby humorista získal.

Humorná stránka románu totiž připomíná starou dobrou Zeměplochu Terryho Pratchetta, kdy se autor ještě nesoustředil na jedno jediné téma, ale zvládl si utahovat z čehokoli. Situační humor nechybí, přesto více pobaví odbočky typu rychlé středověké občerstvení nebo paralela čarodějova a spisovatelova běžného dne.

Nabídka pro důvěřivce: Kdo chce vidět kouzlo?

Další body navíc získává román Trix Solier za originální fungování a chápání magie. Pro skutečně dobrá kouzla potřebuje čaroděj nejlépe celý zástup naivních a přesvědčených lidí, kteří skutečně věří, že čáry a kouzla existují. Pak dokáže třeba i hory přenášet. Avšak zaklínadla nevydrží věčně. Pokud je lidé slyší dennodenně, jejich síla se vytrácí a stávají se z nich jen obyčejná bezvýznamná slova.

Dojem však kazí některé scény, z nichž čtenář cítí inspiraci jiným spisovatelem. Opět sirem Terrym. Pasáž, v níž kouzelník Trixovi vysvětluje, že aby na lidi více zapůsobil, musí i nějak vystupovat a oblékat se, připomíná úsek z Pratchettova románu Čaroprávnost. Bábi Zlopočasná malé Eskarině také vysvětlovala, že čarodějnice bez klobouku, není žádná čarodějnice, a že za nejdůležitější dovednost se považuje umění hlavologie.

Pro děti dětský hrdina

Výsledné skóre nedokáže změnit ani příběh. Při odebrání veškerých příkras v podobě vtipných vsuvek před čtenářem zůstane pouze jednoduché vyprávění o čtrnáctiletém chlapci, který touží po pomstě, najde svou první lásku, pro jejíž osvobození dokonce svede magický souboj s nejobávanějším černokněžníkem.

Na druhou stranu vytvořil autor hlavní postavu, Trixe Soliera, tak dobře, že se s ním dokáže ztotožnit téměř každý. Na začátku jej představí jako vášnivého čtenáře (ideální postava pro mladé knihomoly) a s pozdějšími událostmi, na něž nahlíží dětsky naivníma očima, přiroste k srdci i starším, kteří už z pohádek a večerníčků vyrostli (nebo si to přinejmenším namlouvají).

Sergej Lukjaněnko to tentokrát zkusil jinak a povedlo se. Trix Solier patrně neosloví každého, ale dokáže čtenáře potěšit a především pobavit. Jak ty, již jej budou číst tajně pod lavicí, tak i ty, kteří hledají odpočinkovou literaturu po v zaměstnání stráveném dni.

Název originálu: Nědoťopa
Český název: Trix Solier: Čarodějův učeň
Autor: Sergej Lukjaňenko
Překlad: Iva Dvořáková
Obálka: Vojtěch Domlátil
Počet stran: 424
Vazba: brožovaná
Rozměry: 120 x 185mm
Vydal: Triton – Argo, Praha 2010
Doporučená cena: 299 Kč

Hodnocení: **** (70 %)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Trix Solier: vytvořil Sergej Lukjaněnko jen dalšího čarodějova učně?