Třezalka se používá především k léčbě lehčích depresí. Pro koho je vhodná a komu naopak může přivodit problémy?
Třezalka je vytrvalá bylina. Roste v Evropě, Asii a v Severní Africe. U nás se vyskytuje okolo deseti druhů, známá je třezalka tečkovaná. Říká se jí také kvítí svatého Jana, protože rozkvétá kolem svátku sv. Jana (24.6.). Má jasně žluté květy. Sbírá se nať a květ, nejlépe v červenci a srpnu. Obsahuje červené barvivo hypericin, které působí jako sedativum. Toto barvivo také zvyšuje citlivost na sluneční záření, proto při užívání třezalky hrozí nebezpečí popálení od slunce.
Používá se jako uklidňující prostředek, k hojení ran a popálenin. Potravinové doplňky se připravují ze sušených květů třezalky. Pomáhá při lehký depresích, úzkostech, stresu, při premenstruačním syndromu a nespavosti. Tiší bolest, působí protibakteriálně a protivirově. Může také snížit pálení a svědění při problémech s hemeroidy.
Doporučená dávka je 900 mg výtažku denně. Je vhodné třezalku užívat při jídle kvůli zmírnění podráždění žaludku. Nejběžnější formou užívání je čaj. Pije se nejen při nervových obtížích, ale zabírá i při průjmu. Mladým dívkám může pomoci i při nepravidelné menstruaci. Podáváme-li třezalku kvůli uklidnění, je třeba pravidelného užívání po delší dobu, účinky se projevují po 2-3 týdnech.
Vedlejší účinky třezalky jsou vzácné. Může se jednat o zácpu, nevolnost, únavu, závratě a vysychání v ústech. Také se někdy uvádí, že vyšší dávky mohou způsobit selhání hormonální antikoncepce. Při současném užívání klasických antidepresiv je nutné se o vhodnosti třezalky poradit s lékařem. U starších pacientů, léčených SSRI antidepresivy (tzv. inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, například sertralin), totiž došlo k příznakům charakteristickým pro serotoninový šok.
Častější je výskyt přecitlivělosti pokožky na světlo. Objevuje se zarudnutí kůže a fleky. V tomto případě je třeba vyhýbat se pobytu na přímém slunci, nebo třezalku užívat v zimním období.
2 fotky 
