Čím více je v různých zemích žen nakažených toxoplazmózou, tím více se v dané oblasti rodí holčiček. Je to třetí nejdůležitější faktor ovlivňující pohlaví z patnácti sledovaných, zjistil mezinárodní tým vedený Jaroslavem Flegrem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky jejich studie, která sledovala data z 94 zemí v Evropě, Africe, Asii a Americe, publikoval britský časopis Parasitology.
ilustrační foto, Zdroj: Shutterstock.com
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění člověka a zvířat způsobené prvokem Toxoplasma gondii, které u zdravých lidí nemá žádné nebo jen malé příznaky. Je nebezpečná pro lidi s poruchami imunity a těhotné v prvním a druhém trimestru. Bývá spojována především s kočkami. Nakažená zvířata do sedmi až osmi měsíců věku vylučují infekční oocysty, které jsou pak v jejich trusu nebo půdě. Člověk se může nakazit neumytým ovocem nebo zeleninou z kontaminované půdy nebo nedostatečně tepelně upraveným masem, zejména vepřovým, skopovým a kozím.
V Česku podle autorů studie toxoplazmóza postihuje asi třetinu obyvatelstva. Vliv onemocnění na poměr pohlaví v potomstvu popsali čeští vědci u lidí i u experimentálně nakažených hlodavců již před deseti lety. Až současný tým ale zjistil, jak důležitou roli tento faktor hraje. Z externích vlivů na poměr pohlaví narozených dětí byly důležitější jen preference synů a počet dětí v rodině.
Autoři studie za nejpravděpodobnější vysvětlení považují takzvaný Trivers-Willardův efekt, tedy převahu dcer v potomstvu žen a obecně samiček v horším zdravotním stavu nebo horším socioekonomickém postavení. „V případě, že se toto vysvětlení potvrdí, bude se jednat o další doklad toho, že zdánlivě neškodná, zato však nevyléčitelná nákaza toxoplasmou má ve skutečnosti velmi zásadní vliv na veřejné zdraví,“ uvedli v tiskové zprávě autoři výzkumu.
Autor ČTK
