Baví vás ještě to stále omílání komunismu a jeho karikování? Ne snad, že by si to tato ideologie nezasloužila. Ale ruku na srdce, už se to trochu přejídá. Studenti 4. ročníku DAMU si ale připravili Hamleta pod taktovkou normalizace a je nutno podotknout, že jejich hra se nepřejídá. I přes značný podíl komických prvků, čekejte i zoufalství, smutek a hlavně, pořádnou porci přetvářky.
Herci to berou s nadhledem zdroj: divadlodisk.cz
Celé je to od začátku takové divné. Říkáte si, jestli jste opravdu ve správném divadle a že tohle přece nemůže být ten renesanční klenot od Williama Shakespeara. Místo zdobených košil a vznešených rób, šusťákové bundy a vůbec, celkově oblečení jako za socialismu. Je to vůbec Hamlet? Počkat, co to vlastně sledujeme?
Zaznělo, že komunismus už je otřepané téma. Je. Ale jednou jsem zaslechl, že všechna dobrá témata jsou vyčerpaná – kdoví, jestli je tomu opravdu tak. Hlavně jde spíš o to, jak je podáte. Čím ty stará, omšelá a okoukaná témata oprášíte a do čeho je obléknete. Řekl bych, že začlenění Husáka, Havla, Masaryka, Zagorové, Krakonoše a konečně Hamleta samo o sobě znamená, že se dnes bude dít něco nevšedního. Z toho plynou dvě věci. Může to být buď naprostý průšvih, nebo naprosto geniální výplod.
Předstírání, předstírání a znovu předstírání
Celé představení má v sobě vlastně několik dalších představení. Spoustu hraní. Hraní nějaké role, hraní si na něco. Celé to začíná scénkou z jakéhosi stranického sjezdu z dob normalizace, kde přestávku vyplňuje zasloužilá umělkyně Hana Zagorová, a to s písní Jinak to nejde. I přes její kratičké intermezzo se nakonec dá směle tvrdit, že pro ducha představení měla nejvíce vypovídající hodnotu. Na podtextu popěvku Je těžké brát věci tak, jaké jsou, jenomže jinak to nejde staví celá hra.
Patriotismus jen ten tam a festival předstírání tím začíná. Je jen málo lidí, kteří si uvědomují, v čem to vlastně žijí. Ostatním je to jedno, nebo s tím něco dělají. Tak třeba Václav Havel, na kterého se také můžete těšit. Potom se celé to hraní normalizace nějak zbortí. Herci už se nechtějí v křečích snažit o vyprávění minulosti. Uchylují se k Hamletovi. To se ale také nedaří. Všechno to v sobě nese známky původního tématu.
Vyžeňte Trautenberka ze Sudet
I na Sudety dojde. Němce zde představuje Trautenberk, dobrosrdečné ruské vojsko Krakonoš. Tady se opravdu pobavíte. Scénka je výborně zahraná a je velmi vtipnou metaforou. Tleskám. Jde ale pouze o fragment celé hry.
Další postavou je poté T. G. Masaryk, který se objevuje až téměř ve finále. Znázorňuje Hamletova (mrtvého) otce, krále dánského. Hamletův otec byl štvancem, štvancem byl i Masaryk. Kdyby jen Shakespeare viděl, kam až koncept jeho hry dosáhnul.
V představení účinkují Adriana Máčiková, Markéta Dvořáková, Mariana Večeriková, Anna Čonková, Marie Švestková, Vít Rohr, Ondřej Beseda, Jan Vejražka, Jiří Konvalinka a Lukáš Bouzek. Herci působí v souboru KALD (katedry alternativního a loutkového divadla) DAMU. Hru režíroval a napsal Michal Hába
Jen přetvářka a falešné sliby
Pokud stojíte o netradiční, ale zároveň neopakovatelný zážitek, vyražte do Disku, kupte lístek a dejte těmhle hereckým štěňatům šanci. Nezklamou vás. Hamlet je podařené představení. Zalíbení si v něm najdou jak pamětníci rudých časů, tak mladší generace, které komunismus na vlastní kůži nezažily a téměř ho nevnímají jinak, než jako jednu velkou karikaturu. Úzkost a strast ze hry plynoucí, jsou věci, které by se měly připomínat. Už jen proto, aby příště, až na to přijde (ale to snad už ne), nenastal pád do té samé otupělé kocoviny.
Hamlet
Divadlo DISK
Režie: Michal Hába
Hrají: Adriana Máčiková, Markéta Dvořáková, Mariana Večeriková, Anna Čonková, Marie Švestková, Vít Rohr
Hodnocení: 4****