×
TOPZINE.cz

Tip na výlet: Kroměříž. Z každého koutu tu na vás dýchá historie

Zámek, Foto: Lenka Kašparová, Topzine.cz

Kroměříž je město s dlouhou a pohnutou historií. Místní zámek a zahrady jsou součástí kulturního dědictví UNESCA a každoročně se tu koná několik festivalů vážné hudby. Kromě toho je to prý město s největším počtem hospod na jednoho obyvatele v celé České republice. Což je možná hlavní důvod, proč sem jezdí turisté nejen z Čech.

Most v Podzámecké zahradě, Foto: Lenka Kašparová, Topzine.cz
Most v Podzámecké zahradě, Foto: Lenka Kašparová, Topzine.cz

Kroměříž a jeho okolí patří mezi oblasti s velmi starým osídlením, které sahá hluboko do pravěku. Během nedávných archeologických výzkumů bylo poblíž Hulína, (vzdáleného od Kroměříže 6 km), nalezeno množství zlatých i jiných šperků starých až čtyři a půl tisíce let. Kromě toho archeologové objevili sídelní objekty, ve kterých se bydlelo asi před šesti tisíci lety, nějakou keramiku a taky zbytky římského tábora. Podobně je na tom celé  Kroměřížsko. Při občasných vykopávkách je tu sem tam “vyhrabán“ z hlubin času historický skvost hodný pozornosti a následně je uložen v kroměřížském muzeu.

Původně tu byl románský dvorec a gotický hrad

První písemná zmínka o Kroměříži je z roku 1107, ale už v době Velkomoravské říše zde existovalo slovanské hradiště a později i románský dvorec, který byl následně přebudován v gotický hrad. V té době byla Kroměříž trhovou vsí a patřila olomouckým biskupům.

Jedním  z velkých mecenášů, kteří se zasloužili o rozvoj města, je biskup Bruno ze Šaumburka (blízký spolupracovník krále Přemysla Otakara II., působil jako diplomat). Ten učinil z Kroměříže své letní sídlo, nechal postavit již zmíněný hrad a taky gotický Kostel svatého Mořice. Krátce po Brunově smrti, roku 1290 je Kroměříž povýšena na město.

Proměna z hradu na zámek

Další, pro město významný biskup Stanislav Thurzo se zasloužil o přestavbu hradu na renesanční zámek. A výrazně přispěl k rozvoji místních uměleckých sbírek, když pro ně získal roku 1515 obrazy slavného malíře Lucase Cranacha staršího.

Třicetiletá válka byla pro město pohromou. Obléhání a dobytí města švédským generálem Torstensonem přežila jen asi čtvrtina původních obyvatel. Mnozí ti, co přežili, pak podlehli morové epidemii. Jako malá jsem chodila do školy kolem zrušeného kláštera, jehož součástí byl i hřbitov, kde se nacházely masové hroby z tohoto období. Když prováděli jeho rekonstrukci, bylo možné ty hroby částečně vidět.

Biskup Karel II. – spasitel zničeného města

Na obnovu zničeného města měl velký vliv biskup Karel II. z Lichtensteina – Kastelkorna. Díky němu získalo město svou současnou renesančně barokní podobu. Mimo to nechal přebudovat a rozšířit Podzámeckou zahradu. Upravil ji ve stylu anglických parků. Nově založil Květnou zahradu ve francouzském stylu a nazval ji malebně Libosad. Obohatil zámeckou obrazárnu o cennou sbírkou pocházející z galerie pařížského Louvru. Nacházela se v ní i díla světově proslulých mistrů, které mohou návštěvníci zámku obdivovat dodnes.

Karel z Lichtensteina a ostatní biskupové ale nesbírali jen obrazy. Součástí uměleckých sbírek je i rozsáhlá knihovna, cenný hudební archív (působil zde uznávaný hudební skladatel P. J. Vejvanovský), mincovna a historicko-přírodovědný kabinet. Ten obsahuje mimo různých pozoruhodných přírodovědných skvostů i lidská embrya, umístěna v něčem, co se důvěrně podobá sklence na zavařování.

Zámek je zapsán na seznamu UNESCO

Kroměřížské zahrady a barokní zámek včetně rozsáhlé umělecké sbírky jsou od roku 1998 zahrnuty do kulturního dědictví UNESCA. V zámku si můžete také prohlédnout Sněmovní sál, kde roku 1848 zasedal Říšský sněm. Sněmu se účastnili i mnozí představitelé nádního obrození třeba Palacký, Rieger, Borovský, Tyl a mnozí další. Kroměřížské domy ve kterých během sněmu bydleli významné osobnosti, jsou označeny pamětními deskami s jejich jmény.

Zámek
Zámek, Foto: Lenka Kašparová, Topzine.cz

Mezi další zámecké atrakce patří Sala terrena, zhotovená podle plánů slavného barokního architekta G. P. Tencally. Jde o několik bizarně upravených místností v přízemí zámku. Jedna z nich například výzdobou připomíná jeskyni, kde horníci dobývají ze stěn drahý kov (po uměle vybudované skále lezou sošky zvířat a koní).

K zámeckým skvostům patří zahrady i vinný sklep

Kromě malebných zákoutí historického centra stojí za vidění ještě biskupská mincovna (založil Karel z Lichtensteina) a Arcibiskupské vinné sklepy. Víno se zde skladuje už více jak sedm set let a nejstarší vinný sud pochází z roku 1805. Ve sklepích jsou zachovány původní části zdiva gotického hradu ze 13. století a stěny zde pokrývají povlaky ušlechtilých plísní, vhodných pro zrání vín. Součástí prohlídky je i ochutnávka vína.

Pokud vás unaví okukování historických pamětihodností, doporučuji navštívit některou ze zahrad. Obě, jak Květná tak i Podzámecká zahrada mají svůj půvab. Jejich současná podoba sahá až do šestnáctého století a jsou proto zapsány v Unescu. Navíc je v nich i několik útulných hospod.

Jak se Vám líbil tento článek?
Jak se Vám líbil tento článek?


Diskuse

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..